Migrace z Afriky kvůli nedostatku vody je mýtus, řekl hydrogeolog

  16:00aktualizováno  6. listopadu 12:54
Problém sucha nás trápí. S vodou se v moderní době lidé učí šetřit, na planetě voda ale nikdy nedojde. I to zaznělo v úterním Rozstřelu s hydrogeologem Zbyňkem Hrkalem, který často poukazuje na to, že problémy s vodou museli řešit už naši předkové. A že migrace kvůli vodě je mýtus.

Hrkal se problematice vody věnuje ve svých knihách. Jednou z nich je publikace O lidech a vodě, v níž vycházel ze svých zahraničních cest a seznamoval čtenáře s problémy zásobování vodou v navštívených zemích.

„Z hlediska geologického dochází k běžným variacím, během historie totiž probíhaly mnohem větší změny,“ řekl na úvod pořadu a uklidnil všechny, kteří na změny počasí nadávají. „Dá se říci, že toto počasí je normální,“ řekl Hrkal.

Fotogalerie

„Když se podíváme do nedávné minulosti, tak uvidíme, že jsme se k přírodě nechovali moc dobře. A jednou z příčin sucha jsou i velké logistické haly. Jsou zastavěné obrovské plochy, kam neprosakuje voda. Tomu zabraňují i nově postavené domy nebo satelitní města, které používají nezanedbatelné množství vody. Mít bazén u každého domu je komfort,“ vyjmenovává Hrkal.

„Nejvyspělejší stát, který dosáhl dokonalosti byl starověký Řím. V té době byl opravdu komfort mít vodu v soukromém domě, Římané kvůli vodě kradli nebo fungovalo uplácení,“ řekl o historii vody Hrkal.

Časem se vynořují různé teorie o válkách o vodu v blízké budoucnosti. Hrkal tomu však nevěří. „Na planetě nikdy voda nedojde, ale může nastat situace, že můžeme žít v regionu, kde je vody méně a lidé se v tomto momentě musí s vodou naučit lépe hospodařit,“ říká.

„Drtivá většina Afriky má dostatek vody, ale nejsou schopni používat nové technologie a neumí ji využívat. V Africe voda je, avšak záleží také na kvalitě vody, je velmi znečištěná. Oni bohužel nemají jinou možnost, takže ji pijí, pak nastávají pandemie. Je to ekonomický problém,“ řekl v pořadu Rozstřel. Nicméně neznamená to podle něj, že by lidé museli kvůli nedostatku vody migrovat. 

Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, Ph.D.

  • Narozen roku 1957.
  • Hydrogeolog a vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu vodohospodářském.
  • Dále působí na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • Jeho nejznámější knihy jsou O lidech a vodě, Voda včera, dnes a zítra.

Dále se v pořadu vyjadřoval ke kvalitě vody na našem území. „Česká republika udělala během posledních let obrovský kus práce. Kvalita vody se opravdu zlepšila. V moderní době lidé mnohem více přemýšlejí o tom, co s vodou. Pomáhá tomu i politika a to tím, že vodu zdražuje. Protože co je levné nebo zadarmo, tím lidé plýtvají. Ve chvíli, kdy se voda zdražuje začínají se lidé k vodě stavět jinak,“ poznamenal Hrkal.

V Rozstřelu upřesnil, kde lidé momentálně spotřebovávají nejvíce vody. „V bytech lidé nejvíce vody spotřebují při mytí a sprchování, na druhém místě je toaleta. U rodinných domů je největším žroutem vody zalévání,“ dodal.

Projekt Dunaj–Odra–Labe dává smysl

Téma se stočilo i k momentálně hodně diskutovanému vodnímu projektu  Dunaj–Odra–Labe, který je také nazýván jako „Zemanův vodní kanál“. „Jedna skupina projekt razantně odmítá, druhá souhlasí. Propojit Odru, Dunaj a Labe je smysluplné. Bylo by to dílo velmi drahé, ale účinné do budoucna. Vodní doprava se vždy brala jako nejekologičtější, ale zrovna v tomto případě jsou ekologové zásadní odpůrci. Oblíbený argument je, že by tato stavba přetínala několik chráněných území,“ řekl k projektu Hrkal.

Na konci Zbyněk Hrkal podotkl, že bychom neměli být určitě v klidu. „Sucho nás trápí, jsme hrozně zpohodlnělí, měli bychom se vracet do minulosti a napravovat, to co jsme v minulosti napáchali, například revitalizací vodních toků“, řekl v Rozstřelu. Jestli bude sucho i v příštích letech, na to podle Hrkala odpověď nikdo nezná. 

Letošní extrémní sucho napáchalo škody za desítky miliardy. Zemědělci i lesníci vyčíslili ztráty na dvanáct miliard korun. Nejvíce utrpěli chovatelé hospodářských zvířat, kteří mají málo krmiva pro dobytek. Extrémní teploty a minimální srážky oslabily i dřeviny a vytvořily ideální podmínky pro množení kůrovce (podrobnosti v článku Sucho napáchalo škody za 24 miliard). 

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Rodina ze Zlína spáchala společnou sebevraždu, snila o lepších světech

Ilustrační snímek

Matka a její dospělí potomci se zajímali o náboženská témata, esoteriku a toužili po ráji. Rozhodli se pro společnou...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Další z rubriky

Elfové proti trollům. Skupina Čechů se snaží potírat ničivý obsah internetu

Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin (18. 9. 2015).

Internet zaplavují dezinformace a urážky, které rozšiřují takzvaní trollové. Název šiřitelů destruktivního obsahu byl...

Hnutí ANO stojí za premiérem Babišem, podporu očekává i od ČSSD

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek při tiskové konferenci v Poslanecké...

Předsednictvo i výbor hnutí ANO na úterním jednání podpořily svého předsedu Andreje Babiše. Místopředseda Jaroslav...

Ředitelům škol kompetence zůstávají, kraje širší pravomoci od vlády nedostaly

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a vicepremiér a ministr...

Kraje chtějí řídit, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich přijmou. Doteď to byla výhradně...

Najdete na iDNES.cz