Po dně přehrady Pařížov na Chrudimsku se už od léta procházejí turisté. Ve vodní nádrži Všechlapy na Ústecku za 80 let její existence ještě nikdy nebylo tak málo vody jako nyní. „Letošní rok patří z našeho pohledu k nejsušším rokům v dlouhodobé historii,“ říká Michal Tanajewski z Povodí Ohře, které vodní nádrž ve Všechlapech spravuje.
Suchý a teplý začátek podzimu pokles hladiny vodních nádrží nezastavil. „Většinou vodních toků nyní protéká od deseti do 55 procent toho, co je pro toto období obvyklé,“ říká hydrolog Radek Čekal z Českého hydrometeorologického ústavu.
Přehrady, které v době sucha fungují jako zásobárny vody, mají předepsáno, kolik vody musí minimálně vypouštět do koryta pod hrází, aby v řece zůstal život, ale také aby se dostatečně naředily odpadní vody z velkých čistíren nebo aby měly elektrárny dost vody na chlazení turbín.
Například Orlík, který patří mezi českými přehradami ke gigantům, nyní vypouští zhruba desetkrát více vody, než do něj přitéká.
„Dotujeme průtok na dolním toku Vltavy i za Sázavu, kterou nyní téměř nic nepřitéká. Mimo jiné kvůli udržení plavební hloubky nebo aby byl v Praze dostatečný průtok pro naředění odpadních vod,“ říká mluvčí Povodí Vltava Hugo Roldán.
Hladina vody klesla tak nízko, že Povodí pomáhalo majitelům lodí vyzvedávat jejich plavidla před zimou pomocí jeřábu. Cesty, po kterých se ještě vloni dostali až ke kotvišti, jsou vysoko nad současnou hladinou.
„Zejména menší nádrže byly během léta prakticky vyprázdněny, ke 20 procentům zásobního objemu už klesají i výrazně větší nádrže. V povodí Dyje klesly pod 50 procent objemy i u vodárenských nádrží, které jsou zdrojem pitné vody,“ komentuje aktuální stav zásoby vody v nádržích Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.
Nyní vodohospodáři netrpělivě čekají na to, kolik toho přes zimu naprší a nasněží. „V minulosti zatím zimní srážky k doplnění vodních zásobních prostor přehradních nádrží stačily. V některých regionech jsou ale v posledních letech srážky výrazně nižší, než je dlouhodobý průměr,“ říká Punčochář. Platí to například pro povodí Dyje. „Roční úhrny tu mezi lety 2015 a 2017 byly o 25 až 30 procent nižší, než je dlouhodobý průměr. V podstatě chybí akumulace vody ze srážek téměř za celý rok. Pokud se přítoky do nádrží v této oblasti nezvýší, dají se oprávněně očekávat vážné problémy,“ myslí si Punčochář.
20. června 2018 |
Letošní rok tento trend rozhodně nezvrátí. „V průměrném roce proteče významnými vodními nádržemi v povodí Moravy a Dyje zhruba 2 200 milionů metrů krychlových vody. V roce 2018 je zatím množství vody proteklé nádržemi pouze 760 milionů metrů krychlových, tedy pouze 35 procent průměrného množství,“ říká Petr Chmelař z Povodí Moravy.
Jen za poslední čtyři týdny vypustily přehrady v Povodí Moravy o 8,6 milionu kubíků více, než do nich přiteklo. „Nejvíce vodním tokům pomáhaly vodní nádrže Vranov a Vír,“ dodává Chmelař.
Ze 100 procent na nulu
Řadě vodních nádrží na přítocích horního a středního Labe během léta přítoky úplně vyschly nebo se ztenčily na slabý pramínek. „V jarním období byly zásobní prostory nádrží téměř plné, nyní je naplněnost nejvíce postižených nádrží jen něco málo přes 20 procent,“ říká Hana Bendová z Povodí Labe.
Mezi nádrže, kde vody ubylo nejvíce, patří i nádrž Rozkoš na Náchodsku, která má momentálně zásobní prostor naplněný z 28 procent.
Rozkoš má přitom ve vodním hospodaření na Labi specifický význam. „Byla vybudována, aby zachytila co nejvíce vody z jarního tání z části Krkonoš s tím, že se touto vodou bude zvyšovat průtok pod nádrží – v Metuji a v Labi, a to až po Opatovice,“ vysvětluje Hana Bendová.
Právě v Opatovicích je na udržení minimální výšky hladiny v Labi závislá elektrárna, která zásobuje rozsáhlou oblast v okolí Hradce Králové a Pardubic. Říční voda se tu využívá k chlazení. „Vodu používáme především k průtočnému chlazení při výrobě, většinu tedy i vracíme zpět do Labe,“ říká mluvčí elektrárny Martin Sýkora.
V posledních letech elektrárna spotřebu říční vody omezuje. Spíše než obavy z toho, že by vody v Labi nebylo dost, ji k tomu podle Sýkory ale vede rostoucí cena, kterou za její využití platí.
Že by hladina vody v řece klesla natolik, aby elektrárna musela omezit výrobu, považuje Sýkora za nepravděpodobné.
Želivka má vody dost
Řada vodních nádrží, ze kterých je vylepšován průtok v řekách, se využívá také jako zdroj pitné vody. „Vodárenských nádrží je u nás 49, většina z nich je schopna pokrývat spotřebu i v následujícím roce. Zejména nádrž Švihov na Želivce překlene i více než jeden další rok srážkového deficitu. Přes milion obyvatel má díky tomu pitnou vodu z veřejného vodovodu zajištěnou,“ říká Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.
Z povrchových vodních zdrojů, tedy především z kapacity vodních nádrží je ale podle Punčocháře pitnou vodou zásobována přibližně polovina obyvatel.
U menších nádrží by podle něj už mohlo pokračující sucho způsobit vážnější problémy. „Zejména v případě Hubenova (na Jihlavsku, pozn. red.) by mohlo během několika dalších měsíců dojít k vyčerpání akumulovaných zásob,“ říká Punčochář.
V povodí Dyje podle něj poklesly během suchého jara a léta zásoby vody pod polovinu zásobní kapacity kromě Hubenova i v dalších vodárenských nádržích – konkrétně se jedná o nádrže Vír, Vranov nebo Mostiště.
Protože přítoky do řady vodních nádrží slábnou, vodohospodáři začínají uvažovat o tom, jak do nich přivést více vody. Do budoucna by například do nádrže Rozkoš na Náchodsku mohla v měsících, kdy je vody dostatek, nově vybudovaným přivaděčem proudit voda z Metuje. Ta nyní Rozkoš vodou nezásobuje.