O nezávislém hlasování nemůže být řeč, tvrdí o referendu turecký expert

  15:27aktualizováno  15:27
Istanbul (od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Turci v neděli hlasují v klíčovém referendu o ústavních změnách, které mohou posílit pravomoci prezidenta. Podle tureckého experta na změny režimů Çetina Erena mnozí lidé netuší, o čem přesně hlasují. V rozhovoru pro iDNES.cz také uvedl, že o nezávislých volbách v Turecku nemůže být řeč.

Západní média hovoří o referendu, které posílí moc Erdogana. Co ale referendum znamená pro obyčejné Turky? Ví vůbec lidé, o čem přesně hlasují, nebo se pro ně jedná jen o hlasování pro či proti Erdoganovi?
Pro Turky je v podstatě nemožné, aby měli o navrhovaných ústavních změnách dostatečné informace. Změny se připravovaly za zavřenými dveřmi a až do poloviny ledna o nich nevěděli ani poslanci. Kvůli dominanci Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Strana nacionalistického hnutí (MHP) v parlamentu byly rozpravy v jednotlivých komisích i v parlamentu provedeny rekordně rychle.

Çetin Eren

V současnosti přednáší na univerzitě Sabanci v Istanbulu. Disertační práci s názvem „Trajektorie demokracie: Sociální pozadí změn režimu v Turecku v letech 1908-2014“ obhájil na Univerzitě Johnse Hopkinse americkém státě Maryland (práci si můžete přečíst zde). Ve svém výzkumu se zabývá změnami státních zřízení, převraty a revolučními hnutími.

Referendum se také odehrává během výjimečného stavu, kdy Erdogan zvýšil dohled nad mediální sférou a omezil možnou veřejnou debatu o povaze ústavních změn. Stoupence obou táborů nezajímá ústavní význam referenda, i přesto se však očekává velká účast. Jak to můžeme vysvětlit? Turci ví, že referendum ve skutečnosti není o změně 18 článků ústavy, ale plebiscitem, kterým je Erdogan žádá o schválení určitého ústavního štítu.

Nejde ale říct, že se Erdoganovi vede dobře. Jak je vidět z agresivního tónu jeho kampaně a příznivců, není si jistý vítězstvím. Může to být dáno i tím, že v AKP roste tichá opozice proti Erdoganovi.

Pokud reformy projdou, měli bychom se bát o demokracii v Turecku?
Pomohl bych si citátem z bible „Kdo jsi bez viny, hoď kamenem“. O demokracii v Turecku bychom se měli bát stejně jako po prezidentských volbách v USA v roce 2000, nebo u voleb v Německu, kde pět až deset procent daňových poplatníků nemůže vůbec volit, protože je tam nepovažují za občany a navíc zde bují xenofobie. A takto bych mohl pokračovat dál.

Jak podle vás dopadne hlasování mezi tureckou menšinou v Evropě? Jen v Německu mluvíme o 1,4 milionu lidí, což je významná porce hlasů. Co si myslíte o kampani Erdogana v zahraničí, kdy se nebál přirovnání s nacisty?
Myslím si, že každý by měl být schopný pracovat s propagandou kdekoli. Politická propaganda neohrožuje suverenitu žádného demokratického státu. Erdogan je nicméně tím posledním člověkem, který může něco takového říkat (přirovnání k nacistům). Je to typický oportunista, chce rozproudit nacionalistické vášně.

Fotogalerie

Úspěšný však podle mě nebude. Kvůli politické polarizaci ztratil nacionalismus v Turecku sílu a schopnost spojovat lidi vyznávající různé ideologie. Za druhé je nyní v Evropě obtížné oddělit odmítání Erdogana s xenofobií proti Turkům a muslimům. Erdoganovy kroky podle mě ztížily život všem Turkům žijícím v Evropě.

V jakých oblastech Turecka má Erdogan největší podporu?
Jelikož při poslední volbě získala AKP 49 procent hlasů, dá se říct, že je silný po celém Turecku. Největší oblibě se však těší v konzervativních regionech centrální Anatolie. AKP je sociálnědemokratickou stranou, tudíž ji volí také dělnická třída z velkých měst. Erdoganova agresivita však může straně u těchto skupin uškodit.

Má Erdogan šanci oslovit i Kurdy žijící v Turecku?
Po událostech z minulých let podle mě u Kurdů šanci nemá. Jeho nedávné vystoupení v Diyarbakıru skončilo fiaskem. Nepřišlo na něj ani dvacet tisíc lidí. Většina z nich navíc byla ze státních složek a na místě se jednoduše museli ukázat.

Turecké referendum

Spousta lidí skončila po loňském pokusu o převrat ve vězení. Nebudou se teď lidí bát hlasovat proti Erdoganovi? Můžeme vůbec hovořit o nezávislém hlasování?

O nezávislých volbách v Turecku nemůže být řeč. Turci, a teď nemluvím o politických stranách, však ukazují heroický odpor proti „teroru Erdogana“. Nemyslím si tedy, že by se báli vyjádřit svůj názor.

Myslíte si, že Erdogan uzná výsledky referenda, pokud zvítězí odpůrci ústavních změn? Co by po takovém výsledku následovalo?
Po administrativní stránce výsledky uzná, po politické však ne. Určitě by bojoval za další hlasování, který by mohl veřejnosti prezentovat jako své vítězství. Mohly by to být předčasné volby nebo referendum o zavedení trestu smrti. Po vítězství v takovém plebiscitu by pak volal po vypsání nového hlasování o ústavních změnách.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne

Ve Francii se opět sešli příznivci hnutí žlutých vest, které protestuje proti...

Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu k protivládním protestům sešly asi tři tisíce členů hnutí takzvaných...

Dokážeme skokově ochladit Zemi, ale je to nebezpečné, varuje expert

Martin Dočkal se zabývá krajinným inženýrstvím.

Geoinženýring zná nástroje, kterými se skokově dá ovlivnit klima na naší planetě. Jeho nejtvrdší forma však může být...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

„Miliardářce“ ze směnáren šéfovali bývalí politici. Žena se zastřelila

Poslanec za hnutí ANO Bronislav Schwarz

Ve vedení firmy To & Mi z Varnsdorfu, v níž pracovala Zuzana K., která za čtyři roky podle policie protočila až 12...

Další z rubriky

Irák je bezpečný. Nic už nebrání návratu uprchlíků, soudí německý ministr

Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas

Německý ministr zahraničí Heiko Maas během úterní návštěvy Iráku oznámil, že rok po pádu teroristické organizace...

Rusové zasahovali dle analýz do voleb v USA výrazněji, než se předpokládalo

Ilustrační snímek

Rusko se před americkou prezidentskou volbou v roce 2016 snažilo přes sociální sítě ovlivnit mínění veřejnosti v mnohem...

Začala obnova slavné mešity v Mosulu, kterou zničili islamisté. Potrvá pět let

Irák zahájil rekonstrukci slavné mešity v Mosulu, kterou zničili členové...

Velká mešita an-Núrí byla postavena ve 12. století. V červnu 2017 ji vyhodili do povětří radikálové z Islámského státu,...

Najdete na iDNES.cz