Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Erdogan bojuje o každý hlas. Jsem obránce míru, hlásal v baště Kurdů

  13:52aktualizováno  13:52
Kurdští radikálové jsou s tureckou vládou v otevřeném nepřátelství, v nadcházejícím referendu to však může být právě kurdská menšina, kdo rozhodne. Turecký prezident Erdogan se tak minulý týden vydal do jejich de facto hlavního města shánět podporu. „Já jsem ochránce míru a svobody,“ hřímal před desetitisícovým davem.

Recep Erdogan spustil před konáním referenda o ústavní reformě masivní kampaň v tureckých médiích. K nelibosti evropských politiků pak vyslal členy vlády do dalších zemí, kde žije silná turecká diaspora, aby sháněli podporu i mezi tamějšími emigranty. Agitace na starém kontinentě vyvolala diplomatickou roztržku, Erdoganovi jde však o hodně. Jen v Německu dosahuje počet potenciálních voličů téměř jeden a půl milionu.

Fotogalerie

Průzkumy jsou přitom příliš těsné na to, aby se dalo předpovědět vítězství jedné strany. S ubývajícím časem před referendem se tak Erdogan vrhl na přemlouvání ještě jedné skupiny obyvatel – kurdské menšiny. Patnáct milionů tureckých Kurdů totiž tvoří skoro pětinu celkové populace.

Historicky nebylo kurdské obyvatelstvo v otázce tureckého vedení jednotné. Zatímco konzervativnější část sympatizuje s vládnoucí Erdoganovou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), jiní touží po vládě, která by jim zaručila větší autonomii. Prezident se s nadějí na získání dalších hlasů vydal minulou sobotu do Diyarbakiru, neoficiálního hlavního města tureckých Kurdů. Milionová metropole je hlavnímu městu Turecka vzdálené nejen názorově, ale i místně. Diyarbakir má blíž k sousedním státům než k Ankaře.

Město Diarbakir

Město Diarbakir

Erdogan se v projevu snažil vyzdvihnout důležitost města. „Stejně jako si nedovedeme představit Turecko bez Istanbulu, Izmiru, Trabzonu, Antalye a Erzurumu, tak si ho nedovedeme představit bez Diyarbakiru,“ prohlásil Erdogan před davem zhruba deseti tisíc lidí, shromážděných pod přísným dohledem bezpečnostních složek, jak popsal web The Financial Times.

Turečtí špioni v Německu

Více než 20 údajných tureckých špionů čelí podezření, že v Německu z pověření turecké vlády hledají odpůrce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informoval o tom list Die Welt.

Dvacítka osob je podezřelá z vykonávání činnosti tajných agentů na objednávku turecké vlády a ze špehování přívrženců hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére upozornil, že špionážní aktivity na německém území jsou trestné a že není přípustné, aby se osoby, jež se znelíbily tureckému režimu, musely obávat vycestování do Turecka.

Zdroj: ČTK

Diyarbakir je baštou levicové kurdské Lidově demokratické strany (HDP), kterou vláda obviňuje ze spolčení se zakázanou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK).

Erdoganova cesta sem byla zároveň kopancem do šéfa HDP Selahattina Demirtase. V prezidentských volbách v roce 2014 byl Demirtas až třetí, ale v jihovýchodní oblasti a v Diyarbahiru zvítězil. Úspěchy HDP ležely Erdoganovi v žaludku a po loňském pokusu o puč vyslal do prokurdské oblasti armádu a členy HDP začal zatýkat. Sám Demirtas se dostal za mříže loni v listopadu a strana je od té doby paralyzovaná.

Zatímco Erdogan promlouval k davu potenciálních voličů, seděl Demirtas za mřížemi spolu s dvanácti svými zástupci. Agentura Anadolu v únoru informovala, že byl Demirtas odsouzen k pěti měsícům vězení pro „pomluvu tureckého národa, státu a institucí Turecké republiky“. Turečtí prokurátoři ho však zaplavili celou sérií obvinění a v jednom případě mu hrozí až 142 let vězení za „řízení teroristické organizace“ a „vedení teroristické propagandy.

Samozvaný garant míru

Na údajné teroristy cílil Erdogan také v projevu. „Tihle sympatizanti PKK pořád říkají ‚mír, mír, mír‘. Copak prázdné řeči přinesou mír? Můžeme být v míru s těmi, kdo mají v rukách zbraně? My jsme ochránci míru, my jsme ochránci svobody,“ hřímal podle agentury Reuters Erdogan. Křehké příměří vlády s PKK ztroskotalo v roce 2015 a násilí od té doby eskalovalo.

Kurdům Erdogan slíbil, že pokud ho podpoří, přinese jim mír a prosperitu. Jeho kampaň je směsí „vyváženého množství soucitu a hněvu,“ jak poznamenal jeden z jeho spolupracovníků.

Nakolik je to účinné, ukáží až výsledky. „Erdogan tohle může dělat ne proto, kdo je, ale proto, že má k dispozici celou státní mašinerii. Musí si však ještě získat srdce kurdského lidu v regionu a to není tak jednoduché,“ poznamenal kurdský intelektuál Umit Firat, který se nehlásí ani k AKP ani k HDP.

Kurdská města zůstávají pod policejní ostrahou a politická kampaň probíhá v kulisách zničených budov. Erdogan však právě tuhle situaci využívá a hraje skrz ní na voliče. Vláda naplánovala rekonstrukci poničených míst a Erdogan naznačil, že pokud se lidé vysloví pro ústavní reformu u voleb, je renovace pravděpodobnější.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.