Redaktor MF DNES se do Chomutova vydal poté, co ministr pro lidská práva Michael Kocáb nedorazil do bytu, který mu nabídla primátorka Ivana Řápková. Měl okusit, jaké je žít s dlužníky a neplatiči, na které radnice poslala soudního exekutora. - čtěte Nastěhuji se do Chomutova, ale jen s internetem, připustil Kocáb
ODPOVĚDI TOMÁŠE POLÁČKA NAJDETE ZDEOn-line rozhovor s redaktorem MF DNES |
Poláčkův "neplatičský" deník
I křesťan se musí naučit bojový umění... |
Místním nepřizpůsobivým, tedy i Romům, by naopak pomohl větší zájem ze strany úředníků státu i města nebo neziskovek. "Mladí Romové nemají dobré vzory, často ve své rodině neznají nikoho, kdo by makal," podotkl Poláček. Ve vyhlášeném činžáku na Dukelské, kde strávil tři dny, se za celou dobu neobjevil jediný terénní pracovník.
"Děti by si tak rády s někým dospělým hrály, učily se s ním," upozorňuje Poláček na chuť dětí ke spolupráci, která nemá žádnou odezvu. "Proč podivíni z Dělnické strany nenastaví vlídnou tvář a nejdou si tam s nimi hezky popovídat, pohrát si, vyčistit si s nimi zuby?" Děti jsou podle redaktora ti, kteří potřebují pomoc nejvíc. "Pozitivně bych je diskriminoval, jak jen to půjde," doplnil.
Důležité je mezi "chomutovské asociály" chodit, mluvit s nimi, přiblížit se jim a vysvětlovat jako malým dětem. "Zároveň poslouchat, co je trápí, protože v některých problémech jsou zvlášť Romové nevinně. Žijí často v paralelním světě, v tom našem se neorientují," myslí si Poláček.
Čtěte v magazínu DNES
Tomáš Poláček prožil pět dnů mezi bílými feťáky, tmavými žebráky a šlapkami v hernách. Přespával s kriminálníky a byla to dost drsná romantika.
