Jedním z poslanců, o jehož vydání k trestnímu stíhání kvůli jeho imunitě rozhodovali poslanci, byl bývalý středočeský hejtman David Rath.

Jedním z poslanců, o jehož vydání k trestnímu stíhání kvůli jeho imunitě rozhodovali poslanci, byl bývalý středočeský hejtman David Rath. | foto: Michal Šula, MAFRA

Poslanci zrušili celoživotní imunitu. Chránit je má jen po dobu mandátu

  • 240
Jedna velká výsada politiků pomalu končí. Policie bude nejspíš moci stíhat poslance i senátory i v případě, že je jejich kolegové nevydají k trestnímu stíhání. Sněmovna 148 hlasy ze 162 přítomných kývla na zrušení doživotní imunity politiků, což znamená, že policie bude mít jistotu, že je bude moci stíhat, až ve své funkci skončí.

Pro výrazné omezení imunity hlasovali poslanci ze všech stran, proti jich bylo jen pět - Walter Bartoš, Jan Kubata a Igor Svoják z ODS, Miroslav Svoboda z ČSSD a Daniel Korte z TOP 09. (jak hlasovali jednotliví poslanci, najdete zde)

Je to už osmnáctý pokus o zrušení imunity a tentokrát má opravdu velkou šanci na úspěch. Změnu ústavy musí ještě potvrdit Senát, kde má dominanci sociální demokracie požadující konec celoživotní imunity.

Pět proti ostatním

Ze 162 přítomných bylo 5 poslanců proti zákonu o omezení imunity. Někteří to vysvětlují tím, že je zákon podle nich zbytečný a špatně sepsaný.

Walter Bartoš (ODS)
"Ten zákon je nadbytečný, protože nyní už imunita u poslanců de facto neexistuje. Všichni, o jejichž vydání požádala v minulosti policie, byli vydáni."

Miroslav Svoboda (ČSSD)
"Je to špatný zákon, který v konečném důsledku může vést k tomu, že Sněmovna někoho nevydá a policie pak bude čekat třeba další tři roky, až mu skončí mandát. A média budou tomu dotyčnému stříhat pomyslný metr. Připomínám, že se za poslední dobu nestalo, že bychom někoho nevydali. Navíc já hlasoval pro přísnější návrh od Miroslava Kalouska."

Loni spadl podobný návrh pod stůl o dva hlasy, když v horní komoře parlamentu chybělo několik senátorů, kteří počítali s tím, že zákon najisto projde. Tentokrát se to nebude opakovat, slibují sociální demokraté.

Návrh na zrušení celoživotní imunity předložili společně zástupci ODS, TOP 09, Věcí veřejných, ČSSD a KSČM. Taková shoda je nebývalá. "Imunita nemůže být výsadním privilegiem jednotlivce," zdůraznila před hlasováním o zákonu jedna z předkladatelek zákona, šéfka poslanců VV Kateřina Klasnová.

Kalousek chtěl imunitu ponechat jen pro projevy v parlamentu

Návrh mohl být ještě razantnější. Ale pozměňovací návrh ministra financí a prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, aby byla imunita zrušena prakticky úplně a poslanci a senátoři ji měli jen pro projevy učiněné v parlamentu, neprošel.

Pokud by Kalousek uspěl, policie by se k poslancům a senátorům kdykoli - i když jsou ve funkci - mohla chovat stejně jako ke kterémukoli občanovi. "Zaznamenal jsem úvahy, že jsem to předložil proto, abych do toho hodil vidle. Není to tak," řekl poslancům Kalousek.

Imunita už nyní většinou poslance nezachrání. Pokud se ve Sněmovně hlasuje o vydání poslance ke stíhání, je prakticky vždy policii vydán. To byl případ bývalého sociálního demokrata Davida Ratha, Vlasty Parkanové z TOP 09 i občanského demokrata Romana Pekárka, který se nyní chystá nastoupit do vězení (více zde).

Imunita pomohla Bártovi. Soud se zastavil před branami politiky

Výjimkou byli v poslední době jen poslanci Vít Bárta z Věcí veřejných a nezařazený Jaroslav Škárka. Oba zprostil Obvodní soud pro Prahu 5 viny kvůli kauze obálek s penězi, které dal Bárta Škárkovi a další poslankyni Kristýně Kočí. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze.

Soudce Jan Šott řekl, že se s právním posouzením věci městským soudem neztotožňuje, ale že musí respektovat to, jak rozhodl. "Trestní řízení se zastavilo před branami politiky," řekl.

Narážel tím na verdikt Nejvyššího soudu, na nějž se Bárta předtím obrátil a který stanovil, že počínání poslanců ve Sněmovně chrání imunita. Tedy i to, když Bárta poslancům nabízel finanční pomoc (více o verdiktu nad oběma poslanci zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video