Signatáři tím reagují na vládní prohlášení k letošnímu 40. výročí Charty 77, ve kterém se vláda jednomyslně přihlásila k tradicím zápasu Charty o lidská a občanská práva. „Jako vláda demokratické České republiky se hlásíme k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva, o civilizační hodnoty a o demokracii,“ napsal Sobotkův kabinet v dokumentu.
„Jsme si vědomi, že Charta 77 dokázala čelit v období komunistického režimu masivním represím zejména díky zájmu zahraniční veřejnosti,“ píše se v dopise. Nejdůležitější pomocí podle chartistů byl zájem vlád demokratických zemí, které na diplomatické úrovni protestovaly proti porušování lidských práv v tehdejším Československu a věnovaly pozornost i jednotlivým případům.
„Dnes víme, že bez této podpory by komunistický režim Chartu 77 v tichosti zlikvidoval,“ píšou. „Pro nás, kteří jsme díky zahraničnímu zájmu dokázali represím komunistického režimu čelit, z toho plyne mravní závazek projevovat zájem o lidi, kteří jsou kdekoli ve světě v situaci podobné té, v níž jsme bývali i my,“ dodávají.
Pod dopisem jsou mimo jiných podepsáni filozof Daniel Kroupa, pražský biskup Václav Malý, filozof a bývalý ministr školství Jan Sokol, psycholožka Dana Němcová, spisovatel a někdejší ministr kultury Milan Uhde, herečka Vlasta Chramostová, socioložka Jiřina Šiklová, vrchní zemský rabín Karol Sidon či bývalý ministr zahraničních věcí a obrany Alexandr Vondra.
Podívejte se na dobové záběry StB ze zadržování chartistů:
1. ledna 2017 |
Braňte nobelistu, který se námi inspiroval, žádají chartisté
Signatáři upozorňují na případ čínského disidenta, básníka, literárního kritika a nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010 Liou Siao-poa. Ten si od roku 2009 odpykává jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci kvůli sepsání petice, která žádala ukončení vlády jedné strany v Číně. Signatáři žádají premiéra a vládu, aby se zasadili o jeho propuštění. „I pouhý veřejný projev zájmu o jeho osud bude pro něj znamenat velké povzbuzení. Pro českou veřejnost to bude dokladem, že své prohlášení myslíte vážně,“ uvádějí.
Liou se do širšího mezinárodní povědomí dostal jako jeden z duchovních otců Charty 08, v níž se několik set čínských osobností vyslovilo pro zlepšení lidských práv v Číně. Dokument byl inspirován právě československou Chartou 77. Liou byl též jedním z vůdců protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v roce 1989. Za svou nebojácnost a nastolování palčivých témat obdržel několik cen, včetně české ceny Homo Homini (2009), udělované nadací Člověk v tísni.
K tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva se vláda jednomyslně přihlásila 9. ledna. Ministři společně prohlásili, že si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou. „Bez odvážných postojů, vytrvalého úsilí a leckdy utrpení jejích signatářů bychom museli k dnešní podobě státu projít mnohem obtížnější cestu,“ uvedli ministři.
Text Charty 77 byl zveřejněn 6. ledna 1977, letos si tak nejen Češi a Slováci připomínají 40. výročí. Prohlášení podepsalo 241 československých občanů navenek zastupovaných třemi mluvčími: filosofem Janem Patočkou, politikem Jiřím Hájkem a dramatikem Václavem Havlem. Téhož dne započaly vůči signatářům represe. Byly provedeny desítky domovních prohlídek, řada signatářů byla zadržena. Ve sdělovacích prostředcích započala mohutná kampaň proti Chartě 77, aniž by však byl text kdekoliv oficiálně zveřejněn.
Připomeňte si příběh Charty 77:
9. prosince 2016 |
