Český velvyslanec v Číně Bedřich Kopecký letos koncem února podepsal spolu se zástupci Austrálie, Kanady, Japonska, Švýcarska, Belgie, Británie, Estonska, Francie, Německa a Švédska dopis adresovaný čínskému ministerstvu veřejné bezpečnosti.
Policie při návštěvě Si Ťin-pchinga neporušila zákonPolicie při loňských bezpečnostních opatřeních během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze nespáchala trestný čin. Vyplývá to ze zhruba roční prověrky Generální inspekce bezpečnostních sborů, kterou tento týden ukončili žalobci. Ve středu o tom informovala mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Čínský prezident byl na návštěvě v Česku loni od 28. do 30. března. V metropoli se často střetávali jeho příznivci a odpůrci. Přijatá bezpečnostní opatření rozdělila společnost. Policie se stala terčem kritiky například kvůli příkazům k sundávání tibetských vlajek. Práci policie hájila vláda nebo prezident Miloš Zeman, kritizovali ji naopak aktivisté a pravicová opozice. |
Obsah dopisu nebyl zveřejněn, podle Sinopsis.cz v něm zmíněné státy žádají čínské úřady o prošetření zpráv o špatném zacházení s vězni a o zrušení držení vězňů v izolaci. Čínské ministerstvo zahraničí dopis označilo za porušení čínského práva na nezávislost soudů.
České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že velvyslanec Kopecký dopis podepsal na základě instrukcí resortu. Iniciativa vzešla podle úřadu ze strany Delegace Evropské unie v Pekingu.
„Jedná se o standardní krok, jehož prostřednictvím EU upozorňuje na situaci lidských práv v Číně. V souladu s dlouhodobými prioritami lidskoprávní politiky ČR, zejména podporou občanské společnosti a obránců lidských práv a podporou budování institucí právního státu, jsme se rozhodli k tomuto dopisu připojit,“ sdělila Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva serveru HlídacíPes.
Rozsáhlou razii provedly čínské úřady v roce 2015
O prošetření zacházení s vězněnými obhájci lidských práv již letos v lednu žádala čínské úřady Delegace Evropské unie v Číně. Sdělila, že si je vědoma zpráv o špatném zacházení s vězni a očekává, že příslušné úřady podezření z mučení bezodkladně vyšetří. Loni v srpnu také ministerstvo zahraničí USA vyzvalo Čínu, aby byli z vězení propuštěni čtyři přední obhájci lidských práv, kteří byli krátce předtím odsouzeni za podvratnou činnost.
Odsouzení bojovníci za lidská práva patří ke zhruba dvěma až třem stovkám obětí rozsáhlé vlny zatýkání právníků a lidskoprávních aktivistů, kterou čínské úřady provedly v roce 2015. Razie byla namířena především proti advokátní kanceláři Feng-žuej, která zastupovala v soudních procesech přední čínské disidenty.
Loni vyvolalo v Česku kritiku prohlášení nejvyšších představitelů republiky o respektu k Číně, připravené ministerstvem zahraničí. V prohlášení vydaném po říjnových schůzkách tuzemských politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, kterého Čína označuje za separatistu, ujišťovali Čínu prezident Miloš Zeman, předseda Sněmovny Jan Hamáček, předseda Senátu Milan Štěch a premiér Bohuslav Sobotka, že respektují územní celistvost Číny a že schůzky s dalajlámou neznamenaly změnu oficiální politiky Česka.
Při návštěvě čínského prezidenta v Praze ho vítali příznivci i odpůrci:
28. března 2016 |
