Německé kancléřka Angela Merkelová a její turecký protějšek Ahmet Davutoglu na...

Německé kancléřka Angela Merkelová a její turecký protějšek Ahmet Davutoglu na tiskové konferenci po vzájemném jednání v Berlíně. (22. 1. 2016) | foto: Reuters

Merkelová: Kvóty pro uprchlíky z Turecka změní imigraci na legální

  • 1102
Podle německé kancléřky Angely Merkelové musí EU vytvořit pevné kvóty pro přijímání uprchlíků, kteří jsou v současnosti v Turecku. Stanovení počtů pro přicházející migranty má pomoci při boji proti převaděčským gangům. Kancléřka to uvedla v pátek během setkání se svým tureckým protějškem.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu přijel v pátek do Berlína jednat mimo jiné právě o způsobech řešení současné migrační krize. Evropská unie turecké vládě již v minulém roce přislíbila finanční podporu ve výši tří miliard eur (81 miliard korun), což Merkelová při pátečním jednání potvrdila.

„Dnes jsem ujistila, že z evropské strany poskytneme dohodnuté tři miliardy eur, aby bylo možné realizovat projekty pro zlepšení situace uprchlíků,“ řekla Merkelová.

Zlepšení životních podmínek více než dvou a půl milionu syrských uprchlíků pobývajících na území Turecka je podle Merkelové jedním z klíčových bodů při snižování přívalu běženců za hranice Unie. Podle kancléřky se tak sníží jejich motivace podstupovat nebezpečnou cestu na řecké ostrovy.

Uprchlická krize

Za krok správným směrem kancléřka označila například to, že Ankara dala běžencům pracovní povolení. Vedle zlepšení životních podmínek uprchlíků je však podle ní důležité také umožnit uprchlíkům legální překročení řecko-tureckých hranic.

K tomu by měly pomoci například pevně stanovené počty pro přijímání uprchlíků pobývajících v Turecku.

„Je třeba přeměnit nelegální imigraci na legální,“ uvedla Merkelová. „Samozřejmě to bude znamenat, že se budeme muset podílet na zátěži, kterou to přinese, a to finančními prostředky, ale také legálními kontingenty, které dají lidem šanci přijít do Evropy, aniž by ohrozili svůj život,“ dodala.

„Nesmíme dopustit, aby v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem vládli zločinní převaděči a stále znovu přiváděli lidi do ohrožení a vydělávali na tom,“ doplnila s poukazem na páteční potopení tří lodí, při němž zemřelo 45 migrantů (více o této události čtěte zde).

Turecko je podle Merkelové klíčovou zemí při řešení uprchlické krize, protože přes jeho území přichází do EU většina běženců. Také proto je v současné době nejvyšší čas pro užší spolupráci mezi tureckými úřady a evropskou agenturou Frontex, která chrání vnější hranice unie.

„Jsem hluboce přesvědčena, že otázku nelegální migrace můžeme vyřešit, jen když budeme spolupracovat. Samostatná řešení ve stylu každý stát sám za sebe nás nedostanou dál, potřebujeme celoevropskou spolupráci,“ zdůraznila.

Myšlence evropsko-turecké spolupráce během setkání přitakal také Davutoglu. Ten zdůraznil, že uprchlická krize postihuje jak Evropskou unii, tak Turecko a není proto možné zodpovědnost za její řešení nechávat jen na jedné straně. Dopady masové migrace se podle něj podaří vyřešit jedině společně.

Jednání doprovázely protiturecké protesty

Během návštěvy tureckého premiéra se před německým kancléřstvím shromáždilo přes 300 Kurdů. Ti demonstrovali proti turecké politice vůči kurdské menšině v zemi.

Při příjezdu premiéra na něj pískali a bučeli, skandovali také hesla na podporu Strany kurdských pracujících (PKK), proti níž vede turecká vláda vojenskou ofenzivu. PKK je v současné době na evropském seznamu teroristických organizací.

Češi jsou vůči uprchlíkům stále skeptičtější, většina je odmítá přijmout

Na praktiky turecké vlády si v deníku Die Welt postěžoval také předseda německých Zelených Cem Özdemir. Tomu se nelíbí především přílišné ústupky Turecku ze strany kancléřky. Podle něj totiž kvůli potřebě spolupráce s Ankarou v uprchlické krizi mlčí o autoritářském stylu vlády tureckého prezidenta Recepa Tayyip Erdogana.

V Turecku se v poslední době například množí případy, když jsou lidé policií popotahováni za urážku hlavy státu. Loni v říjnu byl za tento čin zatčen například šéfredaktor deníku Zaman Bülent Keneş či novinář z listu Sözcü.

V pátek turecký styl vládnutí přitom kritizoval také americký viceprezident Joe Biden. „Když jsou zastrašována média, když se novináři dostávají do vězení za kritické psaní, když se omezuje svoboda internetu, když se omezuje provoz sociálních médií jako je Twitter či YouTube a když je možné tisíc akademiků obvinit ze zrady jen kvůli podpisu petice, pak to není ten správný příklad,“ uvedl americký viceprezident na adresu tureckého prezidenta.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video