Německá média o tom píší jako o jasné urážce. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) se údajně rozhodla, že nepozve kancléřku a šéfku sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angelu Merkelovou, aby se zapojila do její kampaně před říjnovými volbami do bavorského zemského sněmu.
Místo ní po boku Markuse Södera vystoupí rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Kancléřka na mém záverečném projevu nebude. Ale budu tam mít kancléře,“ prohlásil podle listu Die Welt Söder, kterého s mladým rakouským kancléřem pojí konzervativní ideály a láska k tradici.
Jeho prohlášení je další ranou tradičnímu spojenectví mezi CDU a CSU. Söder stejně jako spolkový ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer chce na hranicích vracet migranty, kteří podali žádost o azyl v jiné evropské zemi. Merkelová to odmítá, protože tuší, že hranice by pak uzavřely i ostatní evropské země, což by znamenalo konec schengenského prostoru.
Pokud se Merkelové nepodaří na blížícím se summitu najít nějaké řešení, je docela dobře možné, že vláda padne a tradiční sesterství CDU a CSU se rozpadne. A analytici poukazují, že tím, kdo spolkový kabinet v Berlíně tlačí k okraji propasti, je právě bavorský premiér.
„Seehofer se dostal do pasti. On skutečně nechce ohrozit koalici, protože to je jeho jediná politická budoucnost,“ řekl před týdnem iDNES.cz politolog Vladimír Handl. „Ale teď už to převzali politici z Mnichova, pro které zachování spolkové vlády není priorita,“ dodal (celý rozhovor zde: Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert).
Nástup k moci
Jednapadesátiletý Söder podle zpravodajského portálu Deutsche Welle představuje prototyp klasického bavorského politika, který se nebojí praštit do stolu a nekouká, jestli náhodou někoho neurazil.
Záliba v kostýmech |
Rodák z Norimberku vystudoval práva a od mládí obdivoval dlouholetého šéfa CSU Franze Josefa Strausse, který z agrárního Bavorska udělal centrum moderního průmyslu a po dvě dekády sváděl urputné politické boje s Helmutem Kohlem. V roce 1994 se Söder poprvé dostal do bavorského parlamentu, kde si budoval reputaci solidního konzervativce.
Se znepokojením sledoval, jak se sesterská CDU pod taktovkou Angely Merkelové v posledních třinácti letech postupně posunovala do středu a přebírala program liberálních a levicových partají. Söder se postavil proti zavedení minimální mzdy či přijetí Turecka do Evorpské unie, volal také po vyloučení zadluženého Řecka z eurozóny.
Šikovný řečník a vášnivý tenista se smrtícím bekhendem hrál v bavorské politice léta druhé housle. Stárnoucí Seehofer se však po loňských volbách do Spolkového sněmu, které pro CSU skončily nevalně, přesunul do křesla ministra vnitra a Söder se v Bavorsku ujal vlády.
Proti AfD
Za tři měsíce toho stihl více než dost: prosadil zákony posilující policejní pravomoci, vytvořil vlastní bavorskou pohraniční policii a začal prosazovat tradiční hodnoty, v rámci kulturního boje proti zhoubnému liberalismu například rozhodl, že u vchodu do všech úřadů budou viset kříže (více zde: Vláda v Mnichově rozehrála partii o bavorskou duši).
Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert![]() |
Zatímco rozvěšování krucifixů vzbudilo posměšky, destabilizace spolkové vlády kvůli sporu o řešení migrační krize vyvolává zděšení. Södera v obou případech žene vědomí, že v říjnových volbách musí získat absolutní většinu. A největšího soka vidí v Alternativě pro Německo (AfD), která by podle posledních průzkumů mohla získat až 13 procent.
Otázkou je, jestli mu riskantní hra s rozhoupáváním křesla pod Angelou Merkelovou přinese dost hlasů. Podle posledních průzkumů by CSU nyní získala 40 procent hlasů, což je asi o osm procentních bodů méně, než kolik získala v posledních regionálních volbách. A o dost méně, než kolik potřebuje k udržení absolutní většiny.
Sonda agentury Forsa dokonce ukázala, že Bavoři jsou více spokojeni s prací kancléřky (schvaluje ji 43 procent respondentů) než s politickými výkony svého premiéra (38 procent). Dokonce i mezi voliči CSU je Merkelová oblíbenější než Söder. Ten je populárnější jen u voličů AfD.