V úterý schválil bavorský zemský sněm legislativu, která podle vládnoucích konzervativců umožní bavorské policii po technické i právní stránce srovnat krok se současností. Nový zákon počítá s kybernetickým sledováním, rozeznáváním obličejů, elektronickými náramky, drony a osobními kamerami, které budou policisté nosit na uniformách.
Kritici ovšem tvrdí, že nový zákon je drakonický a dává policii nevídané pravomoci pro zasahování do soukromí a sledování lidí. Vášně panují především kolem pojmu „hrozící nebezpečí“, který policii dává možnost rozjet vyšetřování, nasadit odposlechy a kybernetické sledování ještě předtím, než dojde ke zločinu. Dosud zákon operoval s pojmem „konkrétní nebezpečí“.
Zpravodajský web The Local také upozorňuje, že policie bude moci při sestavování profilu podezřelého používat vzorky DNA, a tak určit nejen barvu vlasů a očí, ale i etnický původ. Zákon rovněž prodlužuje maximální dobu preventivní vazby ze čtrnácti dnů na tři měsíce. Poté ji ale soudce bude moci opět prodloužit.
Proti nové legislativě protestovalo minulý čtvrtek v Mnichově třicet tisíc lidí a opozice v zemském sněmu peskovala vládnoucí CSU, že propadla „sledovací mánii“. „Policisté tento zákon nepotřebují a vědí, že Bavorsko díky němu bezpečnější nebude,“ prohlásila předsedkyně bavorských sociálních demokratů (SPD) Natascha Kohnenová.
V Mnichově protestovalo třicet tisíc lidí proti rozšíření pravomocí policie:
Obavy z nástupu AfD
Německá média spekulují, že policejní zákon je součástí předvolební taktiky CSU. Sesterská strana německé vládnoucí strany CDU usiluje o to, aby si v bavorském Landstagu udržela většinu a mohla tak dál vládnout sama. Podle posledních průzkumů by měla získat asi 41 procent hlasů, což je o šest procentních bodů méně než před pěti lety. V uplynulých 54 letech se stalo jen jednou, že CSU musela skládat koalici. Strana se navíc stále zotavuje ze špatného výsledku v loňských volbách do Spolkového sněmu v Berlíně.
Bavoři u vstupů na úřady rozvěsí kříže. Jde o naši identitu, tvrdí |
Podle Deutsche Welle utekla řada voličů CSU k Alternativě pro Německo. Protiimigrační strana v současnosti není v bavorském Landstagu vůbec zastoupena, podle průzkumů by ale v říjnu mohla získat dvanáct procent hlasů. Křesťanští demokraté proto v posledních týdnech vyhlásili mobilizaci a proti AfD vytáhli do boje.
Bavorský premiér Markus Söder podle německých médií na uzavřeném zasedání vlády označil AfD za hnutí, které „nemá s Bavorskem absolutně nic společného“. Generální tajemník CSU Markus Blume šel ještě dál. V stranické strategii napsal, že AfD je v podstatě fašistická strana. „Hnědá špína u nás nemá místo,“ poznamenal Blume s odkazem na barvu košil nacistických bojůvek.
Identita především
CSU se snaží ztracené voliče přivábit zpět. Značně přitvrdila v imigrační problematice a snaží se novými zákony Bavory přesvědčit, že jim dokáže zajistit bezpečnost. Od července proto bude mít Bavorsko vlastní pohraniční policii a azylový úřad.
Křesťanští demokraté ovšem v boji o voliče vsadili i na módní téma kulturní identity a ústy šéfa své stranické frakce v Bundestagu Alexandera Dobrindta vyhlásili „konzervativní revoluci“ proti liberálním hodnotám. Na konci dubna bavorská vláda rozhodla, že u vchodu do všech zemských úřadů budou viset křesťanské kříže.
Markus Söder, který je ve straně považován za stoupence tradičních konzervativních hodnot, to odůvodnil jako „přihlášení se k identitě a kulturnímu charakteru Bavorska“. Rozvěšování křížů se ovšem u voličů s velkým nadšením nesetkalo a odmítli ho i někteří představitelé katolické církve. Vadí jim, že CSU kříž vnímá spíš jako politický než náboženský symbol.
Čech z AfD porušil tajnost volby kancléřky, dostal pokutu tisíc eur |
CSU má ve svém tažení za kulturní identitou vlivného spojence v postavě někdejšího bavorského premiéra Horsta Seehofera, který v nové vládě Angely Merkelové usedl do křesla ministra vnitra. Seehofer pohněval liberální Němce slovy, že islám do Německa nepatří, či srdečnou gratulací Viktoru Orbánovi k triumfu v dubnových parlamentních volbách.
S jeho nástupem do funkce se rovněž rezort přejmenoval na ministerstvo vnitra, výstavby a vlasti (Inneres, Bau und Heimat). To v mnoha Němcích vzbudilo rozpaky, protože pojem Heimat byl zkompromitován nacistickým režimem (psali jsme zde: „Ministerstvo vlasti“ budí v Německu kontroverze, nelíbí se turecké menšině). Před několika lety se ho v předvolební kampani chopila Alternativa pro Německo.
AfD, zdá se, zatím sleduje předvolební kampaň CSU s mírným pobavením. „CSU musí být skutečně mimořádně zoufalá, že nás označuje za nebavorské hnutí,“ poznamenal podle Deutsche Welle jeden z šéfů strany Jörg Meuthen.
24. září 2017 |
