Loni v létě se Marleni Barbierové podařilo utéct z Kuby. Cesta do vysněného cíle - Spojených států - však byla těžší, než si představovala. Zvolila cestu přes středoamerické státy. Zdolávala státní hranice, brodila se nebezpečnými řekami, utíkala před zadržením v Panamě. Bez peněz, hladová a vyčerpaná nalezla úkryt mezi domorodci v džungli, kteří se o ni týden starali.
Když se pak po šesti měsících cesty dostala konečně na dosah k vysněnému cíli, nemohla dál. Na hranici, která ji oddělovala od Spojených států, přišla pozdě - zhruba 12 hodin poté, co Obama zrušil zvláštní imigrační privilegia pro Kubánce. Tak uvádí příběh Kubánky The New York Times.
Barbierová není zdaleka jediná, koho kvůli Obamovu rozhodnutí čekalo na hranici velké zklamání. Více než tisíc kubánských migrantů, kteří přešli v některých případech i deset států, jen aby se dostali do USA, zůstalo trčet v Mexiku.
Barack Obama zrušil 12. ledna speciální imigrační privilegia pro Kubánce, kteří dorazí k americkým hranicím. Spojené státy se během posledních dvou let Obamovy vlády sblížily s Kubou a obnovily diplomatické vztahy, které byly dlouhá desetiletí narušené (psali jsme například zde). Obama se však rozhodl, že nově se s migranty z Kuby bude zacházet stejně jako s migranty z jiných států.
„Kubánští státní příslušníci, kteří se pokoušejí vstoupit do USA nelegálně a nesplňují podmínky pro poskytnutí humanitární pomoci, budou podléhat deportaci... Přijetím tohoto kroku budeme zacházet s kubánskými migranty stejným způsobem jako s migranty z jiných zemí. Kubánská vláda souhlasila, že bude přijímat Kubánce s nařízeným vystěhováním (z USA), jako přijímá ty zachycené na moři,“ uvedl podle agentury AP Obama v prohlášení.
Tehdejší šéf Bílého domu tím odkazoval na režim známý jako „wet foot, dry foot“, tedy mokrá noha, suchá noha. Podle dohody, kterou uzavřel v roce 1995 tehdejší americký prezident Bill Clinton, směli obvykle v USA zůstat ti kubánští migranti, kterým se podařilo dostat se až na břeh a stát „suchou nohou“ na půdě Spojených států. Po roce pak směli zažádat o povolení k trvalému pobytu. Naopak ti, kteří byli zadržení na moři, se vraceli zase zpět na Kubu.
Proto se mnozí, stejně jako zmíněná Barbierová, snažili do USA dostat raději oklikou přes středoamerické státy.
Zrušení tohoto režimu bylo platné okamžitě, a tak mnoho Kubánců zastihlo na cestě do Spojených států. Podle Mezinárodní organizace pro migraci byly v Mexiku stovky Kubánců, když Obama změnu v americkém přístupu ohlásil.
Báli se Trumpa, teď je jejich jedinou nadějí
Na cestě k hranicím jsou přitom možná další tisíce emigrantů z ostrovního státu. „Všichni spěchali, aby se sem dostali ještě před inaugurací 20.,“ svěřila se učitelka Yamila Gonzáles Cabezová. Většina lidí se bála následků Trumpovy administrativy. „Přitom opak byl pravdou. Takové překvapení jsme 12. nečekali,“ dodala 44letá Kubánka.
Trump v čele USAZÁKAZ: Do USA dočasně nesmí lidé ze sedmi zemí PŘEHLEDNĚ: Kdo po zákazu nesmí do USA? ZEĎ: Trump podepsal příkaz ke stavbě zdi PŘEHLEDNĚ: Co všechno stojí mexické zdi v cestě? MEDIÁLNÍ PŘE:Bílý dům předkládá alternativní fakta KABINET: Koho si Trump vybral do vlády? INAUGURACE: Donald J. Trump složil přísahu |
Své naděje tak nyní Kubánci upínají k tomu, koho se původně báli - Donaldu Trumpovi. Ten je v nelehké situaci. Na jedné straně vyhrál republikán volby s tím, že zavede přísnější opatření proti imigrantům, zavázal se postavit zeď na hranicích Mexika, k jejíž stavbě vydal minulý týden pokyn, a stejně tak podepsal exekutivní nařízení, které na čtyři měsíce pozastavuje program na přijímání uprchlíků a na určitou dobu zakazuje vstup do USA lidem ze sedmi převážně muslimských zemí.
Na druhé straně však Trump voličům slíbil, že jako prezident zvrátí Obamovu vstřícnou politiku vůči Kubě - to by však zároveň znamenalo, že Kubánci získají zpět statut uprchlíků. „Věřím, že Trump to změní,“ řekla Barbierová.
Podobně jako ona utekly loni z Kuby desetitisíce lidí. Podle institutu Pew Research Center přišlo v roce 2016 do Spojených států celkem 56 406 Kubánců, což je dvojnásobek oproti roku 2014. Americká pobřežní stráž už v srpnu hlásila, že se počet Kubánců mířících přes Floridský průliv do USA oproti předchozímu roku výrazně zvýšil. Řada Kubánců ale prchá také přes středoamerické státy.
Mexiko začalo s deportacemi
Těm, kteří dorazili až po 12. lednu 2017, hrozí nyní vyhoštění. Každý individuálně musí prokázat, že splňuje podmínky pro humanitární pomoc. Chudoba či nedostatek příležitostí už není dostatečným důvodem pro vstup do země. Podle webu USA Today si nyní musí Kubánci zažádat o vízum do Spojených států na Kubě nebo budou čelit deportaci, pokud se do severoamerické země dostanou ilegálně.
Aberto Ramírez Balmaseda cestu vzdal raději sám, když zjistil, že by strávil dlouhou dobu ve vazbě a poté by musel předstoupit před soud a dokazovat, že má na azyl nárok. „Jaký máme důkaz? Že byl Castrův režim u moci posledních 60 let? Pokud jste na Kubě politický vězeň, tak nemáte v záznamech, že jste politický vězeň. Napíší, že jste ukradli prase,“ rozčiloval se Ramírez. Někteří se svěřili, že s vládou problémy neměli, bojí se však, že je budou mít teď, pokud budou deportovaní zpátky.
Na deportace přitom už došlo. Ve chvíli, kdy kubánská strana souhlasila, že své občany přijme zpátky, Mexiko dlouho neváhalo. Mexické úřady už týden po Obamově prohlášení oznámily, že deportovaly 91 Kubánců zpátky. Celkem 71 mužů a dvacet žen nechaly mexické úřady odvézt zpátky na komunistický ostrov. Oznámení o deportaci přišlo 20. ledna, tedy přesně v den, kdy ve Washingtonu složil Donald Trump slavnostní přísahu a stal se 45. prezidentem.
