Za ANO jednala exministryně spravedlnosti Helena Válková. Překvapivě ale na schůzku o referendu plánovanou původně jen mezi ANO s KSČM dorazil také Okamura a také Mikuláš Ferjenčík od Pirátů.
Pro ANO je nepřijatelné, aby se mohlo hlasovat o takových věcech, jako třeba o odchodu z EU či NATO. Zejména pro Okamuru je to ale kruciální podmínka pro toleranci vlády a požádá proto prezidenta, aby Babiše přemluvil. Babiš se s prezidentem Milošem Zemanem setká ve čtvrtek na večeři v Lánech.
„Zatím říkám, že toto je z našeho pohledu vyloučené,“ potvrdila Válková. Okamura ocenil, že strany měly zájem otázku referenda vyjasnit. Shoda podle něj panuje na závaznosti referenda. U hranice účasti potřebné pro platnost strany navrhovaly čísla mezi nulou až 35 procenty. „Co se týče podpisů pro vyvolání, nejčastěji se mluví o 500 až 700 tisících podpisů,“ uvedl. SPD dříve navrhovala 100 tisíc podpisů, ANO hovořilo o 800 tisících. „800 tisíc je moc,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Filip také řekl, že nevidí důvod, proč by otázka našeho členství v Evropské unii měla být z hlasování vyloučena, když o vstupu do Evropské unie také lidé rozhodovali ve všelidovém hlasování.
Teoreticky se k myšlence obecného referenda hlásí pět stran v Poslanecké sněmovně. Kromě ANO, komunistů a SPD ještě sociální demokracie a Piráti, problém ale tkví v tom, že se nedokáží shodnout, čeho by se takový zákon směl týkat a kolik občanů by peticí o referendum mohlo požádat.
Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík řekl, že nižší kvórum by se mohlo týkat vnitrostátních otázek, jako je třeba kouření v restauracích. O členství v mezinárodních organizacích by měla rozhodovat kvalifikovaná šedesátiprocentní většina.
Bez souhlasu Senátu referendum neprojde
I kdyby se ANO, KSČM a SPD shodly na obecném referendu, nemají pro to většinu v Senátu a k přijetí takového zákona jsou nutné obě parlamentní komory. To zvyšuje význam Senátu, do jehož třetiny budou na podzim doplňovací volby. ANO má zatím v Senátu šest zástupců, dále je v Senátu pětičlenný klub nezávislých senátorů, v němž je i komunista Václav Homolka a dva senátoři za Stranu práv občanů, jejímž čestným předsedou je prezident Zeman. Hnutí SPD Tomia Okamury nemá v Senátu nikoho.
Filip iDNES.cz řekl, že spoléhá na to, že svou dlouhodobou podporu referenda potvrdí také sociální demokracie, což jediné by zastáncům referenda při současném složení horní komory parlamentu mohlo pomoci zákon prosadit.
Komunisté se k jednání s ANO vrátili poté, co si šéf hnutí a premiér Andrej Babiš a předseda KSČM vyjasnili spor o to, že ministr průmyslu Tomáš Hüner ohlásil dodatek k memorandu o průzkumu a těžbě lithia. To vadilo komunistům i Babišovi, který znovu označil memorandum za neplatné, čímž komunisty uklidnil.
Vládu opřenou o SPD odmítají i ministři za ANO
ANO, komunisté a SPD mají ve Sněmovně dohromady 115 poslanců, v sobotních Lidových novinách ale Babiš připustil, že minimálně dva ministři, zahraničí Martin Stropnický a spravedlnosti Robert Pelikán, by s takovou vládní konstelací opřenou o Okamurovo hnutí nechtěli mít nic společného. Babiš ani komunisté nepočítají s koaliční spoluprací, Okamura si před prvním pokusem o vládu o křesla v ní Babišovi řekl, ale teď už na tom netrvá.
Pro hnutí ANO bude zásadní výsledek sjezdu ČSSD 18. února v Hradci Králové. Již dva kandidáti na předsedu strany, Jan Hamáček v rozhovoru pro iDNES.cz a jihočeský exhejtman Jiří Zimola v pondělí večer v ČT, připustili, že by ČSSD mohla jít do vlády, i kdyby v ní byl premiérem Babiš.
Hamáček to podmínil souhlasem členů ČSSD ve vnitrostranickém referendu. Pokud by se ČSSD s ANO dohodla, stačil by jim už jen jeden partner, nejspíš komunisté, a Okamuru by již Babiš nepotřeboval.
Měli by mít možnost o významných záležitostech rozhodovat místo politiků občané ve všeobecném hlasování?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 13. února 2018. Anketa je uzavřena.
