Jednotky irácké vlády bojují s bojovníky hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) už týden. Radikální sunnité minulý týden obsadili velká města na severu země a postupují směrem k irácké metropoli.
V úterý jsou nejtrvdší boje hlášeny z okolí města Bákuba, centra provincie Dijála. Dopoledne se ISIL nakrátko zmocnila několika míst na západě Bákuby, avšak iráčtí vojáci spolu s šíitskými milicemi místa dobyli zpět. Ve městě ale zavládl strach a mnoho občanů se rozhodlo odejít. Bákubu zaplavili vládní vojáci a šíitští bojovníci.
Boje v IrákuIRÁCKÁ ARMÁDA: Rebely nezastaví ÍRÁN: Teherán vyslal Revoluční gardy MASAKR: Islamisté děsí vládní vojáky EVAKUACE: Američané stahují z Iráku své lidi POMOC: Irák žádá USA o vzdušné údery POSTUP: Islamisté obsazují irácká města ÚTĚK: Z Mosulu prchlo 500 tisíc lidí DEZERCE: Co náš výcvik, ptají se Američané |
BBC poznamenává, že pokud by bojovníci ISIL Bákubu dobyli, otevřela by se jim přímá cesta po dálnici až Bagdádu. V cestě by jim už nestálo žádné větší město. Zatím však není jasné, jestli město už obsadili, či zatím jen bojují na předměstích.
Bojuje se i na severu země. Irácké letectvo provedlo nálety na pozice povstalců u města Tall Afar, do oblasti dorazily vládní posily. Bojovníci ISIL dvěstětisícové město mezi Mosulem a syrskou hranicí obsadili v pondělí.
Sunnitští radikálové oznámili, že v provincii Anbár na západ od Bagdádu sestřelili vládní helikoptéru a zničili několik tanků. Vládní jednotky podle ISIL uprchly ze základny nedaleko města Ramádí.
Povstalci se také pokusili ovládnout vesnici Bašír vzdálenou asi 15 kilometrů od Kirkúku. Obývají ji hlavně Turkmeni vyznávající šíitský islám. Útok ISIL pomohli vesnici odrazit kurdští milicionáři, kteří dorazili z Kirkúku. Podle irácké policie byl v asi hodinovém boji zraněn velitel kurdské jednotky a šest jeho strážců padlo.
Největší rafinerie zastavila provoz
Irák z bezpečnostních důvodů zastavil provoz v největší ropné rafinerii země v Bajdží. Podle policie do města postoupili v noci sunnitští bojovníci a rafinerii obklíčili. Místní personál ale podle agentury Reuters zůstal na místě a objekt zajišťuje armáda. Zahraniční zaměstnanci byli evakuováni.
Premiér propustil generály, nedařilo se jim radikály brzditIrácký premiér Núrí Málikí propustil v úterý čtyři vysoce postavené velitele v ozbrojených složkách za zanedbání jejich „profesionálních a vojenských povinností“ v souvislosti s úspěšným postupem sunnitských povstalců na severu země. Oznámila to irácká vláda. O místo přišel například generálporučík Mahdí Sabah Gharáví, vrchní velitel bezpečnostních sil v provincii Ninive, kde rebelové dosáhli největších územních zisků. Další velitel Hidaját Abdar Rahím uprchl přímo z bitevního pole a bude postaven v nepřítomnosti před vojenský soud, uvedl dále irácký kabinet. |
"Rozhodli jsem se evakuovat zahraniční personál a zastavit produkci, abychom zabránili rozsáhlým škodám," sdělil Reuters hlavní inženýr rafinerie. Podle něj má Irák pro domácí spotřebu ropného oleje, benzinu i petroleje dostatek na jeden měsíc.
V Bajdží se podle Reuters zpracovává pouze ropa těžená na severu Iráku. Další dvě rafinerie jsou v Bagdádu a na jihu země a ty jsou v provozu a v rukou armády. Bajdží leží na hlavním silničním tahu mezi Bagdádem a Mosulem, který před týdnem obsadil ISIL. Kromě největší irácké rafinérie ropy je tam také velká elektrárna.
Íránští dobrovolníci se hlásí k obraně svatyň
Postup sunnitských radikálů vzbuzuje velké starosti v sousedním Íránu, kde panuje šíitský teokratický režim. Teherán patří mezi hlavní spojence vlády iráckého premiéra Núrího Malíkího, který je často obviňován z přehlížení sunnitské menšiny.
Do Bagdádu už údajně dorazil velitel íránských revolučních gard Kásem Sulejmání, který má za úkol koordinovat boje šíitských milic proti ISIL. K obraně šíitských svatyň v Iráku se údajně přihlásilo až 5 000 íránských dobrovolníků. "Přihlášení se organizují do jednotek a dá-li nejvyšší vůdce (ajatolláh Alí Chameneí) příkaz, odejdou do Iráku bránit svatá místa," uvádí se na webu harimshia.org, kde se mohou hlásit další zájemci.
Předseda autonomní vlády iráckých Kurdů Ničirvan Barzání v rozhovoru pro BBC řekl, že Irák se už nevrátí do podoby před vypuknutím současného konfliktu. Současná krize je podle něj důsledkem zanedbávání zájmů sunnitů iráckou vládou a řešením je pouze vytvoření autonomní sunnitské oblasti.
Krize v Iráku svedla k jednacímu stolu USA a Írán, přestože obě země už více než třicet let neudržují vzájemné styky. Představitelé Washingtonu v pondělí po krátkém setkání ve Vídni při příležitosti jednání o íránském jaderném programu však jakoukoliv možnost vojenské spolupráce s Teheránem odmítli.
Prezident USA Barack Obama také vyloučil, že by na pomoc irácké armádě vyslal pozemní jednotky. Ve hře však zůstává možnost, že do boje proti povstalcům nasadí bezpilotní letadla.
V Perském zálivu operuje letadlová loď USS George HW Bush a válečná loď USS Mesa Verde s 550 příslušníky námořní pěchoty. Američané také vyslali do Iráku 275 vojáků, kteří posílí ochranu amerických občanů a velvyslanectví USA v Bagdádu.
Bílý dům podle agentury AP také uvažuje o vyslání 100 příslušníků speciálních jednotek. Měli by pomoci při výcviku a působit jako poradci irácké armády. Bílý dům to zatím nepotvrdil. Podle agentury AP je již nyní v Iráku okolo 170 příslušníků americké armády a námořnictva, z nichž někteří dorazili v posledních dnech. Sto dalších vojáků má být pravděpodobně v Kuvajtu jako záloha k nasazení při řízení letišť a bezpečnostních operací.
Irácká armáda bojuje s povstalci i ze vzduchu:
