Nová unijní pohraniční policie by mohla „najímat a rozmísťovat vlastní pohraniční stráž“, uvedl Avramopulos. Posílen by podle něj měl být i mandát Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), který by měl dokázat rychle zemím poradit, kdo má být bez odkladu vrácen a kdo má naopak nárok na zařazení do azylového řízení.
„V obou případech mluvíme o daleko větších operačních schopnostech. Čekám, že návrhy získají podporu,“ uvedl Avramopulos. Evropská agentura Frontex ve své nynější podobě přitom vznikla teprve v roce 2016, právě v reakci na migrační krizi. Více než 1300 jejích pracovníků nyní podporuje pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku.
Komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10 000 lidí. Návrh závěrů nedělní schůzky přitom takové posílení žádá uskutečnit ještě ve stávajícím finančním období, tedy do konce roku 2020.
Nedělní summit se koná v atmosféře těžké krize v německé vládě, kterou štěpí spor o vracení některých migrantů už na hranicích Německa. To prosazuje ministr vnitra Horst Seehofer, zatímco kancléřka Merkelová se snaží najít evropské řešení problému. Tuší totiž, že by to vedlo k dominovému efektu a uzavření hranic mezi členskými státy EU.
Cílem nedělního summitu je proto také omezení pohybu migrantů mezi jednotlivými státy EU. Podle agentury Reuters je na programu posílení kontrol na evropských autobusových a vlakových nádražích a letištích. Lídři by se měli také dohodnout, že žadatelé o azyl budou moci dostávat státní příspěvky jen v zemi, která jejich žádost vyřizuje.
Kancléřka rovněž doufá, že se podaří vyjednat bilaterální dohody o vracení migrantů s Rakouskem, Řeckem či Itálií. Nový italský premiér Giuseppe Conte ovšem už předem řekl, že pro Itálii je nemyslitelné, aby musela zpět přijmout i migranty, kteří odešli do dalších zemí EU.
Návratové dohody mají jen cenu papíru
Cílem nedělního setkání lídrů EU je připravit půdu pro velký unijí summit na konci června. „Až se příští týden lídři sejdou (na řádném summitu EU), měli by se sjednotit na těch oblastech, kde je možné pokročit dál,“ poznamenal Avramopulos.
V první řadě by podle něj měli rozhodnout o dokončení práce na reformě unijního azylového systému ještě letos; Avramopulos míní, že to je možné. „Všichni víme, že stávající systém není funkční,“ upozornil komisař.
Pět z celkem sedmi souvisejících dokumentů, předložených komisí už v roce 2016, je velmi blízko dohodě. Země však stále hluboce dělí otázka povinného přerozdělování migrantů, které státy jako ČR, Maďarsko či Polsko jednoznačně odmítají. Bulharské předsednictví nedokázalo splnit úkol z prosincového summitu a shodu zajistit. A už i německá kancléřka Angela Merkelová opatrně připustila, že myšlenka kvót je mrtvá.
Unie bude migranty třídit v centrech na severu Afriky, naznačuje dokument |
Evropská unie se podle Avramopulose musí dohodnout na posílení návratové politiky a země musí skutečně prosazovat vracení těch, kdo na azyl v unii nemají nárok. Komisař připomněl práci na návratových dohodách s řadou států. „Nemohu proto pochopit, proč se počty návratů loni snížily o deset procent. Dohody mají jen cenu papíru, na němž jsou napsány, pokud je státy aktivně a efektivně nevyužívají,“ poznamenal.
Užší spolupráce je podle komisaře také potřeba se zeměmi severní Afriky. Avramopulos v této souvislosti státy EU vyzval, aby splnily své sliby a penězi skutečně naplnily příslušnou část speciálního fondu, který byl právě pro tento účel zřízen.
„EU přispěla 2,98 miliardami eur (asi 77,3 miliard Kč), ale stále chybí 1,2 miliardy (přes 31 miliard Kč) a to je vážný problém,“ upozornil Avramopulos. Tyto peníze pomáhají například mezinárodním organizacím a OSN zajišťovat už z území severoafrických zemí dobrovolné návraty migrantů, kteří by jinak mířili do Evropy.
„Ochrana hranic ale také znamená možnost zasahovat na moři,“ uvedl Avramopulos. Itálie podle něj právě v této oblasti dlouhodobě nese daleko větší zátěž i odpovědnost než jiné země.„Mají právo žádat změnu,“ upozornil komisař.
Migrační centra v Africe
Bez velkých podrobností a jen s obecnými odpověďmi na následné otázky novinářů Avramopulos hovořil o práci komise na „oblastních vyloďovacích střediscích“, kam by měli nově mířit migranti zachránění na moři (psali jsme zde: Unie bude migranty třídit v centrech na severu Afriky, naznačuje dokument).
„Vidím to jako dohodu zemí okolo Středozemního moře, která zajistí lidem ochranu, jakou potřebují. Ale také to musí znamenat, že místo na palubě lodi není jízdenkou zdarma do Evropské unie,“ poznamenal. Věc je třeba podle něj kombinovat s dobrovolnými návraty, finanční podporou domovských zemí a s lepšími možnostmi legálního přistěhovalectví.
Plán se poprvé veřejně objevil ve středu v návrhu textu závěrů unijního summitu. Podle diplomatů je cílem tyto migranty vyloďovat v některé bezpečné africké zemi, kde by následně bylo rychle zjištěno, zda mají nárok na zařazení do azylové procedury v EU.
Potřeba je podle Avramopulose také dál udržet a plnit dohodu mezi EU a Tureckem, která výrazným způsobem snížila počty migrantů na balkánské trase. Země by proto podle něj měly rychle najít shodu a poskytnout nyní chybějící tři miliardy eur pro příslušný finanční nástroj, který slouží k pomoci syrským uprchlíkům přímo v Turecku.
