O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a v Řecku, mezi ostatní členské země získal jasnou podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.
Šéfka německé vlády, která kvóty dlouhodobě prosazovala, ale postupně svou migrační politiku mění, dnes tehdejší rozhodnutí podle Spiegelu vnímá jako neúspěch. Křesťanskodemokratickým politikům ve středu na uzavřeném zasedání v Mnichově řekla, že prosazení kvót většinovým hlasováním nepřispělo ke smíru v Evropě. „To musím při zpětném pohledu kriticky říci,“ nechala se slyšet.
Kvóty jsou passé, říká Babiš
Český premiér Andrej Babiš považuje vyjádření Merkelové za výsledek celoevropského vývoje, ale i diplomatických snah České republiky a celé visegrádské skupiny. Roli podle něj sehrál i postoj Evropanů k migraci, který se projevil ve volbách v Rakousku, Itálii a Slovinsku, v nichž uspěly protiimigrační a protisystémové strany.
Očekává, že kvóty na přerozdělování uprchlíků v rámci států Evropské unie jsou definitivně passé.
„Tady musí platit svrchovanost rozhodování národních států. Už dnes se na řešení migrační krize podílíme působením v místech, odkud běženci přicházejí, a to je teď největší úkol Evropy. Musíme zastavit uprchlickou vlnu mimo Evropu tak, aby už nevyplouvaly další lodě s migranty. A zároveň musíme vracet ty, kteří nedostali azyl, zpět domů a budeme jim pomáhat v místech, kde se narodili a kde žili,“ sdělil v neděli předseda vlády.
Systém finančních kompenzací premiér odmítá
Merkelová se také vyslovila pro rozvíjení systému takzvané flexibilní solidarity v migrační politice, což je přitom pojem, s nímž přišly země Visegrádu – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech.
Znamenala by také to, že země, které nechtějí přijímat běžence, by tak činit nemusely. Zase by ale třeba mohly výrazněji přispívat finančně nebo jinak.
Že takový systém v dohledné době vznikne, je ovšem velmi nejisté. Například Babiš odmítá, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, tuto neochotu kompenzovaly finančně. „My to nechceme kompenzovat, proč bychom to kompenzovali příspěvkem,“ řekl začátkem měsíce.
