Dlouhé fronty stáli voliči po celém světě. V Bruselu, Londýně, Madridu, Montrealu, Dublinu, Tokiu i Tel Avivu. V Dublinu dokonce jeden uživatel na Twitteru uvedl, že čekal ve frontě hodinu a půl. I v samotné Paříži, kde se největší nápor očekává až večer, musí lidé často čekat.
Francie odvolila. Dva ze čtyř kandidátů se dočkali podpory z USA |
Nebylo to však jen o vysokém zájmu. „Nejdřív u jedné fronty dáte voličský průkaz a vezmete si papíry se jmény kandidátů. Poté stojíte u druhé fronty na kontrolu a odvolíte,“ vysvětlila pro iDNES.cz spolupracovnice Rádia Impuls, novinářka žijící v Paříži Pavla Jelínková. Francouzi podle ní tyto fronty navrch ochotně stáli.
Big line to vote @France_CZ today. More than two hours and plenty of committed people. Vive la République! https://t.co/2yJcAkcRuV
„Spousta lidí jde taky do fronty s kočárky, malými dětmi. A mezi těmi ráno procházeli dobrovolníci s bonboniérami a rozdávali dětem čokoládky,“ popsala dále Jelínková. Korespondent BBC zas upozornil na množství Pařížanů, kteří se vydali volit s jejich čtyřnohými mazlíčky.
První informace přitom vysokému zájmu voličů příliš nenasvědčovaly. Zámořská území a departmenty, kde se hlasovalo již v sobotu, hlásily účast nízkou. Jenže ta toho příliš nenapovídala, protože se o tyto voliče kandidáti tolik nezajímali. Dle prvních odhadů se volební účast pohybuje kolem 80 %.
French expats descending on Heysel to cast their votes in #Brussels for #Election2017 https://t.co/oweMf2epof
Jeden absentující, jeden nevolič
Francouzské prezidentské volbyÚČAST: Francouze odrazuje nabídka kandidátů DEBATA: Souboj Macrona a Le Penové PRŮZKUM: Le Penová má spolehlivější voliče SKANDÁL: Fillon si nechal kupovat drahé obleky PROFILY KANDIDÁTŮ:
|
Finální účasti napomohla i mobilizace voličů proti dvěma kandidátům. „Náladě v Paříži nyní dominuje trochu strach. Lidé se bojí, že by se do druhého kola mohla dostat Le Penová s Mélenchonem,“ řekl iDNES.cz před finálními výsledky Radek, který pracuje v Paříži jako architekt. „Ano, volby jsou velké téma a lidi se o ně hodně zajímají,“ přitakala Hanka žijící v Lyonu.
Před samotnou volbou se přitom zdálo, že jsou francouzští voliči apatičtí a nemají chuť volit. To vzbudilo vlnu zájmu u více angažovaných lidí. I z toho důvodu vznikla zajímavá iniciativa Alter-Votants. Tato skupina dobrovolníků se snaží propojovat lidi, kteří nemohou volit, s těmi, kteří mohou, ale nechtějí. „Vytváříme pouto mezi dvěma jedinci. Jde zkrátka o dva lidi diskutující o politice v zemi, ve které žijí,“ vysvětlila systém 27letá Rachel.
Iniciativa je unikátní zejména tím, že propojuje migranty a uprchlíky, kteří v zemi žijí, zajímají se o politiku, ale nemají volební právo, s těmi, kteří nehlasují. Jako je například Hamze Ghalebi, politický uprchlík z Íránu, který do Francie přišel v roce 2010. Politické dění zblízka sleduje, ale volit nemůže. Marie Gillier, doktorandka s francouzským občanstvím, ale volit může. A tak je skupina spojila a Maria tak v zastoupení Hamzeho hlasovala pro Macrona, píše server Politico.
Francouzské noviny Le Figaro zase přinášejí jiná schémata, která mají nevoliče povzbudit. V provincii Bretaň nabízí řada taxislužeb jízdu zadarmo těm, kteří žijí na odlehlých místech. Často se jsou to starší lidi, kteří se k volebním místnostem nemají jak dostat.
Ve vesnici Plouguiel, také v Bretani, nabízí manažer baru lidem, kteří odvolili, drink zdarma. A na předměstí Štrasburku, kde je účast běžně nízká, spustilo místní kulturní centrum soutěž: ty oblasti, kde bude účast nejvyšší, získají dotace a bude tam uspořádán velký večírek na ulici.
Průběh voleb narušily polonahé aktivistky v maskách:
Ani bezradnost, ani negativní volba voliče neodradí
Volební účast bude mít tradičně na výsledky voleb zásadní vliv; zatímco nezájem voličů by mohl nejvíce poznamenat nejmladšího z kandidátů - Emmanuela Macrona, který má zároveň nejméně odhodlané voliče - vysoký zájem lidí by naopak mohl pomoci Le Penové a Fillonovi, naznačují průzkumy.
Volba Francouzů přitom není snadná. „Jsme uprostřed velké krize loajality. Francouzi již nevědí, kde jejich politická věrnost a loajalita leží, jsou naprosto ztraceni,“ řekl deníku The Telegraph politický analytik Pascal Périnneau.
Strachu navzdoryVoliči se k urnám vydali i přes, z Česka viděný, strach z terorismu. Jenže Francouzi a zejména Pařížané se již se strachem naučili žít. „V 6. obvodě, kde jsem se účastnila volby, byla spousta vojáků a policistů, i v civilu. Ale když jsem viděla anketu, zda se Francouzi bojí, tak většina řekla, že strach nemá. A i kdyby měli, tak by šli stejně volit,“ řekla v rozhovoru s iDNES.cz Jelínková. |
Jeho slova pro iDNES.cz potvrdil i Jose, třicetiletý Francouz momentálně pracující jako inženýr pro Peugeot v Trnavě: „Nevolil jsem, protože mne politika příliš nezajímá. Volil bych ale samozřejmě ve druhém kole, pokud tam skončí Le Penová. Proti ní.“
Francie také zažívá krizi tradičního dělení na pravolevou politiku. „Dřív mladí tradičně volili levici a starší zase pravici. Teď může značná část mladých hlasovat pro Marine Le Penovou. Část lidí se navíc přestala o politiku zajímat nebo se postavila proti tradičnímu politickému systému,“ sdělil Hospodářským novinám francouzský politolog Martin Michelot.
„Volila jsem po desetiletí, ale teď jsem zkrátka bezradná. Nemůžu najít nikoho, kdo by se mi nelíbil tak málo, že bych lísteček s jeho/jejím jménem do urny vhodila,“ potvrzuje stanici NPR únavu voličů politická vědkyně Corinne Mellul.
