Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Thatcherovec a nepřítel gayů. Republikán Fillon míří do čela Francie

  19:52aktualizováno  19:52
První kolo republikánských primárek ve Francii překvapivě ovládl François Fillon. Někdejší premiér neskrývá fascinaci politikou Margareth Thatcherové. Nepodporuje sňatky homosexuálů. Opakovaně hájil kroky Ruska v Sýrii. Na adresu NATO nešetří kritikou. Podle expertů má příští rok velkou šanci zvítězit v prezidentských volbách.

François Fillon vyhrál první kolo republikánských primárek. Stal se favoritem pro prezidentské volby, které se ve Francii budou konat příští rok. | foto: Reuters

Nedělní republikánské primárky přinesly jedno z mnoha politických překvapení poslední doby. Jako vítěz z nich vzešel nenápadný dvaašedesátiletý François Fillon. S velkým náskokem porazil druhého Alaina Juppého i bývalého prezidenta Nicolas Sarkozyho. Pro druhé kolo primárek je jasným favoritem (více zde).

Výhra Trumpa nahradí starý řád a mně pomůže ke zvolení, říká Le Penová

Pro Fillona se jednalo o symbolické vítězství. Během Sarkozyho panování totiž působil ve funkci premiéra. Úspěšnější republikánský kolega na jeho adresu nešetřil kritikou. Označil ho za padavku.

Fillon unikal pozornosti médií. Nikdy neuchvacoval výřečnou politikou. Kvůli flegmatické povaze si v politických kruzích vysloužil přezdívku Droopy podle psa z animovaného seriálu studia MGM, píše Politico. Trpělivostí se však vypracoval až na vrchol.

Fillon se narodil v březnu roku 1954 v Le Mans. Jeho matka Anne je považována za významnou francouzskou historičku. V roce 1976 završil studia diplomem z veřejného práva na univerzitě v Maine. O čtyři roky později se oženil s Velšankou Penelope Kathryn Clarkovou.

Od právnické praxe Fillon často utíkal k automobilovému závodění. Už od dětství pravidelně navštěvoval 24hodinový závod v Le Mans. Sám o mnoho let později usedal za volant a závodil v soutěži veteránů.

François Fillon s manželkou Penelope (18. listopadu 2016)

François Fillon s manželkou Penelope (18. listopadu 2016)

Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy a premiér François Fillon na archivním snímku z roku 2009.

Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy a premiér François Fillon na archivním snímku z roku 2009.

Do vysoké politiky vstoupil v roce 1993 po úspěšném působení na regionální úrovni. V roce 2002 se stal ministrem sociálních věcí. O dva roky později usedl do křesla ministra školství. Coby politický poradce později pomáhal Sarkozymu na cestě do prezidentského úřadu. Vysloužil si za to post předsedy vlády. Ve funkci vedl tři vlády v letech 2007 až 2012. Později se pokusil dostat do čela Unie pro lidové hnutí. Oba kandidáti se obviňovali z volebních podvodů. Fillon nakonec odešel jako poražený.

Útok na Elysejský palác

Pobyt v politickém ústraní mu prospěl. Nyní přichází zpět do boje v plné síle. Vždy uhlazený elegán britského stylu, který se rád obléká do luxusních značek, působí na veřejnosti uměřeně až suše. Překvapením proto může být jeho politické směřování. Oddaný obdivovatel Margareth Thatcherové plánuje překvapivě tvrdé reformy. Chce změřit síly se zástupci odborů. K tomuto kroku se ve strachu z pouličních protestů poslední generace politiků nikdy neodvážila. Voličům neslibuje světlou budoucnost, ale tvrdou práci.

Na velkou část Francie jeho postoje fungují. Zdá se, že veřejnost prahne po reformách za každou cenu. Je však rozdíl mezi předvolebními sliby a povolební realitou. Fillon například uvedl, že sníží výdaje z rozpočtu o sto miliard eur a zredukuje počet státních úředníků o 500 tisíc.

V balíčku reforem je skryto také zrušení 35hodinového pracovního týdne, pomyslného Svatého grálu Francouzů. V tomto bodě by mohl Fillon ztrácet ve prospěch socialisty Manuela Vallse či Marine Le Penové. Do „thatcherismu“ Fillona se pustil i jeho soupeř Juppé. Tvrdí, že jeho ekonomické plány jsou nejméně věrohodné ze všech konzervativních kandidátů.

Fenomén Macron. Francouze uhranul reformátor, který sbalil profesorku

Fillonova fascinace Thatcherovou není pro Francouze ničím novým. Jeho úzké vazby na takzvanou katolickou pravici překvapují mnohem více. Na rozdíl od Sarkozyho a Juppého se jasně a negativně vyjádřil ke sňatkům homosexuálů. Odmítá také adopce dětí homosexuálními páry, umělé oplodnění u lesbických párů či využívání takzvaných náhradních matek. Fillon je proto jasnou volbou pro věřící republikánské voliče. V otevřeném dopise katolickým duchovním ubezpečil, že prosazování zájmů tradičních rodin je srdcem jeho politického programu.

Oddanost katolické víře formuje také Fillonův pohled na terorismus a islám. Praktikování islámu by podle něj mělo být pod neustálou kontrolou. Financování mešit musí být transparentní, aby se předešlo „střetu civilizací“ na francouzské půdě, tvrdí. Ve své knize Vaincre le totalitarisme islamique píše, že Francie je ve válce s radikálním islámem. Navrhuje odebírat občanství obviněným francouzským teroristům.

Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy a premiér François Fillon na archivním snímku z roku 2008.
François Fillon

Pro porážku Islámského státu je ochoten prolomit i několik tabu ve francouzské politice, kterými je bližší spolupráce s Moskvou a Teheránem. Nikdo z republikánských kandidátů nezastává tak silné proruské postoje jako Fillon. Když Kremlem podporovaní vojáci vpadli na východ Ukrajiny, Fillon argumentoval tím, že se jedná o převážně ruskojazyčnou oblast, který více méně patří Moskvě. Nesouhlasí také se sankcemi uvalenými na Rusko po anexi Krymu.

Rusko, Sýrie a kritika NATO

Samostatnou kapitolou jsou postoje k válce v Sýrii. Když se do konfliktu přidalo Rusko, Fillon vyzýval evropské společenství, aby přiložilo ruku k dílu. Navrhoval spojenectví s Ruskem a Íránem v boji proti Islámskému státu. Prohlásil, že v boji proti teroru je možné „partnerství s demokratickými i nedemokratickými silami“, připomíná The Guardian.

Hollande v knize urazil Francii. Politická sebevražda, míní experti

Během kampaně před prezidentskými volbami bylo možné mohli pozorovat obavy evropských státníků z možného paktování Trumpa Putina. Fillon šel proti proudu. „Nebojím se spojenectví Putina a Trumpa, naopak si ho přeji,“ uvedl.

S budoucím republikánským prezidentem sdílí kritický pohled na Severoatlantickou alianci. Tvrdí, že NATO provokuje Kreml budováním základen blízko ruskému území. Vůči Evropské unii je však překvapivě vstřícný. Rád by prosadil společnou vládu pro členy eurozóny a mnohem lepší ochranu vnějších hranic EU. Líbí se mu také myšlenka propojené armády.

Politologové se shodují, že v případě výhry v nedělním druhém kole republikánských primárek má nakročeno do Elysejského paláce. Ohrozit by ho zřejmě neměla ani kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Alespoň to tvrdí francouzská média a průzkumy. Jak však ukázalo červnové referendum v Británii a listopadové volby v USA, průzkumy i názory expertů se mohou mýlit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.