Nové plány na zpomalení migrační vlny představil v rozhovoru pro německý deník Die Welt eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. Unie se podle něj v první fázi zaměří na devět států: Jordánsko, Libanon, Tunisko, Niger, Mali, Etiopii, Senegal, Nigérii a Libyi. Oficiální materiál Evropské komise hovoří o sedmi prioritních zemích, Tunisko a Libyi nezmiňuje.
10 000 mrtvýchPři plavbě přes Středozemní moře utonulo od roku 2014 více než 10 000 migrantů, informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Hrozivá hranice byla překonána až v posledních dnech, kdy ve Středozemním moři ztroskotalo několik lodí. zdroj: ČTK |
„Cílem je boj s příčinami útěku a zpomalení neregulérní migrace do Evropy. Celá myšlenka je založena na zkušenostech, které nám nedávno přinesla dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem,“ vysvětlil eurokomisař. „Nebude to ovšem čistá kopie, není možné přenášet stejná opatření na všechny státy. Chtěli bychom je pro každou zemi ušít na míru,“ doplnil.
Každá z devíti uvedených zemí by se podle Avramopoulose měla zavázat, že bude přijímat zpět nelegální migranty, které Evropané zadrží. Zároveň mají státy lépe střežit své hranice a prokazatelně bojovat proti převaděčským gangům. Evropská unie naopak plánuje, že by přímo z Afriky a táborů na Blízkém východě ve vlastní režii přivážela běžence, kteří potřebují pomoc.
Komise spoléhá hlavně na soukromé investory
Spolupracující státy by se na oplátku mohly těšit na přísun evropských peněz a investic. „V letech 2016 až 2020 bude na financování migračního partnerství poskytnuto zhruba osm miliard eur,“ uvádí eurokomisař. Další tři miliardy eur plánuje vyčlenit na podporu investic mířících do uvedených zemí.
Komise však počítá i s výrazným podílem jednotlivých členských států a soukromých investorů. „Ve finále bychom na tyto investice mohli mobilizovat až 62 miliard eur,“ věří Avramopoulos.
Do devíti zemí Afriky a Blízkého východu by tak z Evropy během necelých čtyř let putovalo v přepočtu 1,67 bilionu korun. Pro srovnání, letošní státní rozpočet České republiky počítá s výdaji ve výši 1,25 bilionu.
Modré karty pro vzdělané přistěhovalce do Evropy
Kromě přijímání válečných uprchlíků plánuje Evropská komise také zjednodušení podmínek pro kvalifikované cizince, kteří chtějí v Evropě pracovat. Plánuje zmírnit podmínky pro vydání takzvané Modré karty, která migranta opravňuje k pobytu a zaměstnání v EU.
Karet bylo třeba v roce 2014 napříč Evropou vydáno pouhých 13 852, z toho asi 12 tisíc jen v Německu. Komise počítá s tím, že by jich každý rok mohlo být až 137 tisíc. Modrou kartu může získat člověk s vyšším odborným vzděláním, který si bude schopen najít zaměstnání alespoň na půl roku. Dosud byla potřeba roční smlouva.
Výrazně klesne požadovaný roční příjem a doba, po níž je možné požádat o povolení k trvalému pobytu, klesne z pěti let na tři. Přistěhovalec si nově bude moci do EU přivést celou rodinu. Avramopoulos na odpolední tiskové konferenci podotkl, že Evropská unie musí být schopná konkurovat Spojeným státům a jejich Zelené kartě. Nemá prý totiž dostatek pracovníků v sektoru zdravotnictví a informačních technologií.
Vypovíme dohodu, varují vytrvale Turci
Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která současné plány Evropské komise inspirovala, platí od poloviny letošního března. Turecko se v ní zavázalo přijímat zpět migranty, kteří přes Egejské moře připlují na řecké ostrovy. Evropa má za každého takto vráceného migranta přijmout válečného uprchlíka z tureckých táborů.
Uprchlická krizePŘEHLEDNĚ: Kdo a jak vydělává na plavbě z Libye AMNESTY: Nevracejte migranty do Turecka IDOMENI: Tábor zbouraly buldozery SOLUŇ: Tábory nejsou na migranty připravené MAĎARSKO: Díry v plotu se zvětšují CALAIS: Stovky migrantů se popraly KOMENTÁŘ: Poučení z tureckého vývoje EXPERT: Běžence si musíme rozdělit EUROPOL: Rozbili jsme gang převaděčů |
Evropská unie se v dohodě zavázala výměnou za pomoc v migrační krizi zrušit vízovou povinnost pro turecké občany. Bezvízový styk ale podmínila splněním 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Původně měli Turci do EU cestovat bez víz už od léta.
Prakticky okamžitě po uzavření se však dohoda začala komplikovat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítá změny některých zákonů - zejména protiteroristického - požadované Evropskou unií. Pokud EU víza pro Turky nezruší, nemíní prý Ankara dohodu dodržovat (více čtěte zde).
Turecký premiér Ahmet Davutoglu, který ji s Unií vyjednal, už kvůli neshodám s hlavou státu rezignoval. Naposledy v úterý pozvedl hlas turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, který prohlásil, že pokud Brusel tureckým občanům neumožní cestovat bez víz do schengenského prostoru, Turecko bude muset dohodu vypovědět.
Italská pobřežní stráž zachránila ve čtvrtek u libyjských břehů zhruba 80 běženců, jejichž člun se potopil ve Středozemním moři:
