Jak vnímáte postoj vašeho nástupce ve funkci, ministra Kocába, k problémům s exekucemi? On ho ostře odsoudil. A jak byste postupovala vy, kdybyste byla stále v této funkci?
Já s Kocábem souhlasím, tam mezi námi nevidím žádný rozpor. Já bych se k tomu vyjadřovala ve stejném duchu. Určitě bych také jela do Chomutova, abych se s tou situací seznámila přímo na místě, a jednala bych s vedením města...
Vy byste přeci nemusela do Chomutova jezdit. Vždyť zde bydlíte, jste zde dokonce zastupitelkou.
To máte pravdu. Já jsem se příliš vžila do role současného ministra, takže to vyznělo jako nesmysl. Chtěla jsem zdůraznit, že jsem v této věci s Michaelem Kocábem zajedno.
Na druhou stranu jste ale zastupitelkou Chomutova. I vám by tedy mělo vadit, že lidé dluží městu už téměř čtvrt miliardy korun.
A také mi to vadí. Abychom si rozuměli, já nechci jenom kritizovat. Jako zastupitelka chci být správný hospodář s městskými penězi. Dlouhou dobu jsem také byla členkou městské rady, takže to beru i na sebe. Říkám tedy otevřeně, že ta vysoká částka, kterou lidé dluží městu, je i mojí chybou.
Co vám tedy vadí na tom, že město poslalo exekutora na příjemce dávek, kteří jsou dlužníky? Radnice se tak vlastně rovněž snaží chovat jako správný hospodář...
Jenže to má dva vážné nedostatky. Jednak je podle mě postup vůči dlužníkům zbytečně ponižující. Mám na mysli, že se vše děje za přítomnosti uniforem a televizních kamer. Ti lidé jsou odvedeni a zavřeni v nějaké malé místnosti a přijdou o většinu peněz, které mají sloužit i jejich dětem. Pak je to také krok nesystémový a pro město málo efektivní.
Město tak ale získá své peníze, které pro něj dosud byly takřka nedosažitelné. V čem je to tedy neefektivní?
Město díky exekuci získá pár stovek, ale problém s dlužníky se tím nevyřeší. Uvedu jeden skutečný příklad. Máme tu pána, který před třemi lety jel na kole jednosměrkou v protisměru. Dostal za to od strážníků pokutu dvě stě korun. Nezaplatil ji, což je samozřejmě špatné. Nyní mu exekutor zabavil sedm tisíc korun. Město ale dostalo jen ty dvě stovky, zbytek připadl exekutorovi.
DENÍK REDAKTORA
|
Podle čeho tak soudíte?
Protože se zatím neřeší ta největší a nejožehavější část dluhu. To znamená dluhy za nájmy v obecních bytech a za služby spojené s bydlením.
Město přece začalo tvrdě postupovat vůči neplatičům nájemného. Začalo s jejich vystěhováváním do unimobuněk...
To je pravda. Tento postup je ale zdlouhavý. Potřebujete k tomu rozhodnutí soudu. I když se nyní práce chomutovského soudu zrychlila, čeká se na takové rozhodnutí i tři roky. Navíc vystěhovaní dlužníci se nevypaří do vzduchu.
Unimobuňky máme v Chomutově čtyři roky, z větší části jsou ale prázdné. Zjišťovali jsme, kam z nich ti lidé odcházejí. Většina jich uvedla, že jde bydlet k příbuzným. Někteří například do Janova. Takže se pouze přesunuli jinam a problémy s nimi teď mají jiní starostové.
Jak jinak by se tedy podle vás měl problém s neplatiči řešit?
Zaprvé se musí zabránit tomu, aby ty dluhy dále narůstaly. My proto navrhujeme, aby se více používal institut takzvaného zvláštního příjemce dávek. To už je v zákoně dávno. Jde o to, že úřad práce může příspěvek na bydlení posílat přímo majiteli bytu, kde příjemce této dávky žije. Novela zákona to nyní umožňuje i bez jeho souhlasu.
Uvedu opět příklad. Nájemník v městském bytě dostává příspěvek na bydlení ve výši pět tisíc korun. Stačí, aby dvakrát nezaplatil nájem, město požádá úřad práce, aby se stalo zvláštním příjemcem dávky. Těch pět tisíc pak jde přímo na účet města. Ten člověk sice dluží městu za dva nájmy deset tisíc korun, ale jeho dluh už nenarůstá.
Dobře. Dluhy by tímto opatřením už nemusely narůstat. Co ale s tou čtvrtmiliardou korun, kterou už nyní lidé městu dluží?
Tam je zapotřebí s lidmi v sociálně složité situaci individuálně pracovat. Je k tomu zapotřebí větší množství terénních pracovníků. Město by na ně mohlo dostat peníze ze státních i evropských zdrojů. A současné vedení si to uvědomuje a říká, že zde ty "teréňáky" chce.
Nezlobte se, ale jsem trochu skeptický k myšlence, že by dluhy za čtvrt miliardy korun dokázali městu vymoci terénní pracovníci...
Město díky exekuci získá pár stovek, ale problém |
Jaké problémy?
Exekuce nebo vystěhování.
Vy tedy nejste proti exekucím?
A priori ne. Měly by jim ale předcházet ještě nějaké jiné kroky a třeba i ta práce teréňáků. Peníze by se jim také měly srážet po menších částkách, není totiž možné, aby pak ti lidé neměli na nákup jídla, učebních pomůcek nebo léků pro své děti. Možná se budete divit, ale já jsem na jednu stranu ráda i za to, že ty exekuce v Chomutově proběhly, byť s nimi ne zcela souhlasím.
To mě opravdu překvapuje. Proč jste za to ráda?
Rozvířila se díky tomu velká debata v celé společnosti. V Chomutově o tom lidé debatují i při jízdě v trolejbuse, což jsem už několikrát zažila. A já opravdu nechci jen kritizovat. Cítím, že město má zájem řešit ten problém více systematicky. Místní výbor pro národní menšiny, jehož jsem místopředsedkyní, už navrhl řadu opatření a návrhů a vedení města nám opravdu naslouchá.
Myslím, že ten humbuk to nakonec všechno rozhýbal správným směrem. Teď je třeba ukončit zbytečnou mediální válku, přestat navrhovat rušení funkce ministra pro lidská práva a podobně. Kocáb přece může Chomutovu pomoci a já doufám, že až přijede, tak se na tom s paní primátorkou dohodne.