Zubada Mudellová uprostřed pole.

Zubada Mudellová uprostřed pole. | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Denně jen kukuřice a zelí. Etiopané se kvůli suchu bojí dalšího hladu

  • 567
Etiopie (Od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Pražená kukuřice k snídani, k obědu chleba se zelím a k večeři zelí s chlebem. K tomu dřina na poli a strach, že za pár měsíců už nebude ani ten chleba a zelí. To je každodenní úděl Zubady Mudellové, která hospodaří na malém poli v centrální Etiopii.

Kvůli nedostatku deště přišla o část úrody a nemá tak zásoby na období sucha. A není sama. Stejný osud potkal většinu zemědělců v oblasti, kteří se snaží vyžít z toho, co jim dá jejich půda. A ta toho občas moc nevydá. Stačí, aby jako letos nepřišly včas deště.

"Letošní rok je jeden z nejhorších v poslední době," stěžuje si třicetiletá matka čtyř dětí na nedostatek srážek. Zatím máme jídlo třikrát denně, ale musíme se už spokojit s menšími porcemi," říká s obavami, co bude za pár měsíců.

S rodinou žije v malém hliněném domku přímo uprostřed polí, která obdělává hlavně ona. Jejímu manželovi totiž před lety kdosi zmrzačil nohu. Žena má k dispozici akorát motyku a pluh tažený volem. Pěstuje tak kukuřici, brambory a teff - obilninu, z níž se dělá indžara, vláčná nakyslá placka, kterou Etiopané jedí téměř ke všemu.

Sousedka jí jenom zelí

A zatímco kukuřice letos rodina sklidila dost, brambory a teff se kvůli suchu neurodily. Mudellová proto doufá, že část kukuřice prodá na trhu a bude si moci koupit jiné plodiny.

Její sousedka Beyda Ahemedová je na tom ještě hůře. Bez manžela vychovává pět dětí a na malém poli za skrovnou chýší pěstuje zelí. To jí rodina celý den. "Dobytek nemám, jen to zelí za domkem," ukazuje sedmatřicetiletá žena na zahradu a podotýká, že rodina nemá dost jídla už teď.

Podobně jsou na tom i další obyvatelé vesnice Jeje, která leží nedaleko města Alaba. Třeba čtyřicetiletý Handlo Husen, který živí deset dětí. I jemu se urodila jen kukuřice. "Jídla mám tak na tři měsíce. Doufám, že nám pomůže vláda," říká.

Etiopie

Etiopie, dříve známá jako Habeš, je nejstarší africkou nezávislou zemí. Kromě pětileté italské okupace v letech 1936 až 1941, si ji kolonizátoři nikdy nepodmanili. V roce 1974 marxistická junta, jejímž členem byl i Mengistu Haile Mariam, svrhla etiopského císaře Haileho Selassieho a dostala se na příštích více než patnáct let k moci. Mengistův režim během nich povraždil statisíce odpůrců. V 80. letech zemi poznamenaly hladomory, kdy pomřely statisíce až miliony Etiopanů. Mariam byl svržen v roce 1991.

Současný režim týdeník The Economist už dříve označil za "hybridní" s tím, že se pohybuje mezi "defektní demokracií" a "autoritářským režimem".

Etiopie je v současné době jedním z nejchudších států světa. V zemi je obrovská negramotnost, zhruba polovina Etiopanů neumí číst ani psát. Střední délka života je tam necelých 50 let.

Osada Jeje, kterou tvoří shluk hliněných domků a chýší, se rozkládá u vodního vrtu. Ten je ale zatím nefunkční a lidé proto berou za vděk i vodou z přilehlého zaneseného jezírka. Jedna rodina v oblasti musí měsíčně vyžít zhruba z 300 až 600 birrů (asi 300 až 600 korun).

Pozornost poutá hlavně Somálsko

"V poslední době poutá pozornost světa hladomor v Somálsku, ale v Africe má každý rok problémy spousta lidí. Přitom tráví i dvanáct hodin na poli a přesto se jim nedaří," upozorňuje Jan Svitálek, vedoucí zemědělských programů Člověka v tísni v Etiopii.

Jedním z takových míst je právě oblast Alaby, kterou zasáhla dvě obrovská sucha naposledy v letech 2003 a 2008. Zemědělstvím se tam přitom živí 90 procent obyvatel. Region je ale velmi suchý, protéká jím pouze jedna řeka, k níž to mnozí mají daleko. "Jediný další zdroj vody jsou sezónní deště nebo vodní vrty," říká Svitálek.

Říční voda nebo vrty napojí lidi a zvířata. Jediné, co zavlaží půdu, je déšť. "Když nepřijde období dešťů včas, je problém. A i když je v Alabě půda chudá, lidé tady zůstávají. Nikde jinde už totiž není prostor," vysvětluje pracovník české nevládní organizace, která v Etiopii dlouhodobě působí. Snaží se tam mimo jiné rozšířit škálu pěstovaných plodin, zlepšovat zemědělské postupy místních nebo zlepšovat hospodaření s přírodními zdroji, třeba s vodou či dřevem.

Problém je i přelidnění

Místní zemědělci na svých malých polích také nemají velkou možnost pěstovat více druhů plodin. Obvykle se opakuje kukuřice, teff a brambory. Na těch se snaží přežít, nebo je prodat a koupit si pak něco jiného. A to vede k podvýživě.

"Ta strava je pořád to samé - indžara, kukuřice a podobně. Sice tím naplní žaludky, ale nezabrání podvýživě. Chybí jim důležité látky a děti nemají možnost se dobře rozvíjet. Ovlivňuje to pak lidi na výkonnosti i na zdraví," popisuje český odborník na tropické zemědělství.

Problémy v oblasti také působí to, že tam žije čím dál více lidí a zároveň ubývá přírodních zdrojů. A také fakt, že většina místních zemědělců vlastní jen malá pole, kolikrát jen o rozloze 1,5 hektaru nebo ještě méně. Půda se totiž v rodinách často ještě rozděluje mezi syny.

MAPA: Etiopie

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video