Obě oblasti, které leží na horké hranici mezi Súdánem a nedávno odtrženým Jižním Súdánem, sužují boje mezi armádou a povstalci. Ti byli během občanského konfliktu na straně jihu, ale zůstávají součástí severu, přiblížila agentura AP. Přitom mnoho tamních lidí spadá etnicky k obyvatelstvu Jižního Súdánu.
Od července, kdy Jižní Súdán vyhlásil samostatnost, zemřelo při násilnostech mnoho obyvatel obou regionů, stovky tisíc uprchly z domovů. Těm, co zůstali, dochází jídlo i léky. "Situace v Súdánu se blíží humanitární katastrofě," upozornil zvláštní vyslanec USA pro Súdán Princeton Lyman.
Súdán už zažil několik hladomorů, přičemž při tom nejhorším - v roce 1998 - zemřelo 70 tisíc lidí.
Chartúm do už zmíněných oblastí nepouští nevládní humanitární organizace, jako je Světový program pro výživu či Dětský fond UNICEF, a zdůvodňuje to tím, že oblasti jsou pro ně příliš nebezpečné. Lyman vyzval Jihoafrickou republiku, která v lednu předsedá Radě bezpečnosti OSN, aby využila svého vlivu a zasáhla.
Hlavní problém je ropa
Podle amerického vyslance situaci v zemi komplikuje nefunkční vláda, dlouhotrvající etnický konflikt a zatykač Mezinárodního trestního soudu na prezidenta Umara Bašíra. Ten je podezřelý z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v roce 2004 v západní provincii Dárfúr.
Právě proto s ním Spojené státy nejednají a jejich diplomacie v Súdánu je tak velmi omezená, podotkla AP.
Chudý Jižní Súdán se potýká od vyhlášení nezávislosti se spoustou problémů, na jeho území vyhledalo azyl už 80 tisíc lidí z Modrého Nilu a Jižního Kurdufánu.
A napětí mezi severem a jihem po rozdělení nijak neklesá, ba naopak. Hlavní problém je ropa. Zatímco hlavní ložiska se nachází v jižní části, přes tu severní ale vedou ropovody a nachází se tam rafinerie.
Obě země se přitom nemohou dohodnout, jak si zisk z ropy rozdělí. Lyman upozornil, že boje už několikrát překročily i hranici mezi oběma zeměmi. "Myslím, že žádná země nechce zpátky do války," dodal.
