Volit dorazilo 72 % voličů, poslední hlasovací lístky byly vrženy do volebních uren v deset hodin večer britského času. Očekávání, že noční sčítání bude dlouhé a dramatické, se beze zbytku vyplnila.
A vyplní se i scénář, před nímž varoval britský premiér David Cameron, že pokud ve sčítání převáží odchod, překročí Británie Rubikon, zpoza nějž nebude návratu.
Poslední hlasy volební komise sečetla krátce po osmé hodině ranní SELČ. Stoupenci odchodu z EU získali 51,9 % hlasů - náskok je opticky malým, ale v závěrečné fázi sčítání hlasů se už dlouho příliš neměnil.
Pro odchod z EU hlasovali zejména Angličané (s výjimkou Londýna a některých dalších větších měst) a Velšané. Skotsko a Severní Irsko daly většinově přednost setrvání v Unii. Jejich hlasy ovšem na zvrat nestačily.
| pro („remain“) | proti („leave“) | |
|---|---|---|
| Anglie | 46,6 % | 53,4 % |
| Skotsko | 62,0 % | 38,0 % |
| Severní Irsko | 55,8 % | 44,2 % |
| Wales | 47,5 % | 52,5 % |
| Celkem | 48,1 % | 51,9 % |
Nesmírně dramatický průběh sčítání, v němž se oba tábory přetahovaly o vedení, se rozuzlil za svítání. Po více než pěti hodinách od uzavření volebních místností si stoupenci brexitu vybudovali náskok několika set tisíc hlasů, udrželi ho a zvyšovali. Zastáncům členství v EU naopak s ránem začaly tuhnout rysy, a to nejen únavou.
Pohled na mapu volebních okrsků ukazuje, že v rámci Anglie měli stoupenci EU převahu v nejbližším okolí Londýna, v univerzitních městech Oxfordu a Cambridge či průmyslových centrech Liverpool a Manchester:
Map: How Britain voted in the EU referendum https://t.co/V2j0PYhtLQ pic.twitter.com/S8ioJRjP0L
Šéf protiunijní strany UKIP Nigel Farage, který v jedenáct hodin večer při pohledu na první odhady připustil porážku, ráno naopak vyjádřil „odvahu snít o východu slunce nad nezávislou Británií“ a vzkázal britskému premiérovi Davidu Cameronovi, aby odstoupil. Datum hlasování 23. června označil za „den nezávislosti“ a EU za projekt odsouzený k záhubě.
Online reportáž |
Libra během noci prudce klesla o devět procent na 1,35 dolaru za libru a dost možná to není konečné číslo (více čtěte zde). The Guardian hovoří o dosud největším propadu britské měny v jediném dnu (v roce 2008 klesla za den o sedm procent).
Odhady výsledků věřily v budoucnost v EU. Mýlily se
Ještě v jedenáct hodin večer to vypadalo pro stoupence brexitu neradostně. „Exit poll“, tedy průzkum agentury YouGov mezi lidmi odcházejícími od volebních místností, dával za pravdu bookmakerům a investorům věřícím v setrvání Británie v EU. Příznivci členství v Unii podle YouGov převážili poměrem 52 ku 48 procentům.
Agentura Ipsos Mori předpovídala ještě o trochu výraznější úspěch zastánců členství v EU (54 ku 46 procentům).
Jenže riziko nepřesnosti exit pollů bývá u zřídka konaných referend o něco vyšší než u pravidelně se opakujících voleb. Sociologové zkrátka u referend nemají dostatek dat o volebním chování lidí.
První odchod z EU
V sázce bylo v současném referendu mnoho, možná víc, než když britští voliči v roce 1975 hlasovali o odchodu z Evropského hospodářského společenství. Kromě vystoupení Dánskem spravovaného Grónska v roce 1985, je Británie první zemí, která z integrující se Evropy odchází.
Očima kritiků britského členství v EU se osvobozuje od molocha dusícího lidské svobody i hospodářský rozvoj, získává šanci na rozvoj bez evropských regulací, velkých plateb do společné unijní kasy a možnost čelit lépe migraci, což v britském kontextu znamená především Středoevropanům včetně Čechů.
Britská volbaČESKÉ REAKCE: Není to konec světa, říká Sobotka KOMENTÁŘ: Británie řekla zdrcující ne evropské integraci CAMERONE, ODSTUP: Farage slaví LIBRA: Volný pád EXPERTKA: Brexit si vyžádá roky jednání ČEŠI V UK: Kdo chce dělat, nemusí se bát DIPLOMAT: Brexit by se dotkl 100 tisíc Čechů BRITCARSKO: Švýcarsko a Norsko jako model? SCÉNÁŘE: Co by se stalo po brexitu? |
Zastánci členství v EU argumentovali, že Británie by jako součást Unie byla silnější než jako samostatná země, varovali před hospodářským propadem a pádem libry - a také tím, že odchod Británie může zesílit volání po odchodu i v jiných zemích EU.
Objevila se i varování, že každý rozkol v EU uvítá její velký východní soused a rival - Rusko. Jak před časem uvedl například Český rozhlas, existuje vážné podezření, že Moskva financuje řadu nacionalistických stran v Evropě - stran, které bez výjimky velmi hlasitě evropskou integraci kritizují.
Premiér rezignuje. Co bude dál?
Co nyní Británii čeká, není zcela jasné. Mnozí analytici předpokládali, že výsledek referenda může vést k pádu vlády premiéra Davida Camerona a novým volbám. Cameron do referenda vložil velký politický kapitál a do poslední chvíle agitoval za setrvání země v EU.
Ministr zahraničí Philip Hammond televizi Sky řekl, že se premiér rezignovat nechystá, ať hlasování dopadne jakkoli. „Evropa teď potřebuje kontinuitu a stabilitu,“ prohlásil. Po deváté hodině SELČ však David Cameron předstoupil před novináře a oznámil, že ve funkci skončí do říjnové konference Konzervativní strany.
„Neměl bych zkoušet být kapitánem, který povede zemi do zcela nového cíle,“ uvedl premiér s tím, že dával v uplynulých měsících jasně najevo svůj názor. Spojenému království by podle něj bylo lépe uvnitř EU (o rezignaci čtěte zde).
Británii patrně čeká zahájení jednání o vystoupení z EU podle článku 50 Lisabonské smlouvy - mechanismu, který EU nikdy v praxi neuplatnila. Jakmile jednání podle tohoto článku aktivuje, bude mít dva roky, aby vypořádala všechny náležitosti (pokud se Unie neshodne, že dá Británii času více). Na řadu přijde i vyjednávání řady obchodních dohod jménem Londýna.
Na severu zbývá „skotská otázka“. Skotsko hlasovalo výrazně prounijně a je možné, že v něm zesílí hlasy volající po novém referendu o odtržení od Británie. To poslední se přitom konalo v roce 2014. Skotská premiérka a šéfka tamějších nacionalistů Nicola Sturgeonová uvedla, že Skotsko dalo najevo, že svou budoucnost vidí v EU.
Ekonomické analýzy jsou předčasné, míní diplomat
Pomohou si Britové hospodářsky, nebo si uškodí? Otázka, která bude nyní předmětem řady debat - stejně jako před referendem - možná žádnou rychlou a jasnou odpověď nemá.
„Analýzy ekonomů k případnému dopadu brexitu na Velkou Británii jsou v současnosti především věštěním z křišťálové koule. Nikdo nemůže přesně predikovat, co přesně by případným odchodem z EU nastalo, jaké dohody by se Velké Británii podařilo v letech následujících uzavřít, jaké legislativní prostředí by si vytvořila a veškerým ‚zaručeným‘ číslům tudíž nelze v tuto chvíli přikládat přílišnou váhu,“ řekl v pondělí iDNES.cz český velvyslanec v Británii Libor Sečka (rozhovor s ním čtěte zde).
