Merkelová stojí v čele Německa od roku 2005, ale takový vstup do funkčního období ještě nezažila. Nejprve strávila několik měsíců vyjednáváním o formování kabinetu, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy, a pak po třech měsících v úřadu musí řešit, jestli nebude překonán také rekord pro nejrychlejší pád vlády.
Příčinou zřejmě nejvážnější vládní krize, které Merkelová ve funkci kancléřky čelí, je spor o migraci, který se už ale začíná přelévat i do dalších oblastí.
Zatímco ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer požaduje, aby Německo ze svých hranic začalo vracet běžence, kteří už v jiné zemi Evropské unie požádali o azyl, Merkelová to s odkazem na evropské právo odmítá (psali jsme zde: Merkelová: Vracením migrantů na hranici bychom spustili dominový efekt).
Situace zašla tak daleko, že Seehofer pohrozil uvedením příslušných opatření do praxe i bez souhlasu Merkelové. To by ve spolkové republice, kde ministři z ústavy musí respektovat politické mantinely dané šéfem vlády, prakticky nemělo obdobu, a zřejmě by to vedlo k pádu vlády a dost možná také rozpadu tradičního spojenectví CDU a CSU.
„Byl by to konec jejich sesterského vztahu, rozpad toho křesťanského svazku,“ komentoval pro iDNES.cz perspektivu odvolání Seehofera a následného odchodu CSU z vlády Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
„CDU by pak šla do voleb i v Bavorsku a CSU by šla do voleb celostátně. To dosud nebylo: CSU kandidovala jen v Bavorsku a CDU ve všech spolkových zemích kromě Bavorska,“ vysvětluje Handl, jak krize může překreslit politickou mapu Německa.
Bavorské povstání
K vyhrocenosti sporu podle pozorovatelů přispívá to, že CSU na podzim čekají zemské volby v Bavorsku. Protože se strana obává, že ztratí většinu v tamním parlamentu a že ji o důležitou část hlasů připraví protiimigrační AfD, snaží se v otázce migrace působit co nejrozhodněji, a to i za cenu, že tím oslabí vládu v Berlíně a kancléřku, která je dodnes symbolem dřívější otevřené migrační politiky Německa (více zde: Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert).
Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy |
Vážným problémem je to, že se spor o migraci, ve kterém Merkelová od CSU dostala dvoutýdenní ultimátum pro nalezení evropského řešení, začíná přelévat do dalších oblastí. Neuplyne tak prakticky den, aby představitelé CSU kancléřku za něco hlasitě nekritizovali.
Ve středu se předmětem jejich tvrdé kritiky stala třeba dohoda Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o evropských reformách (čtěte zde: Ohrožená Merkelová získala spojence, v migračním sporu ji podpořil Macron).
Třiašedesátiletá kancléřka se tak zatím může trochu paradoxně mnohem více spolehnout na podporu ze strany SPD, která za ní stojí jak v otázce migrace, tak evropských reforem, než sesterské CSU, v níž by zřejmě část politiků úspěchu v bavorských volbách klidně obětovala vládu v Berlíně i Merkelovou.
Rozhodne se v červenci
Na širší politické scéně prakticky všechny její kroky navíc tvrdě kritizuje AfD, která každý den vydává několik tiskových zpráv k činnosti kabinetu a nebojí se ani kontroverzních vystoupení v parlamentu. Terčem kritiky, která u části veřejnosti nadále rezonuje, je vše, počínaje migrační politikou vlády, přes její postup vůči německým automobilkám až po sankce vůči Rusku.
Kabinet Merkelové, který zatížil i skandál kolem Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (podrobnosti zde: Německem otřásá azylový skandál, ministr vnitra Seehofer je pod palbou), si příliš neoddychne ani na mezinárodní scéně.
Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert |
Za uplynulých 100 dnů se totiž naplno ukázaly zásadně odlišné pohledy německé vlády a americké administrativy na hospodářskou politiku, íránský jaderný program nebo migraci. Ta nadále zatěžuje také vztahy spolkové republiky se státy Visegrádu, vztah s Francií zase na čas zkomplikovala pomalá reakce na reformní návrhy prezidenta Macrona.
Jestli bude mít Merkelová vůbec možnost v příštích měsících a letech tyto reformy prosazovat a zároveň pracovat na opětovném zlepšení vztahů se Spojenými státy nebo zeměmi střední Evropy, by se mělo ukázat začátkem července. V tu dobu už totiž má být jasné, jak dopadl spor s CSU.
Pokud vláda padne, je dost možné, že to bude znamenat i odchod Merkelové do politického důchodu.
„Myslím si, že by ani ve své straně nezískala dostatečnou podporu, protože značná část CDU by už uvažovala o někom jiném,“ poukázal Handl na fakt, že v CDU v poslední době posílily hlasy volající po návratu ke konzervativnějšímu pravicovému programu.
18. června 2018 |
