Migrace a Palermo. Dvě slova, která jsou pevně spojena napříč historií. Mnoho obyvatel nejen Palerma, ale celé Sicílie, má přistěhovalecké kořeny. Před stovkami let sem přicházeli zástupci rozličných kultur. Aktuální uprchlická krize je však přesto výjimečná. Na pětimilionovou Sicílii poslala více než 400 tisíc lidí, což je poměrně velká zátěž.
Uprchlická krize |
Palermo se v tomto neliší od východosicilské Catanie (reportáž z tohoto přístavního města najdete zde). „Lidí z ciziny je tady za poslední roky výrazně více. Často posedávají na vlakovém nádraží. Najdete je taky poblíž přístavu v parku,“ popisuje vlakový průvodčí Giorgio, který pravidelně jezdí na lince mezi Catanii a Palermem.
Má pravdu. Pár metrů od moře pod vysokými stromy s hustou korunou polehávají desítky lidí. Někteří z nich si zde vybudovali provizorní domov. Jako postel jim slouží stará matrace, majetek schraňují v nákupním košíku. Sdílní však nejsou. Většina spí, zbytek prosbu o rozhovor rázně odmítá. Nedaleko postávající policista mi sdělil, že je tento park v Palermu vyhlášený nejen uprchlíky. Bydlí zde podle něj také bezdomovci.
Mnozí přistěhovalci však našli nový domov přímo v centru Palerma, nedaleko hlavního vlakového nádraží ve čtvrti, která obklopuje proslulý trh Ballarò. Až donedávna přitom bylo historické centrum z velké části opuštěné. Přispěly k tomu následky bombardování během 2. světové války a neochota úřadů k opravám poničených staveb.
Co nestihla válečná vřava, to dokonala mafie. Až do konce osmdesátých let minulého století sahala do vysokých politických struktur města. Mnoho staveb ve stylu art deco mafiáni srovnali se zemí. Samozřejmě bez vědomí úřadů. Zmizely také parky. Volné stavební parcely nahradily bytové domy.
Okolí trhu Ballarò bylo mnoho let pusté. Až v 80. letech začali do prázdných domů přicházet přistěhovalci z Bangladéše. Cizinci se často stěhují do míst, kde je bydlení nejlevnější - v jiných metropolích tedy většinou na periferie. Palermo však skýtalo příležitost ve vybydleném centru.
Ikonický trh jako naděje pro uprchlíky
Příliv cizinců od té doby neustal, v posledních letech naopak dosáhl nevídaných rozměrů. Ve městě nyní žije třicet tisíc registrovaných cizinců, mnohem víc jich ale v Palermu přebývá ilegálně. Naopak 29 tisíc původních obyvatel v posledních deseti letech domovské město opustilo.
Nadneseně lze říci, že centrum Palerma nyní patří přistěhovalcům. Ne všem se to zamlouvá. Problémem bývá už samotné ubytování. Majitelé zašlých domů v nich přistěhovalcům pronajímají pokoje. Často se však stává, že nájemník si bez jejich vědomí do bytu přivede další lidi.
Část uprchlíků se postupem let zvládla zapracovat do místní komunity. Na trhu Ballarò pokřikují na zákazníky stejně vášnivě jako místní prodejci. „Víte, my tady s lidmi z ciziny žijeme každý den. Už dlouho. Není to nic neobvyklého. Kdo pracuje a snaží se zapojit, toho místní berou jako rodilého Sicilana,“ vysvětluje 23letý barman Fabio Benedetti, který na proslulý trh chodí téměř každý den.
Nový domov v Palermu před dvěma lety našel i 25letý Mohamed z Guineje. Zprvu žil v uprchlickém centru. Po dvou měsících z něj odešel, bydlení si sehnal u krajanů, kteří sem přišli ještě před vypuknutím uprchlické krize. Díky nim získal i práci, pomáhá ve stánku se zeleninou na trhu Ballarò. „Velké peníze z toho nemám, ale na uživení to stačí. Jsem tady spokojenější, než jsem byl doma,“ tvrdí.
Dál do Evropy prý cestovat nechce. „Vím, že většina lidí chce odjet na sever. Já tady ale mám všechno. Práci i bydlení. Když se vydám třeba do Německa, nikdo mi tam nic nezaručí,“ vysvětluje. Nikdo z jeho známých, kteří s ním přicestovali do Evropy, však už v Itálii není. Kde skončili, Mohamed netuší.
Drogoví dealeři z Afriky
Ne všechny uprchlické příběhy končí šťastně jako ten jeho. V posledních letech se v Palermu začínají ukazovat také temnější stránky migrace. Italská média mluví zejména o přistěhovalcích z Nigérie, kteří v ulicích po nocích prodávají drogy. Výjimkou není po setmění ani trh Ballarò.
Využívá toho i mafie. Ostatně jen těžko si lze představit, že by přistěhovalci mohli provozovat drogový byznys bez vědomí Cosy Nostry. Podle palermské policie je pro mafii spolupráce s Nigerijci výhodná. Cosa Nostra totiž v předchozích letech přišla při zatýkání o stovky členů. A to z nejvyššího vedení i níže postavených pouličních gangsterů, kteří měli na starosti právě prodej drog.
Jejich místo nyní přebírá omladina z Afriky, které se v Palermu nepodařilo najít normální práci. V praxi spolupráce podsvětí a dealerů z Nigérie funguje jednoduše. Afričané kupují drogy od mafie a přeprodávají je na ulici. Zároveň každý platí mafiánům týdně v přepočtu asi tři tisíce korun výpalného - takzvané pizzo.
Dealeři nabízejí vše od marihuany až po heroin. Někteří prodávají také prostitutky z Afriky. Rychlý výdělek je pro přistěhovalce lákavý, každou noc však riskují zatčení a případné vyhoštění ze země.
Slovo mafie je v Palermu stále tabu. Lidé o organizovaném zločinu mluví neradi. „Odkaz toho všeho je tady s námi pořád. I když už mafie není tak aktivní jako v minulosti. Jestli se snaží využívat i přistěhovalce, to nevím. Večer ale na ulicích potkávám černošské kluky, kteří prodávají marihuanu. Nic dalšího mi ale nikdy nenabízeli,“ popisuje 25letý student architektury Valentino Zino. Ze zpráv ale ví, že kriminalita v některých částech Palerma za poslední dva roky vzrostla.
Od boje s mafií k podpoře lidí na útěku
Dvě tváře Palerma - tu spojenou s mafií i uprchlickou - propojuje jeden muž. Starosta města Leoluca Orlando je s historií Palerma spjatý už od 80. let. Coby syn z bohaté rodiny se chtěl vydat na akademickou dráhu, v roce 1980 se mu však život obrátil naruby.
Pomáháme tam, kde EU selhala, říká zachránce migrantů ve Středozemním moři |
Jeho dobrý přítel, regionální prezident Sicílie Piersanti Mattarella, se stal obětí mafie. Orlando vstoupil do politiky a mafii vyhlásil válku, která trvala mnoho let. Cosa Nostra dnes sice stále žije, už dávno však nesahá do politiky. Palermo za to může z velké části vděčit právě Orlandovi, který Palermo vedl mezi lety 1985 až 1990, 1993 až 2000 a od května 2012 je starostou opět.
Před 69letým Orlandem nyní stojí další výzva. Boj s mafií nahradila uprchlická krize, která nyní trápí Itálii dost možná nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Orlando se však staví na stranu uprchlíků. Mnohokrát je osobně vítal v přístavu v Palermu, kam je vozí lodě pobřežní stráže i neziskových organizací. „Buďte vítání, to nejhorší už máte za sebou,“ říkal jim prý krátce po vylodění.
Orlando tlačí na zástupce Unie i v otázce ekonomických migrantů. „Lidé mají právo hledat lepší život,“ svěřil se v rozhovoru pro server The Guardian. Podle něj je nemyslitelné dělat rozdíly mezi politickými a ekonomickými uprchlíky. „Když vám jde o život kvůli válce, tak vás tady přivítají. Pokud umíráte, protože nemáte co jíst, tak nikoho nezajímáte. To přeci nedává smysl. Ekonomičtí migranti jsou nejzranitelnější, protože nemají nárok na povolení k pobytu,“ myslí si.
Evropa podle něj migranty potřebuje. Argumentuje tím, že málokdo chce v dnešní EU pracovat v sektorech, jako je například zemědělství. „Celé regiony jsou neobdělávané, vesnice se vylidňují. Migranti mohou tyto oblasti revitalizovat. Evropa se svými 600 miliony obyvateli může migranty absorbovat jednoduše,“ tvrdí.
Orlando si myslí, že současná evropská migrační politika podporuje organizovaný zločin tím, že dělá z migrantů ilegální přistěhovalce. Orlandovy názory mají u veřejnosti překvapivě kladný ohlas. Současný starosta se těší podpoře více než 70 procent obyvatel Palerma. Věc v mnoha státech EU nemyslitelná.
