Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německá média během migrační krize držela vládní linii, tvrdí studie

  20:18aktualizováno  20:18
V německém zpravodajství během migrační krize často vítězily žádoucí názory politické elity nad objektivními informacemi. Vyplývá to z nové mediální analýzy, kterou provedla německá Nadace Otto Brennera.

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016) | foto: AP

Končí léto roku 2015, kancléřka Angela Merkelová v září otevírá hranice a do Německa zejména z Maďarska proudí statisíce migrantů. Nálada v zemi je zatím optimistická až euforická a významná německá média ji podporují. „Wir schaffen das,“ zvládneme to, je heslem této doby.

Postupně je ale třeba řešit praktické problémy a nově příchozí ubytovat, zajistit jim zdravotní a psychologickou péči, nová místa ve školách a ve školkách, integrační kurzy a kurzy němčiny, najít práci... Prvotní nadšení opadává a mnozí se před velkým úkolem začínají ptát: Zvládneme to doopravdy?

Tuto změnu ale německá média jako by nezaznamenala – alespoň to je závěr rozsáhlé studie Nadace Otto Brennera jednoduše nazvané „Imigrační krize v médiích“.

„V morální a emocionální extázi se německá média s několika výjimkami předhánějí v soutěži o to, kdo předvede nejvíce empatie a vítací euforie, a to bez ohledu na únavu a averzi, kterou tím u svých čtenářů mohou vyvolat,“ psal v této době kriticky švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

Akademici analyzovali přes 30 tisíc článků

O necelé dva roky později si němečtí akademici dali za úkol zjistit, zda byla kritika jejich švýcarských kolegů oprávněná. Analyzovali přes 30 tisíc článků německých novin, k tomu články internetových portálů a hlavních vysílacích stanic, zohlednili také dlouhodobé studie mediálního prostředí od roku 2005.

Fotogalerie

Analýzu o tom, jak německá média v době vrcholící migrační krize informovala o situaci, vedl profesor z univerzity v Lipsku Michael Haller, který dlouhá léta působil jako reportér časopisu Der Spiegel a koncem osmdesátých let jako vedoucí redakce listu Die Zeit.

Podle Hallera se jedná o první analýzu svého druhu. Její hlavní závěr? „Místo toho, aby novináři objektivně o situaci informovali a kriticky ji analyzovali, převzala většina z nich názory a postoje vládnoucí politické elity. Velká část reality, kterou novináři popisovali, byla velmi vzdálená světu, v němž žijí jejich čtenáři,“ říká Haller.

„Významná německá média se tehdy změnila ve vzdělávací příručky a stranické plátky vládnoucích politiků. Novináři přestali kontrolovat rozhodnutí politiků a namísto toho začali kontrolovat to, co si jejich čtenáři mají myslet,“ střílí kriticky do vlastních řad také vedoucí politických komentářů týdeníku Die Zeit Jochen Bittner.

Vše změnil silvestr v Kolíně

Média podle nich v době vrcholu imigrační krize ve druhé polovině roku 2015 a v roce 2016 působila jako političtí aktéři, nikoli jako nezávislí pozorovatelé. I proto se v německé společnosti znovu objevil pojem „Lügenpresse“, lživý tisk. Cedule s tímto nápisem byly například pravidelně k vidění na demonstracích organizovaných Pegidou v Drážďanech.

Více než reálné problémy, s nimiž se nově příchozí v Německu setkávali, nebo obavy Němců, totiž velkou část novinářů podle Hallera zajímaly abstraktní představy vládních politiků v Berlíně.

To se podle Hallera změnilo až po násilných excesech během silvestrovské noci na přelomu roku 2015 a 2016, kdy cizinci z arabských a afrických zemí v Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších městech napadali a sexuálně obtěžovali procházející ženy.

„V té době už ale v médiích zcela převládal diskurz odrážející oficiální vládní politiku, který byl běžnému životu velmi vzdálený,“ vysvětluje Haller. Ti, kdo měli jiný názor, byli podle něj umlčeni, zesměšňováni prostřednictvím doprovodných fotografií nebo označeni za radikály, rasisty a extremisty.

„Tímto postupem média jen dále rozdělovala společnost,“ uvedl Haller. „A nyní máme před sebou otázku, jak tuto rozdělenost a nedůvěru překonat,“ dodal.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.