Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musíme pomáhat uprchlíkům, kteří to skutečně potřebují, říkají Sicilané

  20:12aktualizováno  20:12
Catanie (Od zpravodaje iDNES.cz) - Catanie je od propuknutí poslední uprchlické krize v roce 2015 jedním z hlavních míst, kam směřují lodě se zachráněnými běženci. Místní se shodují, že lidem v nouzi je potřeba pomáhat. Zároveň se však obávají, že Itálie nekončící nápor žadatelů o azyl nezvládne. Evropská unie podle nich Itálii nepomáhá.

Čas si některá omladina z Afriky krátí zíráním do mobilního telefonu (8. srpna 2017) | foto: Oldřich Mánert, iDNES.cz

Obyvatelé Catanie si na soužití s uprchlíky za dva roky zvykli. Lidé od těch podnikavějších kupují levné oblečení či ovoce a zeleninu. Jiné odhánějí, když se jim na křižovatkách vrhají před přední skla a vnucují jejich umytí. Nevraživost, jaká vůči uprchlíkům panuje v některých zemích Evropské unie, zde však nepanuje.

„Vlastně jsem s lidmi, co sem přijeli z Afriky, nikdy neměla problém. Jasně, člověk je vidí na trzích, nebo jak polehávají v parcích a na lavičkách. Že by ale dělali problémy, to ne. Vlastně ani moc nemohou. Jakmile by je chytla policie, vyhostí je,“ vysvětluje 28letá Andreana Donatiová, která vozí turisty na jeden ze zdejších symbolů, majestátní sopku Etnu. Na chod města se podle ní příchod desetitisíců běženců otiskl jen minimálně.

Její o deset let starší přítel Massimo je však kritičtější. Vysvětluje, že nejde jen o Catanii, ale o celou Itálii. „My to tady možná zvládáme, ale Itálie uprchlickou krizí trpí, to je myslím zjevné. Unie nám nepomáhá. Proč jdou všichni ti lidé přes nás? Dlouho to podle mě nevydržíme. Jde hlavně o ekonomiku. Lidem, kteří utíkají před válkou, pomáhat musíme, ale ostatním? To v současné situaci nejde,“ popisuje.

Pomáhat můžeme jen těm, kteří to skutečně potřebují

Jeho pohled sdílí i mnozí další obyvatelé Catanie. Lidé ze zemí, kde nezuří válečné konflikty, podle nich zabírají prostředky na pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují.

„Je to smutné, ale musíme teď přemýšlet prakticky. Pomozme lidem ze Sýrie. Nebo Eritreje, kde sice není válka, ale tamní režim pronásleduje obyčejné lidi. Vítat ale migranty z Bangladéše jednoduše nemůžeme,“ myslí si padesátník Tomasso Soriano, který vyučuje literaturu na gymnáziu.

Fotogalerie

Argumentuje tím, že pokud by se o lidi hledající nový domov podělily všechny země Evropské unie, situace by se zvládla. Itálie však podle něj aktuálně nese většinu tíhy uprchlické krize. Za pravdu mu dává i pohled na statistiky. K italským břehům jen v letošním roce připlulo bezmála sto tisíc uprchlíků, tedy více než osmdesát procent všech lidí, kteří přišli do Evropy.

„Zatímco politici se dohadují a celá řada zemí se zařekla, že uprchlíky přijímat nebude, všechno zůstává na nás. Musíme přijít s nějakým komplexním řešením, jak pomoct těm, kteří to skutečně potřebují. Dobrým krokem by podle mě bylo řešit situace v domovských zemích uprchlíků. Když se jim bude žít doma dobře, určitě nebudou riskovat cestu do Evropy,“ tvrdí Soriano.

Ne rasistům. Tuniští rybáři brání své přístavy před lovci migrantů

Komplexní řešení je jistě v zájmu všech. Lidé z Catanie zároveň tvrdě odmítají akce těch, kteří se staví proti záchraně běženců na moři. Před pár dny například blokovali přístav pro loď pravicových aktivistů z hnutí Defend Europe (více čtěte zde). Nad hlavami mávali transparenty s nápisy jako „Pro rasisty je přístav uzavřen“ či „Stop útokům na uprchlíky“. Mezi protestujícími byli obyvatelé Catanie i žadatelé o azyl z Afriky. Proti aktivitám Defend Europe vystoupil i starosta města Enzo Bianco.

Místo statistiky lidské příběhy

Obyvatelé z Catanie totiž uprchlickou krizi nevnímají jako soubor statistických údajů. Místo masy stovek tisíc lidí „valících se na Evropu“ vidí jednotlivé lidské příběhy. Mnohdy kruté a plné utrpení.

Uprchlická krize

„Víme, co si ti lidé zažili. Mluvíme s nimi, žijí tu s námi. Těžko pak člověk může přemýšlet o tom, že by se měly lodě s uprchlíky potápět,“ myslí si pětadvacetiletý Enrico, který si při studiích přivydělává v místní restauraci McDonald’s.

Evropská unie by se podle něj měla s uprchlickou krizí vypořádat hravě. Argumentuje její ekonomickou silou i rozlohou. „Počet lidí, kteří chtějí žít v Evropě, se může zdát velký. Pořád to ale není nic v porovnání s tím, kolik uprchlíků hostí třeba v Libanonu. Když to zvládnou tam, proč to nejde u nás?“ ptá se Enrico. „Jde o to, že Unie ve skutečnosti pomoct nechce a z pomáhání lidem dělá politiku,“ dodává.

Právě uprchlická krize by podle Sicilanů měla ukázat, jak dobře Evropská unie funguje. Jak dokáže naplňovat své základní pilíře, kterými je úzká spolupráce členských zemí a pomoc těm státům, které se dostaly do problémů. Lidé nejen v Catanii se shodují, že pokud je současné řešení uprchlické krize obrazem stavu Unie, není na tom sjednocená Evropa příliš dobře.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.