Hradní kancléř a tehdejší zástupce šéfa hradního protokolu usilovali dle Kroupy o to, aby Kajínkův případ znovu otevřel speciální policejní tým Tempus, který se zabývá staršími neobjasněnými případy. „Podle zdrojů si Hrad sliboval, že znovuotevřením a možnými pochybnostmi v případu bude moci prezident Zeman argumentovat, až dá Kajínkovi během předvolební prezidentské kampaně milost,“ uvedl server iRozhlas.cz.
Útěk z Mírova byla správná věc, jinak to nešlo, řekl Kajínek |
Server tvrdí, že se opírá o informace tří na sobě nezávislých zdrojů. Snahy o otevření případu navíc podle něj zachytily i policejní odposlechy, které byly nasazeny v rámci kauzy Vidkun (vše o kauze čtěte zde) na někdejšího šéfa kriminální policie Milana Pospíška. Ten u policie skončil, ale obviněn nikdy nebyl. Serveru však jednání nepřímo svou citací potvrdil. „Přeji vám, ať máte stále dobré informace, stejně jako v tomto případě,“ uvedl.
Mynář i Kruliš jednání, které Kroupa popisuje, svorně odmítají. „Strašná hloupost,“ reagoval Mynář. Kruliš uvedl, že „nic takového určitě nedělal“.
Se šéfem Tempusu Martinem Balážem se však podle Českého rozhlasu sešel a na téma Kajínek hovořil sám prezident. Podle několika svědků se tak stalo v roce 2015 při návštěvě Zlínského kraje. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček však uvedl, že „žádné takové informace nemá“.
Zeman podepsal milost pro Kajínka v úterý 23. května. Dvojnásobný nájemný vrah pak kolem 13:30 opustil rýnovickou věznici. Ve vězení strávil, mimo čtyřiceti dní na útěku, 23 let (více o propuštění zde). Milost je unikátní nejen v tom, že porušuje Zemanem stanovené podmínky pro udílení milostí, ale je také jedinou z celkem osmi, u které prezident stanovil podmínku (o unikátnosti milosti i pochybách, které budí, čtěte zde).
Jiří Kajínek byl ve vězení od února 1994 s výjimkou 40 dnů, kdy byl na útěku. Právě ten doživotně odsouzeného vězně nejvíce proslavil. V říjnu 2000 překonal mříže a ochoz věznice Mírov, při útěku ho nezasáhla ani střelba dozorce, který útěk zahlédl (podrobnosti o útěku zde).
Ve vězení byl Kajínek za vraždu dvou lidí z 30. května 1993 u plzeňské věznice Bory. Podle pravomocného rozhodnutí z roku 1998 zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliana Pokoše. Druhý bodyguard Vojtěch Pokoš přežil a právě on označil za střelce Kajínka.
Jiří Kajínek promluvil po propuštění k novinářům:
23. května 2017 |
