Syrsko-americká zdravotnická společnost (SAMS) tvrdí, že na nemocnici M10, která byla bombardována už před třemi dny, v sobotu znovu dopadly dvě barelové bomby.
O Aleppo se intenzivně bojuje od minulého čtvrtka a od té doby tam přišlo podle Světové zdravotnické organizace o život přes 330 lidí. Syrská armáda v sobotu ohlásila další postup, ale povstalci to popřeli. „Po dalším neúspěšném pokusu o průlom silně bombardují staré město. Přišli o několik lidí a my se držíme,“ řekl abú Hamam z povstalecké skupiny Fajlak aš-Šám.
Válka v SýriiTURECKO: Přes hranice projely do Sýrie další tanky VIDEO: Asad láká na cachtání v moři ALEPPO: Nechceme soucit, ale bezletovou zónu MANBIDŽ: Kurdové zbrojí, čekají se další boje HASAKÁ: Kurdové se dohodly s vládou na příměří CASTELLO ROAD: Nejnebezpečnější silnice světa BÍLÉ HELMY: Syrské záchranáře kosí nálety HISTORIE: Mapa Blízkého východu je na kusy MAPY: Válku mapují amatéři |
SOHR hlásí boje ve čtvrti Sulajmána Halabího a podle této organizace, která situaci monitoruje z Británie s pomocí svých informátorů, se o pozice obě strany přetahují. Civilní obrana ohlásila, že při pátečních bojích přišlo o život 30 lidí a že byly použity zápalné a fosforové bomby, které způsobily požáry.
USA tento týden pohrozily kvůli zintenzivnění syrské a ruské palby v Aleppu ukončením spolupráce s Ruskem v Sýrii (více zde). Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner řekl, že tyto útoky znepřehledňují už tak dost chaotickou situaci.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s BBC řekl, že USA nesplnily svůj slib a neoddělily Frontu dobytí Sýrie (bývalou an-Nusru napojenou na al-Káidu) od umírněných skupin. Toner to ale označil za „absurdní“ obvinění. Řekl, že naopak ruské vojenské operace nahánějí umírněné skupiny do náruče extremistů.
Jako příklad uvedl útok na humanitární konvoj v provincii Aleppo, který USA připisují Rusku (více o incidentu zde). „Tyto umírněné opoziční síly se dostávají pod stále větší tlak režimu a jsou naháněny do náruče (extremistů), musejí s nimi bojovat bok po boku,“ řekl Toner.
Lavrov v rozhovoru řekl, že USA navzdory minulým slibům a závazkům „nejsou schopny nebo ochotny“ oddělit radikály od umírněných. „Máme stále více důvodů věřit, že od samého počátku tu byl plán ušetřit An-Nusru a udržet této skupiny pro případ B nebo pro druhé stadium, kdy nadejde doba na změnu režimu,“ řekl Lavrov.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson upozornil Rusko, že riskuje, že se stane vyvrhelem. Americký ministr zahraničí John Kerry podle audiozáznamu jedné diskuse se syrskými civilisty přiznal, že se mu nepodařilo mezi americkými představiteli prosadit „podporu diplomacie vojenskou silou“. O záznamu informoval list The New York Times.
Ruské miliardy na válku v Sýrii
Rok trvající operace v Sýrii stálo Rusko nejméně 58 miliard rublů, v přepočtu přibližně 22 miliard korun. Odhadl to ruský podnikatelský list RBK na základě zveřejněných údajů ministerstva obrany a ruské vlády. Hlavní část nákladů připadla na nálety bombardérů a střely s plochou dráhou letu.
Analytik Ruslan Puchov se již dříve vyjádřil, že odhady nákladů na válečné operace představují v podání médií jen přibližná čísla. Sám považuje náklady na tažení v Sýrii za „velmi umírněné“, protože „série manévrů během roku stojí víc“.
Ruské letectvo během roční kampaně podniklo okolo 13 tisíc bojových letů, z nichž každý stál od 3,5 do 5,5 milionu rublů (od 1,3 do 2,1 milionu korun). Dohromady to bylo přibližně 50 miliard rublů.
Skoro tři miliardy rublů ruští vojáci utratili na střely s plochou dráhou letu. Celkem za 365 dnů tažení odpálili 56 střel Kalibr, z nichž každá stojí okolo 750 tisíc dolarů (asi 18 milionů korun).
V Sýrii Rusové přišli o čtyři kusy letecké techniky: bombardér Su-24, sestřelený tureckou stíhačkou, a o vrtulníky Mi-8, Mi-28 a Mi-35. Tyto ztráty novináři vyčíslili na 3,34 miliardy rublů (asi 1,3 miliardy korun).
Náklady na posádku 3 000 mužů na základně Hmímím představovaly 2,1 miliardy rublů (asi 800 milionů korun). Kompenzace za 20 zabitých činily 60 milionů rublů (asi 23 milionů korun).
List RBK nicméně připustil, že není schopen odhadnout náklady na protileteckou obranu základny, ani na nálety strategických bombardérů, podnikané z letišť na jihu Ruska.
Úřady dosud neuvedly žádná oficiální čísla. Premiér Dmitrij Medveděv loni v prosinci odmítl odpovědět na otázku, kolik stojí válčení v Sýrii. „To je tajemství,“ řekl. Dodal jen, že nasazení ruských vojsk se platí z rozpočtu ministerstva obrany, které nežádalo o jeho zvýšení.
Prezident Vladimir Putin v březnu připustil, že operace v Sýrii si vyžádala jisté výdaje. Hlavní díl v řádu 33 miliard rublů (asi 12,6 miliardy korun) podle něj uhradilo ministerstvo obrany z prostředků určených v roce 2015 na manévry a výcvik.
Agentura Bloomberg loni v prosinci napsala, že Moskva zpočátku plánovala utratit na tažení v Sýrii 1,2 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun). Zpočátku prý den válčení stál Rusko čtyři miliony dolarů, ale po Putinově rozkazu zesílit bombardování náklady vzrostly na dvojnásobek.
V tisku se také objevily zprávy, že na straně vládních vojsk bojuje také početná skupina ruských žoldnéřů. Roční působení 2 500 ostřílených válečníků by podle RBK mohlo stát od 5,1 po 10,3 miliardy rublů (od 1,9 až 3,9 miliardy korun).
