Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syrské záchranáře kosí dvojité nálety, na nohou je drží šibeniční humor

  14:35aktualizováno  14:35
Sami o sobě říkají, že mají nejnebezpečnější práci na světě. Příslušníci Syrské civilní obrany už tři roky prohledávají ve válkou sužované zemi trosky vybombardovaných domů a tahají z nich mrtvé i živé. Více než sto dobrovolníků v bílých helmách už při tom přišlo o život.

Syrští záchranáři na severu Aleppa (23. dubna 2016) | foto: Profimedia.cz

Když na konci dubna nemocnici al-Quds na jihu Aleppa zasáhl nálet, zahynulo v jejích troskách čtrnáct lidí. Mezi nimi i poslední pediatr v povstalci ovládané části města. Na místo masakru okamžitě dorazila skupinka mužů v kombinézách a bílých helmách a začala v troskách nemocnice pátrat po přeživších.

Fotogalerie

V jednu chvíli zaslechli z nedaleké obytné budovy poničené bombardováním tiché volání - někdo prosil o vodu.

Jeden záchranář se chopil žebříku a vylezl do druhého patra zříceného domu. Rukama odhazoval kusy zdí a snažil se dopracovat ke zdroji naříkání. Nakonec ho našel: mezi lednicí a kusy betonu spatřil malého chlapce, kterému zkroucená ocelová výztuž čouhající z betonu probodla nohy, píše web The Wall Street Journal.

Podobné příběhy zažívají dobrovolní záchranáři ze Syrské civilní obrany téměř každý den. V celé zemi je jich více než 2 800 a vedení organizace uvádí, že za tři roky od svého vzniku zachránili už 41 000 lidských životů. Jsou to bývalí pekaři, krejčí či studenti, kteří dnes vytahují lidi z trosek rozbombardovaných domů. Často působí také jako dobrovolní hasiči a v poslední době procházejí výcvikem na likvidaci nevybuchlé munice.

Takhle zachraňovali raněné po náletu v Homsu 21. května:

Káva, cigarety a šibeniční humor

Celkem už přišlo o život více než 110 příslušníků Bílých helem a čtyřikrát víc jich bylo při výkonu své práce zraněno. Syrské letectvo totiž často používá metodu dvojitého úderu. Princip je jednoduchý: pilot svrhne první bombu, počká než se na místo masakru seběhnou lidé a pak se vrátí a udeří podruhé. Bílé helmy proto svá vozidla často přemalovávají kamuflážními barvami. S neustálým psychickým vypětím se vyrovnávají po svém.

„Máme zvláštní šibeniční humor. Už jsme toho viděli příliš. Je to způsob, jak se zbavit napětí,“ svěřil reportérovi časopisu Newsweek na počátku letošního ledna záchranář Chalíd. Tvrdí, že ve válce, která si už vyžádala statisíce mrtvých a vyhnala miliony lidí, funguje především díky kávě a cigaretám. „Nikdo z nás se nebojí, že ho zabije kouření. Je to nejspíš nejnebezpečnější práce na světě,“ říká jeden z jeho kamarádů.

Do USA ne

Šéf tzv. Bílých helem Raíd al-Saleh (22. března 2015)

Bílé helmy založil v roce 2013 Raíd Saleh (33), který se před válkou živil jako obchodník s elektronikou ve městě Džisr aš-šughúr. Jeho organizaci dnes financuje USA, Velká Británie a Japonsko. Podle Newsweeku má organizace roční rozpočet asi 30 milionů dolarů, z čehož většina jde na nákup těžké techniky. Každý záchranář dostává měsíčně 150 dolarů (asi 3 600 korun).

Pozornost médií vzbudil v dubnu krok amerických úřadů, které Saleha při příletu do Washingtonu odmítly vpustit do země. Šéf Bílých helem měl v USA převzít humanitární cenu za svoji práci, celníci mu však podle jeho slov řekli, že se "má vrátit, odkud přišel". Saleh tvrdí, že měl platné vízum. Agentura USA pro mezinárodní rozvoj USAID se mu za postup úřadů omluvila.

Zatímco dříve představovaly největší nebezpečí barelové bomby shazované syrským letectvem, dnes musí Bílé helmy počítat i s ruskými nálety. „Pomalu si na to zvyknete. Ale teď, když sem přišli Rusové, tak se bojím víc než dřív. Tohle je úplně jiný druh bombardování,“ řekl Newsweeku devětadvacetiletý záchranář Usama.

Nejhorší vzpomínky má na jeden den na konci loňského října, kdy obdržel zprávu, že ruský bitevník právě zasáhl bývalou farmu obývanou uprchlíky. Nasedl do buldozeru a vydal se na místo, aby pomohl odklízet trosky. Cestou dostal varování, že se Rusové vracejí, aby provedli druhý úder. Už mohl jen bezmocně sledovat, jak bomby dopadají na jeho kamarády, kteří na místo náletu dorazili před ním.

Striktní neutralita

Vedení organizace si zakládá na tom, že její záchranáři jsou neutrální a neozbrojení. Přestože působí především v oblastech ovládaných povstalci, zachraňují zraněné civilisty, rebely i vládní vojáky, bojovníky Hizballáhu či Íránce bojující na straně prezidenta Bašára Asada. Jejich mottem je súra z Koránu, která říká: Kdokoliv zachrání jeden život, zachrání celé lidstvo.

Zásada striktní neutrality je klíčová i pro Jamese Le Mesuriera, který stál u zrodu Bílých helem. Tento bývalý britský voják, který působil v Severním Irsku či Kosovu, dnes na jihu Turecka dohlíží na výcvik syrských záchranářů. Do Sýrie však nejezdí, protože se bojí, že by to mohlo ohrozit pověst organizace. Popularity Bílých helem mezi Syřany se už v minulosti pokusili využít lokální politici i Islámský stát. „Pokud by se jim to povedlo, tak to ohrozí celou naši operaci,“ řekl Le Mesurier webu mensjournal.com.

Bílé helmy mají i své hlasité kritiky. Weby a internetoví trollové placení Kremlem je od počátku ruského angažmá v Sýrii obviňují ze spolupráce s frontou an-Nusra a zveřejňují snímky, které mají dokazovat, že se podílejí na zločinech radikálů. Přesvědčivé důkazy však chybí. Podle Newsweeku se v počátcích činnosti Bílých helem objevil případ jednoho záchranáře, který se nechal vyfotit se zbraní v ruce. Byl okamžitě propuštěn.

Válka v Sýrii

Možným vysvětlením ostré kampaně Moskvy proti Bílým helmám může být i snaha zastřít skutečnost, že ruské bomby v Sýrii zabíjejí při dvojitých úderech záchranáře. Na druhou je pravda, že Bílé helmy často působí v oblastech ovládaných radikály a musí s nimi nějak koexistovat. To ale platí i pro západní humanitární organizace (viz rozhovor s Ondřejem Horváthem).

Zahraniční humanitární organizace působící v Sýrii každopádně uvádějí, že Bílé helmy se mezi civilisty těší velké popularitě. Dokazují to například slova obyvatele města Salma, na které loni v listopadu zaútočily ruské letouny:

„Většina obětí byli civilisté. Mezi druhou a pátou hodinou ranní proběhla řada ruských náletů na oblasti, kde z 99 procent žijí civilisté. Civilní obrana nám hodně pomohla. Přijeli ve tři ráno a hned začali pomáhat raněným. Jsou připraveni 24 hodin denně. Hned jak dostanou vysílačkou zprávu, tak přijedou zachraňovat lidi,“ uvedl podle webu civiliansinconflict.org muž jménem Abú Rijád.

Západní humanitární organizace jsou s Bílými helmami v kontaktu. „Lékaři bez hranic si jsou vědomi velmi těžké práce, kterou organizace Bílé helmy odvádí v extrémně nebezpečných podmínkách. Zejména na územích, kde nefungují žádné další záchranářské složky,“ uvedla pro iDNES.cz Iveta Polochová z české pobočky Lékařů bez hranic.

Konec syrské války je zatím v nedohlednu, a tak se zdá, že záchranáři si jen tak neodpočinou. Řada z nich objevila ve své práci poslání. „Jsou to obyčejní lidé, kteří se mohli rozhodnout, jak se zachovat v situaci, ve které se ocitli. Mohli vzít do ruku pušku a přidat se k nějaké milici, uprchnout ze země, nebo zůstat a dělat tohle. Zůstali a jsou to k***a hrdinové,“ říká Le Mesurier.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.