Podle komise byly informace o významu a účinnosti aplikace kmenových buněk ze strany členů týmu, podílejících se na léčbě, podávány ne vždy přiměřeným způsobem, reflektujícím současnou úroveň poznání v této oblasti. „Mohly být pro některé pacienty zavádějící a vyvolávající nepřiměřená očekávání,“ píše se v závěrečném posudku Univerzity Karlovy.
Stanovisko dále podle Lidových novin uvádí, že přijímání finančních částek od pacientů v souvislosti s léčbou, jejíž účinnost nebyla zatím z vědeckého hlediska dostatečně ověřena, je „eticky nepřijatelné“. Komise tak došla k závěru, že se užívalo postupů, jež jsou v rozporu s etickým kodexem školy.
K případu se už dříve kriticky vyjádřila i etická komise Akademie věd či kolegium děkana 2. lékařské fakulty UK. Postupem lékařů se zabývá i etická komise ministerstva zdravotnictví.
Senátorka, profesorka UK a donedávna první i místopředsedkyně vládní vědecké rady a ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Syková ale stále trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, hlavní snahou prý bylo pomoci pacientům ALS (rozhovor MF DNES se Sykovou čtěte zde).
O kauze informovaly na konci května týdeník Respekt a Česká televize, podle kterých spolupracovníci Sykové brali od některých pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) 150 000 korun za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii přitom má být ze zákona bezplatná (více o případu čtěte zde).
Nahlédněte do zákulisí léčby kmenovými buňkami:
19. ledna 2016 |
