Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z experimentu jsem neměla osobní prospěch, peníze vrátím, říká Syková

  18:16aktualizováno  18:16
Uznávám svou chybu, peníze pacientům vrátím, řekla v rozhovoru pro MF DNES šéfka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Podle televizní reportáže si totiž profesorka a její tým nechali od pacientů platit za terapii kmenovými buňkami 150 tisíc korun, přestože účast ve studii je ze zákona bezplatná.

Eva Syková | foto: Profimedia.cz

Syková kvůli kauze ve středu rezignovala na funkci místopředsedkyně vládní rady pro výzkum. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš ji už v úterý odvolal z čela ústavu, odvolání ale musí potvrdit rada ústavu (čtěte zde).

Proč váš tým vybíral peníze i od pacientů, kteří měli mít experimentální léčbu kmenovými buňkami ze zákona zdarma? Nezneužívala jste tísně umírajících?
Postup lékařů z FN Motol a spolku Buněčná terapie nebyl správný a přiznávám svůj díl odpovědnosti. Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe a tím pomoci všem pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku darovala nemalé peníze. Za neetické bych považovala odmítnout lidem celosvětově klinicky zkoumanou nadějnou léčbu, kterou za každou cenu požadují, a o které jsem přesvědčená, že jim může alespoň částečně pomoci.

Přijde vám etické chtít od zoufalých pacientů peníze za metodu, která není ověřená?
Co jsem měla dělat? Měla jsem těm naléhajícím pacientům prostě říct, že umřou bez pomoci a bez naděje, protože nemáme peníze, a od nich si je nevezmeme, protože nesmíme? Myslím, že řádně informovaný pacient má právo si o svém zdraví po dohodě se svým lékařem sám rozhodnout. Argumentovat neověřenou metodou je v tomto případě zcela falešné. Podle zákona se může lékař rozhodnout podat neověřený lék, pokud je to podle jeho názoru dostatečně vědecky odůvodněno a zároveň neexistuje jiná účinná léčba.

Několik rodin pacientů s ALS uvedlo, že jste léčbu přímo podmiňovali zaplacením. Měli dojem, že pokud by nezaplatili, zákrok by neproběhl. Bylo to tak?
Prvním krokem vždy bylo zařazení pacienta do klinické studie lékařem ve FN Motol a to jsme nijak nemohli ovlivňovat. Pokud po jejich zařazení neměla společnost Bioinova k dispozici dostatek prostředků, snažili jsme se ve spolku finanční situaci nějak vyřešit. Sháněli jsme sponzory a peníze formou sbírek. Nakonec jsem se již v polovině roku 2014 rozhodla, že od pacientů, kteří by mohli být zařazeni do klinické studie nesmí spolek BT žádné dary přijímat. A pacientům, kteří se účastnili klinické studie a zároveň poskytli dar, jsem rozeslala vysvětlující omluvné dopisy s informací, že jim zpětně poskytneme finanční podporu ve výši jejich daru.

Znamená to tedy, že některým pacientům peníze vrátíte?
Celá tato kampaň je pro mě osobně, ale i ve vztahu k pacientům, velmi nepříjemná. Pokud přispěvatelé z řad pacientů zařazených do klinické studie měli dojem, že jsou nuceni hradit si léčbu a že nedávají dobrovolný příspěvek na vědecký výzkum, udělám vše pro to, aby své peníze dostali zpět. I za cenu toho, že bych je měla vzít ze svého. Finanční zdroje máme po několika letech konečně zajištěny - nezávisle na pacientech.

Článek se mi líbí






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.