Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tým senátorky Sykové si nechal platit za léčbu, akademie ji chce odvolat

  10:07aktualizováno  14:37
Přes sto tisíc korun si od pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) nechal podle pořadu Reportéři ČT platit vědecký tým lékařky a senátorky Evy Sykové, působící v motolské nemocnici. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. Šéf Akademie věd v reakci navrhl, aby byla lékařka odvolána z čela Ústavu experimentální medicíny.

O placení za terapii, která má dle zákona být zdarma, informovala Česká televize v pořadu Reportéři ČT. Ilustrační snímek | foto: FN Motol

„Hlavním důvodem odvolání jsou skutečnosti, které vyšly najevo v souvislosti s aplikací kmenových buněk pacientům s chorobou ALS. Je nepřijatelné, aby pacienti zařazení do klinických studií jakýmkoli způsobem platili. Takové chování Akademie věd nemůže tolerovat,“ řekl na dotaz iDNES.cz Jan Martínek, ředitel odboru mediální komunikace Akademie věd ČR (AVČR).

Syková zatím ve funkci definitivně nekončí. Její odvolání navrhl ředitel AVČR Jiří Drahoš. Schválit jej však musí ještě Rada Ústavu experimentální medicíny, která je volena z řad zaměstnanců. Paradoxní je, že předsedkyní Rady je právě Syková. „Rada se může vyslovit negativně. Ale to bychom předjímali. Předpokládám, že se tím budou zabývat neprodleně,“ uvedl Martínek.

Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího by měla být vědkyně odvolána i z funkce první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Řekl, že ještě v úterý pošle podnět předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a také vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který je předsedou rady. Bělobrádek o dalším setrvání Sykové ve funkci bude se Sobotkou i vědkyní jednat.

Léčba vzácné nemoci kmenovými buňkami

Tým lékařky a senátorky ČSSD Evy Sykové se v motolské nemocnici zabývá experimentální léčbou nemoci, na kterou zemřel například expremiér Stanislav Gross. Vzácná nemoc (více o ní zde) není léčitelná, lékaři se proto snaží alespoň o včasnou diagnózu a nalezení způsobu, jak zpomalit průběh nemoci.

Expertní tým v motolské nemocnici zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola. Tým nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

Účinky terapie na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. „Jsme velmi daleko od toho, aby terapie byla opravdu účinná. Žádné studie, které by prokazovaly její bezpečnost a účinnost, neexistují,“ řekl ČT neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš (celou reportáž ČT najdete zde).

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože je to experimentální studie s neověřenými výsledky. „Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení,“ řekl televizi ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Za kultivaci buněk se platilo přes sto tisíc

Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných. „Dozvěděli jsme se, že aplikace něco stojí a že je podmínkou složit částku 160 000 korun,“ uvedl manžel pacientky, která byla v roce 2012 do výzkumu zařazena jako jedna z prvních.

Další pacientka, která musela 150 000 Kč zaslat před aplikací kmenových buněk, uvedla, že to byl dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk. Peníze odeslala na účet spolku Buněčná terapie, kterému předsedá Syková a sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Sykové Ústav experimentální medicíny v ní drží 43procentní podíl.

„Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal,“ uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka. „Kdybychom byli ve slušné, civilizované, demokratické zemi, tak především vědci sami by z toho vyvodili důsledky a výrazně by zvážili pokračování své vědecké kariéry,“ dodal přednosta Ústavu etiky 3. Lékařské fakulty Karlovy univerzity Marek Vácha.

Podle týdeníku Respekt, který o tématu psal před týdnem, se najdou i vědci, kteří se Sykové opatrně zastávají. Molekulární biolog Petr Dvořák z Masarykovy univerzity sice nesouhlasí s tím, aby pacienti za aplikaci buněk platili, ale jinak mu přístup vědkyně připadá odvážný, průkopnický a v něčem i zásadový. Syková prý například odolala politickým tlakům, aby do studie nechala zařadit Stanislava Grosse.

„Jsem přesvědčen, že kdyby kmenové buňky jen trochu pomohly, všechny námitky by se hodily za hlavu a hrnuli by se další zájemci,“ řekl Respektu vědec, který dokázal získat kmenové buňky z lidského embrya jako třetí na světě.

Byly to dary, ne peníze za léčbu, tvrdí ústav

Ústav experimentální medicíny v pondělní tiskové zprávě popřel, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie.

„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ vysvětlil ústav.

„Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuji, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména,“ řekl televizi ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého by takové jednání mohlo mít i trestněprávní charakter. Z reportáže vyplynulo, že by trestní oznámení směřovalo zřejmě na Sykové tým včetně lékaře Homoly.

Autoři: ,


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.