Saský premiér Stanislaw Tillich novinářům po jednání řekl, že se rozdělení nákladů domluvit nepodařilo. Spolkové země požadují, aby se spolková vláda podílela na financování nákladů migrační krize přinejmenším z jedné poloviny. To už dříve odmítl ministr financí Wolfgang Schäuble.
Uprchlická krizeBULHARSKO: Ničitel Valev loví migranty BRUSEL: Migranty chce rozdělovat podle klíče NĚMECKO: Uprchlíci odcházejí z maloměst ŘECKO: První migranti se vrací do Turecka RAKOUSKO: V Brenneru vzniká bariéra HOAX: Domobrana potřela sexuchtivé běžence IZMIR: Turci s uprchlíky soucítí, míní Češka HOTSPOTY: Jak funguje registrační centrum |
Spolková vláda zatím spolkovým zemím v letošním roce přislíbila osm miliard eur, v přepočtu 216 miliard korun. Celkové náklady Německa na péči o běžence letos odhaduje na 20 miliard eur, tedy asi 540 miliard korun. Podle spolkových zemí budou ovšem celkové náklady ještě vyšší.
Podle Merkelové panuje shoda přinejmenším na tom, že se do financování nákladů migrační krize musí zapojit všechny úrovně státní správy. Nejprve je podle ní nutné přesně stanovit, jaký druh nákladů bude spolková vláda proplácet.
Teprve poté je možné začít diskutovat o tom, kolik peněz nad rámec už schválených osmi miliard by mohl její kabinet uvolnit. Se zemskými premiéry chce o záležitosti znovu jednat koncem května.
Nový integrační zákon bude v červenci, plánuje kancléřka
Merkelová také zemským premiérům představila základní obrysy připravovaného integračního zákona. Ten by měl zjednodušit zaměstnávání běženců a zavést pro ně povinnost aktivně se snažit o začlenění do společnosti.
Kdo se bude integraci bránit, měl by přijít o uprchlický status a musel by Německo opustit (o nových pravidlech čtěte zde).
Kancléřka po jednání řekla, že schválení integračního zákona ve vládě předpokládá nejpozději v červenci. Kdy by mohl o zákonu hlasovat Spolkový sněm a od kdy by norma mohla platit, Merkelová neupřesnila.
Německo je v Evropské unii zemí, která nejsilněji pocítila dopady migrační krize. Do země loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o azyl. Letos v prvním čtvrtletí zaregistrovaly německé úřady 174 tisíc příchozích běženců.
Rozdělení žadatelů o azyl mezi jednotlivé spolkové země Německa.
