Velitel amerických vojsk v Evropě uvedl, že dvě desetiletí amerických snah o partnerství s Moskvou selhaly. „Rusko se rozhodlo být nepřítelem a představuje dlouhodobě existenční hrozbu pro Spojené státy a naše evropské spojence a partnery,“ prohlásil před senátním výborem.
Ten posuzuje žádost amerického velení na znásobení výdajů na zajištění evropské bezpečnosti na 3,4 miliardy dolarů pro fiskální rok 2017 (začíná 1. října) a posílení americké vojenské přítomnosti na starém kontinentě. Washington podle Breedlova už totiž nemá v Evropě dostatečnou vojenskou sílu, aby „ožívajícímu agresivnímu“ Rusku čelil.
Jak dodal, Rusko využívá diplomatické, ekonomické i dezinformační nástroje a vojenský tlak, aby destabilizovalo okolní země. „Rusko uznává sílu a slabost vidí jako příležitost,“ řekl Breedlove a jako příklady uvedl pokračující konflikt na Ukrajině a napětí v Gruzii nebo Moldavsku, jejichž územní celistvost Moskva podkopává.
Od Ukrajiny až po Arktidu
Od ruské anexe Krymu a akcí na Ukrajině jde o jedno z nejostřejších prohlášení amerických představitelů na adresu Moskvy. Spojené státy i evropští spojenci podle Breedlova musí společně Rusko odstrašit a „připravit se v případě potřeby i na konflikt“.
Minské mírové dohody sice podle něj přinesly ukrajinskému Donbasu relativní klid, v poslední době ale násilností výrazně přibývá.
„Věřím, že Rusko bude střídavě uvolňovat a zvyšovat napětí podél linie kontaktu, aby udrželo Kyjev pod stálým tlakem a zajistilo, že Ukrajina své závazky z mírových dohod splní jako první,“ řekl. Vypočítal, že za posledních 24 hodin bylo na Donbasu zaznamenáno 71 útoků, za minulý týden celkem 450.
Nová mise na Islandu: američtí letci se vrátí |
Rusko si počíná výrazně agresivněji také v oblasti Arktidy a militarizuje tam oblasti, které ovládá. V prostoru mezi Británií, Islandem a Grónskem testuje podle generála nové moderní ponorky. Pentagon proto zvažuje návrat na islandskou leteckou základnu v Keflavíku, kterou před deseti lety opustil a odkud v dobách studené války startovaly americké průzkumné letouny ke sledování pohybu sovětských ponorek.
Mezi migranty jsou i teroristé
Ostré kritice se nevyhnuly ani ruské letecké údery v Sýrii. Zapojení Moskvy do bojů v Sýrii podle Breedlova jen komplikuje situaci a posiluje režim syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojenců.
Rusko a syrský režim navíc podle něj bombardují civilní obyvatelstvo a úmyslně tak podporují příliv migrantů do Evropy. Barelové nebo kazetové bomby, které používá především Asadův režim, byly navržené, aby donutily civilisty opustit své domovy.
„Pro vzdušné nálety na civilní obyvatelstvo nedovedu najít jiné vysvětlení než to, že jejich záměrem je přimět uprchlíky k pohybu a udělat z nich problém pro někoho jiného,“ uvedl Breedlove. Podobný efekt má podle něj používaní „hloupé“ munice ze strany ruských sil při úderech.
Na odstrašení Ruska chce Pentagon miliardy |
Rusko se vůči kritice ohradilo s tím, že letecké údery Moskva zahájila až 30. září, tedy „dlouho poté co migrační krize propukla“. „Nejdůležitější je skutečnost, uznaná OSN, že ruské operace vedly k podstatnému snížení počtu uprchlíků ze Sýrie a začátku procesu usmíření,“ uvedl v prohlášení mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Jen za první dva měsíce letošního roku připlulo do Evropy téměř 132 tisíc utečenců, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky víc než za celou první polovinu roku 2015. Vlny uprchlíků mířících do Evropy pak podle Breedlova maskují pohyb zločinců a teroristů z takzvaného Islámského státu a bojovníků, kteří se z boje vracejí do evropských zemí. Mohlo by jít až o 1 500 takových navrátilců.
„V rámci tohoto mixu, se ISIL (Islámský stát)... šíří jako rakovina, využívá cesty nejmenšího odporu, což ohrožuje evropské národy a nás samotné,“ uvedl generál. Brutalita islamistů navíc žene další je miliony uprchlíků ze Sýrie a Iráku, což vytváří téměř bezprecedentní humanitární výzvu. Na dotaz senátorů, zda se Islámský stát bude infiltrovat do řad blízkovýchodních migrantů, generál uvedl: „Myslím, že to dělají už dnes.“
