Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na odstrašení Ruska chce Pentagon miliardy, posílí jednotky v Evropě

  14:33aktualizováno  14:33
Na odstrašení Ruska a uklidnění spojenců na východní hranici NATO chtějí Spojené státy uvolnit až 3,4 miliardy dolarů. Počítá s tím návrh rozpočtu ministerstva obrany pro rok 2017. Bude to čtyřikrát více, než loni. Kromě cvičení a "předsunutých" skladů s technikou chce Pentagon na evropském kontinentě posílit své jednotky.

Kvůli odstrašení Ruska od případné další agrese vyslaly USA loni do Evropy na několik týdnů i své nejmodenější stroje Raptor | foto: USAF

Plán amerického ministra obrany Ashe Cartera je následovný. V roce 2017 potřebuje Pentagon na zvýšení své přítomnosti v Evropě k ujištění spojenců a odstrašení Ruska 3,4 miliardy dolarů. Je to prakticky čtyřikrát více, než kolik stála americká opatření loni.

Atlantic Resolve

Spojené státy ji spustily na jaře 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu a ruské akce na Ukrajině. Kromě posílení vojenské přítomnosti především v Pobaltí a Polsku jde hlavně o sérií navazujících cvičení s různými typy jednotek prakticky v celé Evropě. Bílý dům v první fázi uvolnil na aktivity miliardu dolarů.

V rámci odstrašení před případným napadením spojeneckých zemí rozmísťuje Pentagon v sedmi středoevropských a východoevropských státech až 250 kusů těžké vojenské techniky. Technika zůstane nějakou dobu přímo na místě a střídat se u ní budou v rotacích jen vojáci.

Množství tanků, obrněných transportérů a samohybných houfnic má odpovídat tomu, aby jej v každé zemi mohla využít jednotka o síle zhruba 150 vojáků. V některých státech bude ale podle plánů techniky tolik, že je v případě potřeby bude moci využít celý vojenský prapor o 750 mužích.

„Je to investice k upevnění naší pozice v Evropě a podpoře našich spojenců z NATO tváří v tvář ruské agresi,“ konstatoval Carter. Peníze mají sloužit pro pět základních oblastí.

K navýšení americké přítomnosti v Evropě, kde americké síly chtějí pokračovat v rotacích svých obrněných a leteckých jednotek především v pobaltských republikách, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. K financování další prakticky nepřetržité série dvoustranných i mnohonárodních cvičení po celé Evropě.

Další oblastí je doplnění a vylepšení takzvané „předrozmístěné“ techniky a vybavení pro americké jednotky, které by v případě potřeby mohly cestovat na pomoc ohrožené členské zemi NATO jen „na lehko“ a ve velmi krátkém reakčním čase, protože techniku v podobě tanků a obrněných vozidel by už měly v Evropě připravenou v předsunutých skladech.

A dále pak do zdokonalení infrastruktury amerických vojenských zařízení v Evropě, včetně letišť a výcvikových center a v neposlední řadě také do budování kapacit spojenců a partnerských zemí.

„Vše dohromady nám do konce roku 2017 umožní dát rychle dohromady vysoce připravené vševojskové pozemní síly, které mohou okamžitě reagovat, pokud to bude nutné,“ uvedl v prohlášení k návrhu rozpočtu americký prezident Barack Obama.

Připomněl, že od ruské anexe Krymu v roce 2014 Spojené státy v reakci zvýšily vojenské aktivity ve střední a východní Evropě. Chtějí tak rozptýlit obavy spojenců, především těch, které s Ruskem přímo sousedí a ujistit je, že v případě ohrožení je budou bránit.

Rusko zařazeno mezi pět výzev

Oznámení o posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě kvitoval šéf NATO Jens Stoltenberg. Bude-li podle něj takový rozpočet schválen, půjde o významný příspěvek ke kolektivní obraně Aliance. „Je to jasné znamení trvalého závazku Spojených států vůči evropské bezpečnosti,“ uvedl Stoltenberg.

Podle ministra obrany Cartera je rozpočet amerických výdajů na obranu koncipován především s ohledem na pětici bezpečnostních výzev, kterým svět čelí. Hned dvě z nich odráží podle jeho slov návrat ke zbrojnímu soupeření.

Ke střetu s Ruskem je blíž na jihu než na východě, varuje generál Šedivý

„První z nich je v Evropě, kde se snažíme o silný a vyvážený přístup k odstrašení Ruska, o což jsme se nemuseli starat 25 let,“ uvedl Carter. A druhou pak situace v asijsko-pacifické oblasti a vojenské ambice Číny, kde chtějí USA pokračovat v politice „udržování rovnováhy“.

Za třetí výzvu Carter označil Severní Koreu. „Stálá hrozba pro nás i naše spojence, což je důvod, proč jsou naše síly na Korejském poloostrově neustále připraveny,“ řekl Carter.

Čtvrtou výzvu představuje Írán i přes dohodou o íránském jaderném programu a výzvou číslo pět je pak podle Cartera pokračující boj proti terorismu a především takzvanému Islámskému státu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.