Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stíhači plánují další misi na Islandu. Vrátí se i americké námořnictvo

  19:58aktualizováno  19:58
České letectvo připravuje další zahraniční misi. V pořadí už pátou. Na podzim budou čeští stíhači s gripeny znovu střežit ostrovní Island. Dříve strategická základna v Keflavíku postupně ožívá už nyní. Americké námořnictvo tam plánuje částečný návrat.

Gripen českých vzdušných sil nad Islandem | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Jde o dlouhodobě plánovanou misi,“ uvedl mluvčí generálního štábu Tomáš Maruščák. První vojáci z předsunuté skupiny by na Island měli dorazit v září. Ti budou připravovat zázemí pro přílet letounů.

Zahraniční mise českých stíhačů

  • 2009 - mise v Pobaltí. Celkem 8 ostrých startů většinou k nekomunikujícím ruským vojenským letounům
  • 2012 - ochrana Litvy, Lotyšska a Estonska. Celkově 15 ostrých startů, v drtivé většině opět k ruským strojům
  • 2014 - Island. Žádný ostrý start
  • 2015 - Island. Žádný ostrý start

Piloti se stroji JAS-39 Gripen a zbytek jednotky přicestují na ostrov koncem září, tak aby na přelomu měsíce absolvovali certifikační lety nutné pro operační nasazení. „Pak zaujmou ostrou hotovost, která potrvá minimálně jedenadvacet dní,“ konstatoval Maruščák.

Jak dodal, mise je zatím ve fázi plánování a příprav, proto nejsou stanoveny přesné termíny přeletů. Počítá se s nasazením až 75 vojáků, tedy jako loni při stejné misi. Tehdy na Islandu čeští letci zaskakovali za kanadské kolegy vytížené údery proti takzvanému Islámskému státu.

Ochrana Islandu a dvousetkilometrového pásu kolem bude pro české letce v pořadí pátou zahraniční misí. Ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu.

Island je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

Základna v Keflavíku opět ožívá

Základna v Keflavíku, odkud budou opět operovat, byla po dlouhou dobu vlastně jen stínem toho, čím bývala v dobách studené války. Americké letectvo a námořnictvo odsud sledovalo pohyb sovětských ponorek.

Když v roce 2006 stáhli Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Na ohromném území, kde dříve sloužilo na 15 tisíc amerických vojáků, je dnes v provozu kromě zabezpečení civilního provozu mezinárodního letiště doslova jen pár budov. Zda se ale, že se situace mění.

Kvůli napětí mezi Západem a Ruskem vyvolaným ruskou anexí Krymu a konfliktem na Ukrajině poblíž vzdušného prostoru Islandu zde v poslední době narůstaly aktivity ruských vzdušných sil. V oblasti se pohybovaly ruské strategické bombardéry na dálkových cvičných letech.

I loni byli čeští stíhači během mise několikrát uvedeni do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale povoláni nakonec nebyli.

Fotografie

Gripen českých vzdušných sil na Islandu
Gripeny českých vzdušných sil na Islandu
Přípravná místnost českých pilotů na základně v Keflavíku na Islandu
Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem

Velení amerického námořnictva nyní žádá Pentagon o prostředky pro opravy a modernizace hangárů pro průzkumné letouny P-8 Poseidon. Ty by měly znovu začít sledovat aktivity ruských ponorek na severu a k občasným misím jsou dosud přesouvány na Island ze základny na Sicílii.

Peníze z obranného rozpočtu pro fiskální rok 2017 by měly být použity na opravy rozvodů, modernizaci zázemí, ale také na nové povrchy v hangárech. Islandská vláda se jinak snaží udržovat základnu provozuschopnou.

V souvislosti s připravovanou letošní misí českých letců se také spekuluje o tom, že by Češi mohli na ostrově držet pohotovost napůl s některou z dalších zemí. Třeba právě s Američany. Místo pěti gripenů, by tak bylo možné na ostrov vyslat například jen tři stroje.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.