Summit EU minulý týden rozhodl ztrojnásobit prostředky pro záchranné operace ve Středozemním moři. Představitelé evropských států tak reagovali na nedávné námořní neštěstí, při němž u libyjských břehů přišlo o život až 900 lidí, kteří se snažili na lodi utéct do Evropy.
„Námořní záchranné operace je nutné okamžitě zlepšit, s tím nemůžeme otálet,“ řekl Steinmeier v rozhovoru pro Der Spiegel. „Situace se ale rozhodujícím způsobem zlepší jen tehdy, když se podaří stabilizovat Libyi,“ zdůraznil.
„Libye je stát v pokročilém stadiu rozpadu,“ podotkl německý ministr. Rozdělení země na dvě části by však podle něj situaci nevyřešilo. „Počet skupin, které v Libyi hrají o moc, je příliš vysoký,“ uvedl a apeloval na to, aby evropské země podporovaly snahu OSN o dosažení smíru mezi jednotlivými libyjskými frakcemi.
Steinmeier prohlásil, že současná situace je přímý důsledek vojenského zásahu proti Kaddáfího režimu, který v roce 2011 schválila Rada bezpečnosti OSN, Německo se však tehdy zdrželo hlasování. „Kaddáfího vláda byla zločinným režimem. A nikdy jsem nepochyboval o tom, že se vojensky podaří Kaddáfího vraždění a jeho vládu ukončit. Ale politicky to nebylo vůbec připraveno,“ řekl šéf německé diplomacie.
„Rozbití politického uspořádání v Libyi, aniž bychom uvažovali o dalších krocích, vyvolalo mnoho problémů, jimž dnes musíme čelit. A proudy uprchlíků jsou jen jeden z nich. Konflikt mezi soupeřícími mocenskými centry vedený po zuby ozbrojenými milicemi vytváří mocenské vakuum, do něhož se stále víc tlačí teroristé z Islámského státu,“ řekl Steinmeier.
Vojenskou operaci proti Kaddáfího režimu v Libyi vedly především britské, francouzské a americké vzdušné síly. Česká republika sice uvítala rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, které vojenský zásah umožnilo, sama se však do operací nezapojila. Praha také ve srovnání s řadou států EU dlouho váhala s uznáním povstalců bojujících proti Kaddáfímu za legitimní libyjskou vládu (více o svržení Kaddáfího a současné situaci v Libyi zde).
Itálie dá na péči o uprchlíky miliardy
Současnou uprchlickou vlnou nejvíce trpí Itálie. Péče o migranty bude Itálii letos podle posledních odhadů stát v přepočtu asi 27 miliard korun. Odhadlo to italské ministerstvo vnitra.
Uprchlíků v Itálii v posledních letech kvůli konfliktům na severu Afriky a na Blízkém východě rapidně přibývá. V roce 2013 přistálo u italského pobřeží 43 tisíc migrantů, třikrát víc, než o rok předtím. Loni se do Itálie po moři dostalo přes 170 tisíc lidí a letos jich podle dosavadních čísel bude přinejmenším stejný počet, nebo dokonce ještě víc. Spolu s počty přistěhovalců narůstá i množství peněz, které Řím vydává na to, aby se o ně postaral. V roce 2013 na uprchlíky putovalo 500 milionů eur, loni 600 milionů.
Podle ministerstva stojí péče o jednoho běžence 40 eur denně, nákladné jsou ale i úřední procedury, které provázejí vyřízení žádostí o azyl, napsala agentura APA. V Itálii nyní pracuje 40 komisí, které žádosti přezkoumávají. Na vyřízení jedné žádosti mají lhůtu 90 dní, v praxi se ale tato lhůta kvůli počtu žadatelů nedodržuje - výsledek se žadatel dozví v průměru za šest až devět měsíců, jsou ale i případy, kdy vyřízení trvá téměř dva roky.
„Kdo dnes podá žádost o azyl, nedostane odpověď dřív, než v roce 2016,“ domnívá se představitelka organizace pečující o přistěhovalce Valentina Brinisová. „Ten systém je pod tlakem, protože počet žádostí o azyl silně stoupá,“ doplňuje mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Carlotta Samiová.
V roce 2014 vyřídila Itálie 70 procent žádostí o azyl kladně. Letos zatím obdržela 12 720 žádostí a 6 000 z nich odmítla. Byly to zejména žádosti lidí z Pákistánu, Nigérie a Senegalu, kde podle italských úřadů nedochází k pronásledování a odkud lidé prchají zejména z ekonomických důvodů.
20. dubna 2015 |
