Advokátka Kovandy Kristýna Oberfalcerová v pátek vystoupila jako poslední. „Je obžalován, že na rekonstrukci gymnázia Hostivice prý zjednal a přijal výhodu, předal úplatek a získal zisk 1,3 milionu korun. Jediné, co by mohlo napovídat o jeho vině, je výpověď svědkyně Salačové, která ovšem vypovídala kvůli propuštění z vazby a vyhnutí se trestu,“ řekla hned v úvodu své závěrečné řeči.
Závěrečné řeči v kauze Rath |
„Vzhledem k tomu, že není možné podat důkaz něčeho, co se nestalo, nezbývá mi než ukázat, že věrohodnost spolupracující obžalované se rovná nule,“ řekla dále. Poté se Oberfalcerová pustila do rozsáhlého poukazování na místa, kde výpověď Salačové neodpovídá jiným důkazům. Je to hlavně samotný úplatek. Provizi měl prý zástupce firmy předat ještě před Vánoci 2012.
Podle obžaloby, která vycházela z výpovědi spolupracující obžalované, dosahoval úplatek tři miliony korun, a zisk, který firmě zůstane, pět milionů korun. Celková výše zakázky činila 26 milionů korun.
Podle dalších posudků obhájkyně dospěla k závěru, že je zcela vyloučené, aby z této zakázky byl celkový zisk včetně provize osm milionů korun. „Obžalovaná Salačová lže, jako když tiskne. Její obvinění jsou naprosto nelogická, nepravdivá a smyšlená,“ řekla na adresu spolupracující obžalované. Žalobce Kovandovi navrhl pouze podmíněný trest, Oberfalcerová žádá úplné zproštění klienta. Tvrdí, že se mu nic nepodařilo prokázat.
Obhájci napadají odposlechy i dozor z Ústí
Už na počátku čtvrtého dne závěrečných řečí, na nějž připadly právě projevy obhájců obžalovaných, byla zřejmá snaha napadnout zejména odposlechy a také to, že kauzu dozorovalo státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Advokáti svorně mluvili o nevině svých klientů a účelových konstrukcích, které si vybájila obžaloba.
Příkladem může být Pavel Marek, advokát Jindřicha Řeháka z firmy Hospimed. Ten mluvil o nesprávně dozorujícím státním zástupci i o odposleších. I on napadal jejich srozumitelnost. Jejich přepisy nepovažuje za věrohodné. „Jedná se o účelovou interpretaci orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl.
Podle Marka odposlechnutá čísla, jako „dva“, „čtyři“, nebo „osm“, vůbec nemusejí znamenat, že se mluvilo o penězích, a už vůbec není jasné, že by to byly miliony a ne třeba tisíce. Obžaloba si podle něj tato čísla interpretovala tak, jak se jí to hodí.
Záběry z kamer pak podle něj vůbec neměly být připuštěny jako důkaz. Podle něj nepřípustně narušují soukromí a použity by mohly být jen v případě, kdyby o nich zachycený předem věděl.
Markův klient Jindřich Řehák je obžalován v souvislosti se zakázkou pro nemocnici v Kolíně. „Obžaloba je rozporná v tom, že společnost měla vyhrát s nejnižší nabídkovou cenou, a zároveň říká, že vyhrál předem vybraný vítěz s velmi nadsazenou cenou,“ uvedl advokát. Obžaloba podle něj neprokázala, jak se se zakázkami údajně manipulovalo, a zejména jak obžalovaní přesvědčili ostatní, aby podali vyšší cenu.
Schůzku, na které Řehák údajně předal úplatek, obžalovaný sice přiznává, ovšem odmítá, že by nějaké peníze skutečně předal. „Setkali se jako přátelé a spolužáci z lékařské fakulty,“ doplnil Marek k setkání s dalším obžalovaným Petrem Kottem.
Podle obžaloby Řehák předával úplatek 12 milionů korun. „Přesto podle znalců zde byl hrubý zisk ve výši přesahující čtyři miliony, od kterých se ještě musí odečíst daň a poplatky. Táži se tedy, jaký smysl by mělo dávat úplatky,“ napadl advokát obžalobu.
„Je nutno vzít v úvahu naprostou absenci motivu. Zaplatit za úplatek trojnásobek zisku, takhle by se choval pouze narušený jedinec, ne zkušený podnikatel,“ doplnil Marek. Pro klienta na závěr navrhl zproštění obžaloby.
Podmínky zadávacího řízení prý nebyly diskriminační
Dalším z advokátů, kteří přednesli svou závěrečnou řeč, byl obhájce obchodního manažera společnosti B. Braun Medical Jana Hájka. Tato společnost podle obžaloby dostala za úplatek zakázku na vybavení nemocnice v Mladé Boleslavi. Řízení prý bylo předem ovlivněno tak, aby zakázku získala právě tato firma. Hájkovi žalobce navrhl dvouletý trest, zákaz činnosti a zaplacení 800 tisíc korun.
Advokát Karel Tománek popsal, jak tato firma vyhledávala příležitosti na trhu. „Od roku 2009 se vědělo, že dochází k rekonstrukci objektu v Mladé Boleslavi. Všem muselo být jasné, že bude vypsáno nějaké řízení na technologie. B. Braun Medical je velká firma, která je schopná takovou zakázku zajistit. Její obchodní oddělení samozřejmě hledá zakázky, a i tuto zakázku,“ uvedl.
Teprve po jejím vnitřním zhodnocení ve firmě byla prý nalezená zakázka schválena zástupcem společnosti. „To nebyl můj klient, to zdůrazňuji. Ten byl pouze zaměstnancem. Firma B. Braun Medical měla čtyři ředitele, a toto se řešilo na úrovni ředitelů,“ řekl obhájce. Tak to podle něj platilo jak u zakázky v Mladé Boleslavi, tak u nákupu takzvaného zubního robota.
Obvinění Pancová a Kott se podle obžaloby předem dohodli, že zakázka bude zadána jednomu zájemci, že tam bude provize deset procent a tak. „Můj klient je viněn, že by ovlivnil nějakou dohodu, jestli taková dohoda byla, mezi panem Kottem, paní Pancovou a panem Rathem,“ sdělil advokát a zdůraznil, že důkazy obžaloby o této dohodě považuje za nepřesvědčivé.
Tománek také zpochybnil, že by podmínky zadávání zakázek byly diskriminační. Jednou z nich bylo to, že firma má mít biomedicínského inženýra. Toho ale B. Braun Medical neměla a podle Tománka si ho musela kvůli zakázce nasmlouvat. „Těžko by asi můj klient dával do podmínek něco, o čem věděl, že to nemá,“ shrnul advokát.
Jeho klient prý podle obžaloby vymyslel, jak zakázku nastavit. „To je nesmysl, to by musel dostat Nobelovu cenu. Je to tak rozsáhlé, že se toho účastnili primáři a doktoři, kteří s tím vybavením pracují,“ řekl.
Žalobce Jirát ve své závěrečné řeči připomněl, že manipulace zakázek se obžalovaným nedařila vždy úplně podle plánů. V jednom případě se do výběrového řízení přihlásila nečekaně firma AMI, která splňovala kvalifikační kritéria, a navíc nabídla nižší cenu. V odposleších to obžalovaní označili jako cenu „strašidelnou“. Podle Hájkova advokáta není ale nikde zaznamenáno, že by se jeho klient nebo firma B. Braun Medical jakkoli podílela na vyloučení AMI ze soutěže.
Schůzka Hájka s Kottem, na které měl podle obžaloby předat Kottovi úplatek, prý na kamerovém záznamu není. „Je tam vidět, jak můj klient vchází do budovy, a potom jak vychází. Z toho má být dovozováno, že předal peníze?“ zastal se svého klienta obhájce.
S Kottem se prý Hájek setkal vícekrát, což ale podle obhajoby nedokazuje předání úplatku. Finanční částku v takové výši prý ani neměl kde získat. „Nějakých 6,2 milionu je částka, která se ani nedá vybrat v bance, a to, co tady říkala paní Salačová o předávání fiktivních faktur, u B. Braun Medical nejde. To je velká nadnárodní firma, která se řídí svým etickým kodexem, a něco takového tam prostě není možné,“ řekl.
Odposlechy Tománek zpochybňuje stejně jako jeho předřečníci. Navíc dodává, že v 59 stranách přepisu se o jeho klientovi mluví jen jednou, a to zcela vágně jen v tom smyslu, že se nedostavil na nějakou schůzku. Na závěr Tománek navrhl svého klienta zbavit obžaloby.
