Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žalobce z kauzy Rath popsal v závěrečné řeči cinklé zakázky nemocnic

  9:57aktualizováno  13:06
Druhý den pokračoval státní zástupce Petr Jirát v přednesu závěrečné řeči v kauze Rath. Popsal, jak byly zmanipulovány konkrétní zakázky ve středočeských nemocnicích. Mluví o Petru Kottovi, jeho manželce Kateřině Pancové (nyní Kottové) a dalších obžalovaných, včetně Davida Ratha, jehož případ však bude projednán samostatně.

Státní zástupce Petr Jirát přichází k soudu s Davidem Rathem a spol. (8. srpna 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Prvním z bodů středeční části závěrečné řeči je nákup zubního robota. I tentokrát obžalovaní podle státního zástupce užili již osvědčenou metodu, kdy několik firem dělalo křoví předem domluvenému vítězi.

Informace z první části závěrečné řeči žalobce zde

„Bylo prokázáno, že obžalovaný Kott umožnil zástupci společnost B. Braun Medical doktoru Hájkovi, aby zpracoval technickou specifikaci na zubního robota, a tu pak užil jako zadávací dokumentaci,“ uvedl Jirát.

Zájem o zakázku projevily tři společnosti, dvě ale jen jako křoví. To Jirát ukazuje na příkladu vyřazené Jenda Dental. Vítěz B. Braun Medical ji musel oslovit, aby mu přístroj dodala, protože neměl smlouvu s německým výrobcem. Janda Dental ji prodal o několik set tisíc korun levněji, než byla cena v nabídce do soutěže. „Z toho vyplývá, že tato společnost zcela vědomě dělala v řízení křoví,“ uzavřel Jirát.

Kauza Rath

Případ bývalého hejtmana Ratha, Petra Kotta, jeho manželky Kateřiny a dalších osmi obžalovaných je před soudem už víc než jeden a půl roku. Státní zástupce všech jedenáct viní z korupce při zadávání veřejných zakázek. Nynější líčení se však netýká Davida Ratha a Lucie Novanské, které soudce v průběhu procesu vyloučil, aby urychlil řízení. Jejich případy budou projednány samostatně.

Předem vybraná byla podle žaloby také dodavatelská společnost pro vybavení domova důchodců v nemocnici Kladno. Zástupce firmy Puro Klima, a.s. Martin Jireš se setkával s obžalovaným Petrem Kottem zejména v obchodním domě Kotva. Podle obžaloby se opět domluvili na specifikaci i ceně. Podle obžaloby navíc uměle navýšili cenu zakázky, a to díky tomu, že sloučili do jedné zakázky věci, které logicky měly být rozdělené do více zakázek, konkrétně šlo o součásti interiéru.

Účast dalších soutěžitelů byla podle Jiráta opět zcela formální. „Byl domluven úplatek nejméně ve výši dva miliony Kč, určený pro Pancovou, Kotta a Ratha,“ řekl dále Jirát. V pražském obchodním centru skutečně došlo k předání peněz. „Následuje odposlech z Rudné z onoho večera. Kott přijíždí domů a oznamuje Pancové, že „veze dvojku“ a každý z ní dostane třetinu,“ uvedl Jirát. Jednu třetinu podle žalobce Kott prokazatelně předal Rathovi.

Tato zakázka se ale nejspíš obžalovaným nepodařila zmanipulovat tak, jako ty předchozí. Vítězná firma z ní totiž po odečtení úplatků neměla zisk. Podle Jiráta to nic nemění na obžalobě, protože už samotná manipulace je trestně postižitelná.

Další problematická zakázka se týká nemocnice Příbram, konkrétně modernizace bloku D3. Pancová a Kott se podle obžaloby dohodli, že opět zvýhodní firmu Puro-Klima. Podle Jiráta v tomto případě dělala křoví společnost Hospimed. „Nutno podotknout, že vědomě a dobrovolně,“ řekl.

Protože většina peněz na zakázku šla z evropských fondů, musela Lucie Novanská poskytnout materiály Úřadu regionální rady, který získání peněz zprostředkuje. Kontrola však neodhalila nic závadného. „Je nutno konstatovat bezzubost kontroly ROPem, který z dokumentace nemůže nikdy zjistit, že zakázka byla předem ovlivněná,“ uvedl žalobce.

Zástupce Puro-Klima Jireš za tuto zakázku předal Kottovi úplatek, a to ve dvou splátkách po 2 milionech korun. Vítězná firma měla podle znalců ze zakázky prospěch nejméně 480 tisíc korun. Obžalovaní přitom tvrdili, že zakázka pro firmu musela být naopak ztrátová.

Kott si vedl o schůzkách, kde přijímal úplatky, záznamy v diáři

Obžalovaný Kott, který přejímal úplatky, si vedl v diáři záznamy o schůzkách. Někdy se mu stalo, že musel přijmout dva úplatky v jeden den. V jeho diáři stojí tento záznam: Jindra - Ambiente, Martin - Kotva.  „27. 12. měl doktor Kott opravdu perný den, řekl bych den narvaný úplatky,“ řekl Jirát a vysvětlil, že takto si Kott zapsal schůzku s Jindřichem Řehákem a Martinem Jirešem, od nichž převzal úplatky.

Jindřich Řehák přinesl na schůzku úplatek ve výši čtyř milionů korun v souvislosti s nemocnicí v Kolíně. Zde se role firem obrátily. Zatímco zakázku měla získat společnost Hospimed, firma Puro Klima jí dělala křoví. Novanská umožnila zástupci Hospimedu Řehákovi podílet se na zadání dokumentace.

Osm bodů obžaloby

problematické zakázky

  • gymnázium Hostivice
  • zámek Buštěhrad
  • nákup zubního robota
  • domov důchodců v nemocnici Kladno
  • nemocnice Příbram - modernizace pavilonu D3
  • nemocnice Kolín
  • nemocnice Kutná Hora
  • nemocnice Mladá Boleslav

Čtyřmilionový úplatek nebyl konečný. O několik dní mu později předal Řehák Kottovi zbývající částku ve výši 8 milionů korun. Z úplatku podle obžaloby dostal hejtman opět jednu třetinu. Výše zakázky, kterou za to Řehákova firma získala, přesahovala 110 milionů korun.

Posledním bodem obžaloby je zakázka na vybavení nemocnice v Mladé Boleslavi. Vítězem se podle žalobce měla stát společnost B. Braun Medical. Obžalovaní se dohodli, že za to budou požadovat deset procent vysoutěžené ceny. Zakázka byla opět vypsána tak, aby nikdo jiný podmínkám nevyhovoval. Překvapivě se ale přihlásila i společnost AMI (Analytical Medical Instruments)

Poté podle Jiráta nastalo zuřivé telefonování mezi obžalovanými, kteří se domlouvali, jak tuto firmu vyloučit a naznačit jí, že se ani později nemá do soutěží hlásit. Z toho je vidět, jak nikdo z obžalovaných nedopustil narušení jejich principu,“ zdůraznil žalobce.

Kromě Kotta a Kottové (dříve Pancové) se do jednání kvůli AMI zapojil i Rath. Ptal se mimo jiné Kotta, zda se podaří firmu vyloučit ze soutěže. „Dali nabídku do soutěže, a to strašidelnou,“ informoval Kott hejtmana. Místo 68 milionů, které nabídla firma B. Braun Medical, totiž nabídli 62 milionů. „Oni jsou teda drzí,“ komentoval to Kott.

„Jireš tomu dělá křoví a Hájek to vyhraje,“ řekl dál Rathovi. Oba se dohodli, že firmě AMI nabídnou něco dalšího, a z této zakázky ji vyšachují. „Bude to dobrej precedens, budou vědět, že držíme lajnu, a příště daj pokoj,“ uvedl ještě Kott.

Státní zástupce tvrdí, že ani AMI nešla do soutěže jen tak, ale měla svého člověka na kraji, který jí zakázku slíbil. Pancová to při rozhovoru s Kottem komentovala tak, že od staveb je tu ona, od přístrojů on, a nikdo jiný na to nemá mandát. „A tak je to už tři roky,“ zazněla její slova v odposlechu.

Aby se společnost AMI nějak „zahojila“, domluvil si Kott s Macháčkem schůzku. Prý mu při ní slíbil možnosti spolupráce výměnou za to, že Macháček si nebude proti vyloučení stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „ÚHOS skutečně žádnou takovou stížnost neřešil,“ doplnil žalobce. AMI poslala jen formální námitku Novanské, která jí po poradě s Kottem zamítla.

Macháčkova následná schůzka s Kottem v kanceláři Pancové je opět zaznamenána v odposleších. Kott mu slibuje „óčko“, tedy oblastní nemocnici Kolín. Má ji prý na starosti Jindra (Řehák), ale Kott se s ním domluví, aby Macháčkovi něco „pustil“.

Hájek z B. Braun Medical Kottovi nepřinesl 6,8 milionu, ale jen 6,2 milionu korun. Kott s Pancovou potom přemýšleli, jak vysvětlit Rathovi, že i na něj vyjde menší část, než s jakou počítal. „O částku 600 tisíc korun byl tedy úplatek ponížen. Lze se jen domnívat, že 400 tisíc šlo Novanské a 200 tisíc doktoru Horákovi z nemocnice Mladá Boleslav, avšak důkazy pro to chybí,“ doplnil Jirát.

První den závěrečných řečí v kauze Rath

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.