Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Propadnutí majetku z nich udělá asociály, říká advokát Kottových

  9:30aktualizováno  10:44
Propadnutí majetku označil advokát Tomáš Sokol za horší než navrhovaných devět let vězení pro Petra Kotta a jeho manželku Kateřinu. Mluvil o něm jako o majetkovém trestu smrti, který z jeho klientů udělá bezdomovce a asociály. Ve své závěrečné řeči naopak uvedl, že se vinu nepodařilo prokázat a žádá pro oba zproštění obžaloby.

Petr Kott se svou ženou Kateřinou hovoří před jednáním Krajského soudu v Praze s advokátem Tomášem Sokolem. (3. března 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Pokud jde o návrh, požaduji zproštění, a to z důvodu, že nebylo prokázáno, že se dopustili toho, čeho se podle obžaloby dopustit měli,“ zahájil Sokol svou závěrečnou řeč ve prospěch Petra Kotta a Kateřiny Kottové, dříve Pancové.

Závěrečná řeč žalobce

„Pokud jde o obžalobu, ta byla základním antipodem toho, co bude tvrzeno. Oba obžalovaní popírají, že by využili svého postavení a kontaktu na doktora Ratha, že by ovlivňovali výběrová řízení, a že by jednali se zástupci soutěžitelů, a rozhodně popírají, že by jednali tak, aby z toho měli prospěch 38 milionů Kč,“ řekl Sokol.

O propadnutí majetku mluvil Sokol téměř jako o trestu smrti. „Není to nic jiného než majetkový trest smrti, svým dopadem daleko přesahuje trest odnětí svobody,“ uvedl advokát manželů, u kterých policie zajistila přes 27 milionů korun, další částku v eurech a šperky. Podle Sokola mají jeho klienti majetek, který získali například dědictvím, a který vůbec nesouvisí s trestnou činností, které se podle obžaloby dopouštěli.

„Jsou to lidé, kteří pracovali, chodí do práce, paní doktorka Kottová je velmi schopná lékařka, která pravděpodobně několika lidem zachránila život. Navržený trest propadnutí majetku je likvidací dvou lidských bytostí, které se chovaly zcela sociálně, a trest by z nich udělal doživotní bezdomovce a asociály,“ zdůraznil ke konci své řeči Sokol.

Fotogalerie

Ve svém projevu kritizoval i „nástup trestního stíhání“, tedy to, že případ dozoroval ústecký a nikoli pražský státní zástupce. Odposlechy pak byly podle Sokola získány „právně pochybným způsobem“ a především jsou nesrozumitelné a prakticky nepoužitelné.

Výpověď spolupracující obviněné Ivany Salačové označil za účelovou, směřující k jejímu profitu. „Paní svědkyně Salačová je v roli, která jí má přinést značný prospěch, což se projevilo na závěrečných návrzích,“ řekl Sokol. Podle něj se rozhodla spolupracovat, aby zakryla své další škraloupy. „Paní Salačová má co skrývat a skrývá to za podpory orgánů činných v trestním řízení, podle staré zásady ‚ty nám něco, my ti něco’,“ shrnul obhájce své závěry.

Výberová řízení relevantně neposoudí ani soud, míní Sokol

Tendry podle Sokola nebyly šité na míru. „Samozřejmě byly takové, aby vyloučily šílence, kteří se hlásí do každé takové soutěže, a přitom na to nemají,“ řekl. O tom, zda zadávací řízení je či není v pořádku, zda je diskriminační, by podle Sokola mohl rozhodnout pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„Jsem přesvědčen, že ani soud není schopen relevantně posuzovat, zda řízení bylo zatíženo takovou vadou. Argument, že podmínky pro soutěže o zdravotnické přístroje byly diskriminační, neobstojí,“ uvedl.

Při popisu zakázek obhájce řekl, že se jejich posuzování změnilo v bitvu znalců. Ohledně zámku Buštěhrad pak zpochybnil svědka Procházku jako nevěrohodného. Ve své závěrečné řeči vyčíslil i čistý zisk u jednotlivých zakázek. U mnohých se podle něj ukázalo, že byly ztrátové nebo s nulovým ziskem.

Nálezy z domovních prohlídek označil Sokol za kuriózní. „Přesněji řečeno, kuriózní jsou závěry, jak byly interpretovány,“ sdělil. Čísla na papírkách prý neznamenají, že jde o částky, které někdo přijal nebo odevzdal. „Takových papírků já mám doma spoustu,“ zmínil. Zpochybnil také výklad, že by obžalovaní používali šifrovací jazyk, kterým se bavili o penězích.

Sokol z obhájců není první. Už ve středu dostal prostor Michal Stupka, který hájí Tomáše Mladého. I on žádal pro klienta zproštění. V krátké řeči uvedl, že se nepodařilo dokázat, že se do trestné činnosti zapojil. Žalobce Petr Jirát přitom pro Mladého, který byl obchodním ředitelem firmy Konstruktiva Branko, žádal pětiletý nepodmíněný trest.

Státní zástupce přednášel svou závěrečnou řeč v úterý a ve středu. Za hlavu korupce označil Davida Ratha, jehož případ bude po vyloučení projednán odděleně. Kott a jeho žena za něj pak podle žalobce vykonávali „špinavou práci“.  Z devíti nyní souzených obžalovaných jim navrhl nejvyšší až devítileté tresty a propadnutí majetku.

Pro ostatní obžalované, zástupce firem, kteří s podíleli na uplácení, chce Jirát pětileté tresty vězení. Podmínku navrhl jen Václavu Kovandovi a především Ivaně Salačové, které přiznal statut spolupracující obviněné.

Dění u soudu v úterý před zahájením závěrečných řečí

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.