„Celková bilance činí 33 obětí,“ citovala agentura Interfax tiskovou službu místních úřadů. Jeden z horníků, který se do šachty vypravil po výbuchu, řekl, že není pravděpodobné, že by někdo z jeho kolegů, o jejichž osudu se v té době nevědělo, byl naživu. „Najdou se samozřejmě těla,“ prohlásil.
K výbuchu došlo na území ovládaném proruskými separatisty a podle úřadů se tam v době havárie nebojovalo. Směs metanu v dole Alexandr Zasjaďko podle hornického odborového svazu explodovala ráno v 5:20 hodin místního času. Přesná příčina havárie zatím není známá. V době neštěstí bylo podle BBC pod zemí více než 230 horníků, z čehož se asi 200 lidem podařilo dostat na povrch.
U vchodu do areálu dolu se shromáždili příbuzní horníků a čekali na zprávy o svých blízkých. „Řekněte mi, přežil to někdo? Proč mi neřeknete pravdu?“ ptala se jedna zoufalá žena procházejících záchranářů.
„Na šachtě pracuju třiadvacet let a tohle je čtvrtá exploze, kterou jsem zažil,“ svěřil se agentuře Reuters horník jménem Oleg. „Jestli je hned nedostanou ven, najdou už jen těla, Taková exploze, to je strašná věc,“ konstatoval.
Ukrajinské úřady se podle BBC obávají, že povstalci katastrofu nezvládnou. Ukrajinský prezident Petro Porošenko požaduje pro ukrajinské policisty a záchranáře volný přístup na místo neštěstí.
Záchranářský štáb povstalců oznámil, že návrhy Kyjeva projednává. Vůdce doněckých vzbouřenců Denis Pušilin ruské agentuře TASS řekl, že Kyjev žádnou pomoc doněckým záchranářům nenabídl. Podle Pušilina byli zranění převezeni do nemocnice. „Léky, které jsme dostali v rámci humanitární pomoci, zcela pokryly potřeby,“ řekl Pušilin.
Nedostatek zabezpečení
Šachta pojmenovaná po nositeli řádu Hrdina socialistické práce a členovi Nejvyššího sovětu SSSR A. F. Zasjaďkovovi patří k největším na východě země. Důl, který leží na severním okraji Doněcku, byl otevřen koncem 50. let minulého století.
V minulých letech provoz postihlo několik velkých havárií, při nichž za posledních 15 let přišlo o život přes 240 lidí. Největší z nich se stala v listopadu roku 2007, kdy při sérii explozí zahynulo 101 horníků. V dole se podle agentury Reuters v roce 2013 vytěžilo 1,4 milionu tun uhlí.
Ukrajinské doly jsou podle expertů podfinancované a nedostatečně zabezpečené. Na Donbasu bylo v důsledku bojů vyřazeno několik z nich, část byla palbou poškozena, část zatopena.
Produkce uhlí na Ukrajině se loni vlivem konfliktu na východě země snížila o 22 procent na 65 milionů tun. Některé uhelné elektrárny se tak dostaly do situace, kdy nemají dostatek paliva, píše Reuters.
Důl Alexandr Zasjaďko leží jen několik kilometrů od doněckého letiště, které bylo v minulých měsících místem mimořádně tvrdých bojů mezi povstalci a ukrajinskou armádou. V posledních dnech se však podle odborářů v okolí dolu nebojovalo.
Důl Alexandr Zasjaďko se nachází nedaleko doněckého letiště.
Intenzita bojů ustupuje
Porošenko očekává, že ještě během středy budou v areálu doněckého letiště rozmístěni evropští pozorovatelé, aby dohlíželi na dodržování příměří. Vedení mise OBSE se o cestě pozorovatelů do Doněcku zatím nezmínilo. Tamní letiště, a rovněž východní předměstí azovského přístavu Mariupol, nicméně označilo za nejnebezpečnější místa donbaské fronty.
Krize na UkrajiněRUSKÝ TANKISTA: Všichni jsme věděli, kam jedeme DŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Obě znepřátelené strany ve středu potvrdily, že intenzita bojů ustupuje. V Doněcké ani v Luhanské oblasti nicméně nebyly úplně zastaveny. Nejsilnější palbu hlásí obě strany z okolí Doněcku, kde podle armádního mluvčího Vladyslava Selezňova přišel v noci o život jeden ukrajinský voják a další byl zraněn.
„Teroristé“ v noci porušili příměří nejméně ve dvanácti případech, uvedl Selezňov. Boje se soustředily na obce Pisky a Avdijivka severně od Doněcku a na město Ščasťa v Luhanské oblasti. Vzbouřenci porušení klidu zbraní popírají, palbu podle nich zahájila naopak armáda. Příměří prý Kyjev porušil u Horlivky kontrolované separatisty a rovněž u obce Šyrokyne nedaleko přístavu Mariupol. Povstalci prý provokace ponechali bez odpovědi.
Kyjev navzdory lokálním přestřelkám ohlásil druhou etapu odsunu těžké techniky z linie fronty. Stažení těžkých zbraní oběma stranám ukládá mírová dohoda podepsaná v polovině února v běloruském Minsku. Armáda podle mluvčího Anatolije Stelmacha v příštích hodinách a dnech vyvede z fronty samohybné houfnice a další výzbroj ráže vyšší než 100 milimetrů. „Obdobný krok očekáváme i od povstalců,“ řekl Stelmach.
Vzbouřenci ale tvrdí, že veškerou svou těžkou palebnou techniku už z linie fronty stáhli. Ukončení odsunu oznámili v minulých dnech jak doněčtí, tak i luhanští separatisté.
Zmírnění bojů na východě země dnes potvrdila i mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Za posledních 24 hodin podle mluvčího mise Michaela Bociurkiwa sice bylo zaznamenáno porušení klidu zbraní, ale v mnohem menší míře, než tomu bylo před týdnem.
Stahování výzbroje z fronty ale OBSE nemůže potvrdit, upozornil Bociurkiw. Nemá k tomu dostatek podkladů, zejména informací o množství stahovaných zbraní, trasách odsunu a místech uskladnění. „Bez těchto informací nelze zaručit, že se technika na frontu nevrátí,“ řekl mluvčí.
Situace na východě Ukrajiny po vyhlášení únorového příměří.
