Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rok od masakru. Kyjev viní Putinova poradce, velitel Berkutu zmizel

  16:08aktualizováno  16:08
Od tragické střelby na kyjevském náměstí Nezávislosti, při níž zahynula stovka lidí, uplynul rok. Tehdejší události však stále nejsou vyšetřené. Podle prezidenta Porošenka existují důkazy o tom, že za masakrem stojí Rusové. Na střelbě se však možná podíleli i demonstranti.

Policejní jednotky při pohledu skrz barikádu příznivců opozice (Kyjev, 26. ledna 2014). | foto: AP

Ukrajinský prezident Porošenko v pátek při připomínce masakru prohlásil, že podle policejních důkazů střelbu na Majdanu řídil Putinův poradce Vladislav Surkov. 

„Jen před několika dny mi šéf kontrarozvědky řekl, že mu při výsleších členové speciálních jednotek poskytli důkazy o tom, že ruský prezidentský poradce Vladislav Surkov řídil organizaci skupin cizích sniperů na Majdanu,“ citovala Porošenka agentura Reuters. Vyšetřovatelé podle něj zjistili jasnou souvislost mezi střelbou na Majdanu a ruskými aktéry.

Podle BBC byli dosud v souvislosti se střelbou 20. února 2014 zatčeni pouze tři lidé - všichni byli příslušníky policejních jednotek Berkut. Ve vazbě zůstávají jen dva nižší důstojníci, velitel Dmitrij Sadovnik po propuštění na kauci zmizel.

Je nutné znát pravdu, říká aktivistka

Ukrajinská generální prokuratura v pátek oznámila, že obvinila dalších osmnáct lidí, z nichž většina je na útěku. Jde údajně o vysoce postavené politiky, jejichž jména ale mluvčí prokuratury Serhij Horbaťuk neoznámil. 

Kyjevská revoluce

Boje na Majdanu v únoru 2014

Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá. Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek. 

Podle Marii Tomakové, spoluzakladatelky organizace Euromaidan SOS, je nutné násilí na Majdanu prošetřit a vyvodit odpovědnost pro ty, kdo za ním stáli. Jen tak se ukrajinská společnost nemůže odpoutat od dramatických událostí z nedávné historie.

„Jak je možné, že členové Berkutu mohli uprchnout? Ptali jsme se politiků, ale ti říkali, že to není jejich starost. Bez toho, abychom vše prošetřili a našli pravdu, se náš společenský systém nemůže stabilizovat,“ uvedla pro iDNES.cz Tomaková.

Demonstrant: mířil jsem na nohy

Kyjevská revoluce

Protesty v Kyjevě začaly na konci listopadu 2013 poté, co prezident Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU.

Vleklá krize eskalovala loni 20. února, kdy v centru Kyjeva při střetech mezi policií a demonstranty zahynuly desítky lidí. Janukovyč a předáci opozice podepsali dohodu o ukončení krize.

Druhý den však poslanci Janukovyče sesadili a vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl. O několik dní později ruský parlament schválil záměr Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky a na Krymu se objevili pověstní "zelení mužíčci".

Zatímco vůdci majdanského protestního hnutí od počátku tvrdí, že se demonstranti na střelbě nepodíleli, podle výpovědi jednoho z demonstrantů neleží vina za střelbu z 20. února 2014 pouze na straně Berkutu. 

Sergej, jenž nechce zveřejnit své skutečné jméno, na protesty pravidelně docházel zhruba měsíc, než se v centru Kyjeva začalo střílet. „Střílel jsem jim na nohy,“ řekl BBC Sergej s tím, že tehdy zaujal pozici v budově konzervatoře, která stojí v jihozápadním rohu náměstí Nezávislosti. „Samozřejmě jsem je mohl trefit do paže nebo kamkoli jinam. Ale nestřílel jsem tak, abych někoho zabil.“

Den předtím mu jistý muž nabídl dvě zbraně: brokovnici a poloautomatickou pušku Sajga-12. Sergej si vybral druhou z nich a ukryl ji v budově pošty naproti konzervatoři. Když ráno se ve čtvrtek 20. února začala střelba, strávil po boku dalšího muže zhruba dvacet minut střelbou na policii.

Demonstranti měli pušky, připustil velitel domobrany

Jeho výpověď nepřímo potvrzují i další svědectví. Velitel pořádkové policie v den střelby ráno zavolal tehdy opozičnímu poslanci Andriji Ševčenkovi. „Volá mi a říká: ‚Andriji, někdo střílí po mých mužích.’ Střelba podle něj přicházela z konzervatoře,“ uvedl Ševčenko.

Velitel majdanské domobrany Andrij Parubij, který budovu prohledal, v ní podle svých slov žádné střelce nenašel, podle Sergeje se však stalo něco jiného. „Právě jsem dobíjel,“ řekl BBC. „Přiběhli ke mě, přimáčkli mě k zemi nohou a řekli: ‚Chtějí s tebou mluvit, všechno je v pořádku, ale přestaň s tím, co děláš.“

I Parubij nicméně připouští, že někteří demonstranti nosili na Majdan zbraně, ačkoli se organizátoři protestů snažili zabránit násilí. „Slyšel jsem, že po první střelbě 18. února někteří chlapi chodili na Majdan s loveckými zbraněmi,“ uvedl nynější předseda ukrajinského parlamentu. „Připouštím tedy, že je možné, že tam byli. A když snipeři začali zabíjet naše lidi jednoho po druhém, dokážu si představit, že palbu opětovali.“

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.