Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko ostřelovalo Ukrajinu ze svého území, tvrdí britská analýza

  16:31aktualizováno  16:31
Tým britských investigativních novinářů po několikaměsíční práci publikoval rozsáhlou analýzu tří velkých střetů mezi vládními jednotkami a separatistickými oddíly na východě Ukrajiny z loňského léta. Materiály a jejich důkladný rozbor podle autorů svědčí o tom, že ukrajinské jednotky ostřelovala ruská armáda přes hranici ze svého území.

Trajektorie z palebné pozice severně od obce Platovo vedou na místo dopadu poblíž Dolzhanskaya | foto: Bellingcat

Několik měsíců shromažďování dat ze satelitních snímků, sociálních sítí, fotografií a videozáznamů. Pak důkladné zkoumání a „digitální detektivní práce“. Tak uplynulé měsíce popisuje osmičlenný tým Bellingcat, složený z britských investigativních novinářů.

Mapují pohyb techniky

Tým Bellingcat spustil v únoru nový projekt, který mapuje pohyb různé vojenské techniky na Ukrajině a v bezprostředním okolí. Cílem je zjistit, zda technika včetně tanků, raketometů nebo obrněnců překračuje rusko-ukrajinskou hranici.

Výsledkem je rozsáhlá analýza, která podle nich poskytuje „přesvědčivé důkazy o tom, že ruské jednotky ze svého území ostřelovaly přes hranici pozice ukrajinské armády“. „Rusko je už dávno obviňováno z vysílání vojáků, munice a techniky na podporu separatistů na východní Ukrajině, ale velmi málo bylo dosud publikováno o ostřelování ruskými jednotkami přes hranice,“ vysvětluje se ve zprávě. (originál v angličtině lze najít zde)

Tým se při práci zaměřil na tři velké střety z loňského léta, kdy ukrajinské vládní jednotky několikrát čelily zvlášť drtivému ostřelování, které do té doby ze strany separatistů nezaznamenaly.

Ze satelitních snímků, videí a fotografií analyzoval krátery na bojištích a pomocí digitálních technologií vysledoval předpokládané trajektorie až do míst, odkud byly střely pravděpodobně vypáleny a na nichž satelity zachytily sežehnutou půdu a stopy po manévrování vozidel. „Snímky stejného terénu těsně před útoky nevykazují žádné stopy po pneumatikách nebo spálené zemi,“ konstatuje zpráva.

Fotografie

Krátery na poli blízko obce Amvrosiivka po útoku z 14. července 2014
Anylýza pravděpodobných palebných pozic z ruského území na okolí obce Khmelnytskyi, jižně od Sverdlovsku
Skupina Bellingcat tvrdí, že ruské jednotky ostřelovaly ostřelovaly ukrajinské oddíly přes hranici
Pole s krátery poblíž Dolzhanskaya

První bitvou je masivní střet ze 14. července blízko města Amvrosijivka, kde bylo podle analýzy napočítáno 330 samostatných kráterů po dopadu dělostřeleckých granátů. Ze tvaru a průměru kráterů vypracoval tým Bellingcat trajektorie, které se sbíhají do potenciálních palebných pozic na poli asi 9 kilometrů od hranic na ruském území poblíž vesnice Selezněv. Satelitní snímky na místě ukázaly stopy po pneumatikách.

Druhým analyzovaným místem je oblast u obce Chervonopartyzansk, kde se ukrajinské jednotky mezi 14. červencem až 8. srpnem dostávaly pod těžkou dělostřeleckou palbu a musely nakonec ustoupit. „V oblasti bylo napočítáno 813 kráterů ze šesti samostatných útoků z pěti různých směrů,“ uvádí zpráva. Tým Bellingcat vystopoval pět samostatných palebných pozic, z nichž čtyři byly na ruském území.

Kyjev ze střelby na Majdanu viní Putinova poradce

„Jedna z identifikovaných palebných pozic byla nedaleko ruského města Gukovo,“ konstatuje se ve zprávě s odkazem na několik videozáznamů místních obyvatel, kteří záběry pálících raketometů ze 16. července umístili na sociální sítě.

Ruská média tehdy útok připsala separatistickým milicím z Luhansku. Trajektorie vypočítané z kráteru pole ale podle analýzy Bellingcat vedly k několika palebným pozicím v Rusku, z nichž jedno bylo u vojenské základny Pavlovka v bezprostřední blízkosti hranic.

Rusko opakovaně zapojení do bojů na Ukrajině odmítá. Ostřelování ze svého území označuje za nesmysl. „Na nikoho neútočíme, nejsme váleční štváči,“ řekl ruský prezident Vladimír Putin.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.