Bojkot oznámil Boris Kolesnykov, tajemník Strany regionů, která je tradiční baštou prorusky orientovaných Ukrajinců. Důvodem je podle něj skutečnost, že údajně sedm milionů voličů nebude mít možnost hlasovat. Jde o obyvatele převážně ruskojazyčného Donbasu, kde v dubnu propuklo povstání Moskvou podporovaných separatistů. Ti zorganizovat volby nehodlají, protože jde prý o záležitost „cizího státu“.
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko BARROSO: Putin hrozil obsazením Kyjeva ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Podle Kolesnykova se Strana regionů nezúčastní voleb jako politická formace, její jednotliví členové však v obvodech s většinovým systémem kandidovat budou. Ukrajinský volební systém je smíšený: polovina ze 450 poslaneckých mandátů vzejde z hlasování poměrným systémem a o druhé polovině se bude rozhodovat v obvodech se systémem většinovým.
Ukrajinská „prezidentská“ strana Blok Petra Porošenka, která je podle politologů favoritem voleb, postavila na svém nedělním sjezdu do čela kandidátky šéfa strany UDAR a kyjevského starostu Vitalije Klička.
Podle médií je to odměna za jeho rozhodnutí spojit s Porošenkovou formací síly v nadcházejících volbách. Kličko, bývalý světový boxerský šampion, označil své spojenectví s Porošenkovým blokem za „příspěvek ke konsolidaci demokratických sil v zájmu zajištění parlamentní většiny“.
Součástí zvažované proevropské většiny v jednokomorovém ukrajinském parlamentu by měla být i Národní fronta, která do čela své kandidátky postavila premiéra Arsenije Jaceňuka. Předseda ukrajinské vlády sice v předvečer sjezdu odmítl předvolební koalici s Blokem Petra Porošenka kvůli rozdílu ve volebních programech, povolební spolupráci však neodmítá. Na předních místech kandidátky Národní fronty jsou šéf parlamentu Oleksandr Turčynov nebo bývalý předseda Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij.
Tymošenková překvapila radikální programem
Prakticky celé vedení Národní fronty patřilo až do konce srpna mezi hlavní funkcionáře strany Vlast, kterou založila a řídí expremiérka Julija Tymošenková a která byla u zrodu Národní fronty. Svou klesající prestiž se strana Tymošenkové snažila povzbudit radikálním programem. Nechybí v něm členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, zavedení výjimečného stavu v Donbasu a označení povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny za teroristické organizace.
Tymošenková se na nedělním sjezdu rozhodla demonstrativně uvolnit první místo na kandidátce ukrajinské vojenské letkyni Nadije Savčenkové, která se v srpnu za nevyjasněných okolností ocitla v ruské vazební věznici ve Voroněži. Podle Kyjeva Savčenkovou na východě Ukrajiny během bojových operací zadrželi separatisté a eskortovali ji do Ruska. Tam čelí obvinění z vraždy dvou ruských novinářů, kteří v bojích na východě Ukrajiny zahynuli.
Svůj volební sjezd měla i radikální nacionalistická organizace Pravý sektor, kterou analytici považují za outsidera voleb. V květnových parlamentních volbách její vůdce Dmytro Jaroš získal necelé jedno procento hlasů. Na kandidátce pro říjnové parlamentní volby se ale Jaroš neobjeví. Z Donbasu, kde se prý aktivně účastní bojových operací proti separatistům, vedení své strany vzkázal, že v nynější situaci nemá čas na volební kampaň.
