O nejnovější statistice v pátek informoval hlavní koordinátor protiteroristických akcí Evropské unie Gilles de Kerchove. Růst počtu zahraničních bojovníků na straně islamistů podle něj může v následujících měsících dále prudce růst. Motivem pro cestu Evropanů na bojiště v Sýrii a Iráku mohou být mimo jiné aktuální letecké útoky USA a Francie na pozice islamistů v těchto zemích (více o útocích zde).
Islamisté z Evropy |
Kerchove vysvětlil, že do tří tisíc lidí statistici započítali bojovníky, kteří aktuálně působí v cizině i ty, kteří se už z bojišť vrátili zpět domů. Nejvíce evropských džihádistů pochází podle průzkumu z Francie a Velké Británie. Podle údajů CIA Islámský stát v současnosti disponuje silou 31 tisíc bojovníku, což je trojnásobek předešlých odhadů, uvádí BBC.
Rostoucí oblibě Islámského státu mezi potenciálními bojovníky z ciziny podle expertů napomáhá současná situace a vývoj na bojištích včetně červnového vyhlášení chalífátu předáky islamistů. „Pokud v tohle všechno věříte (chalífát), pravděpodobně budete chtít být součástí co nejdříve,“ popisuje jedno z lákadel pro evropské džihádisty Kerchove.
Zároveň varoval, že současná vlna zájmu o Islámský stát s sebou může přinést další velký problém: strach al-Káidy, která se v posledních měsících opakovaně postavila proti islamistům, o její postavení mezi teroristickými organizacemi. To by podle Kerchova mohlo vést k nové vlně teroristických útoků stoupenců al-Káidy v Evropě, podobně jako to plánuje Islámský stát (více o chystaných útocích zde). Tím by si tato teroristická organizace opět získala pozornost případných nových rekrutů.
Policie zatýkala islamisty z Maroka a Španělska
Ti jsou podle aktuálních průzkumů rozdílní napříč jednotlivými evropskými státy. Ve čtvrtek například zveřejnili model průměrného tuzemského džihádisty vědci z Velké Británie. Podle nich k radikalizaci nejvíce inklinují zajištění mladí muslimové s lehkou depresí, kteří se cítí sociálně izolovaní a pochází z rodin, které do Británie přicestovaly před mnoha lety.
V Německu je pak situace opačná a tamní džihádisté většinou pocházejí z chudých poměrů a chybí jim vzdělání (více o modelových podobách džihádistů z Německa a Velké Británie se dočtete zde).
Ofenziva islamistů v SýriiOzbrojenci Islámského státu nadále postupují ve své ofenzivě směrem ke strategickému syrskému příhraničnímu městu Ajn al-Arab (známému pod kurdským názvem Kobani). Islamisté město obklíčili ze tří stran a snaží se vytlačit kurdské bojovníky, kteří ho brání. Islamisté se Kobani snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Nyní se radikálům nejspíš podařilo získat kontrolu nad kopcem vzdáleným deset kilometrů západně od Kobani, ze kterého je ještě nedávno kurdští bojovníci ostřelovali. Dělostřelecká palba a výbuchy jsou slyšet až přes hranici do Turecka. Dvě vypálené střely tam zasáhly vinici, podle prvních informací nebyl nikdo zraněn a na místě vše vyšetřuje policie. Zdroj: ČTK |
O rostoucí oblibě radikálního islamismu za hranicemi Sýrie a Iráku svědčí i páteční zatčení devíti lidí podezřelých z příslušnosti k Islámskému státu. Počíhala si na ně policie ve španělské enklávě Melilla a v nedalekém marockém městě Nador. Podle španělských médií je jeden ze zatčených španělský občan, zbytek jsou Maročané. Skupina podle nich verbovala mladé muže ochotné zapojit se do „svaté války“. Madridské ministerstvo vnitra zatím k případu nesdělilo žádné další podrobnosti, operace podle úřadu dosud neskončila.
Kvůli podpoře radikálních islamistů zatýkala policie také ve Velké Británii. Podezřelí ve věku 33 a 42 let byli v pátek ráno zatčeni na anglické dálnici M6 a převezeni k výslechu do Londýna, uvedla bez dalšího upřesnění policie. Už ve čtvrtek byli na různých místech britské metropole zadrženi muži ve věku 22 až 47 let. Podle policie nejspíš pracují pro organizaci, která se nazývá Muslimové proti křižáckým tažením a kterou britské úřady v roce 2011 zakázaly (více o čtvrtečním zatýkání se dočtete zde).
Problematikou zahraničních bojovníků na straně islamistů se nezabývají jen západní mocnosti. Na hrozbu islamistů z postsovětských republik bojujících v Sýrii a Iráku v pátek upozornil také šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
„Uvědomujeme si, že osoby, které získaly bojové zkušenosti a současně byli politicky a nábožensky nakaženi, po návratu do stálého bydliště ve vlasti se mohou stát nebezpečnou hrozbou pro národní bezpečnost svých zemí,“ řekl Patrušev. „Je to vážná síla, která bez náležité protiváhy je schopna narušit existující systém mezistátních vztahů a bezpečnosti,“ varoval.
Na Středním východě bojují desetitisíce cizinců
Neméně zajímavý je také celkový pohled na počet zahraničních bojovníků v Sýrii a Iráku. Tedy pohled, do kterého jsou zahrnuty všechny strany konfliktu. Celkově na tamních bojištích působí na 54 tisíc cizinců z 87 zemí z celého světa. Nejvíce (14 tisíc) se podle BBC rekrutuje z řad Čečenců.
Na devět tisíc bojovníků pak přicestovalo také z Libanonu, který je líhní stoupenců Hizballáhu. Ten se v minulosti otevřeně postavil na stranu vojsk Bašára Asada a pomohl jim mimo jiné získat nadvládu nad klíčovým městem Kusajr (více o bojích o Kusajr a zapojení Hizballáhu zde). Ze Saúdské Arábie pak pochází na 12 tisíc bojovníků, kteří působí na straně opozice i vlády.
Za pomyslný „inkubátor teroristů“ v poslední době platí také Tunisko, které po svržení prezidenta Zín Abidína bin Alího v roce 2011 pozapomnělo na boj proti islamistům. Výsledkem jsou vraždy celé řady vysoce postavených politiků a dobré zázemí pro působení teroristických buněk, které následně vysílají své bojovníky do Sýrie a Iráku.
Islámský stát děsí svět. Co je organizace zač?
