Nejnovější studii, která měla na základě průzkumů určit, jak vypadá průměrný britský muslim holdující ideologii teroristů, vypracoval výzkumný tým z Londýnské univerzity. Průzkumu se účastnilo 600 muslimských mužů a žen žijících na území Spojeného království ve věkovém rozpětí 18 až 45 let. Odpovídali mimo jiné na sadu otázek zaměřených na jejich každodenní život. Riziko jejich radikalizace pak autoři studie vypočítali podle reakcí na 16 příkladů teroristických činů.
Britští islamisté patří v Iráku a Sýrii mezi nejkrutější bojovníky |
Výsledky studie jsou v mnoha směrech překvapivé. Předpoklady expertů totiž velí, že inklinování k radikalizaci by měli mít zejména nespokojení lidé, kteří ve své nové vlasti přežívají na hranici chudoby. Opak je však pravdou.
Proti jakékoli formě terorismu se totiž ve Spojeném království nejčastěji staví muslimové, kteří do Británie přicestovali teprve nedávno a v mnoha případech trpí zdravotními problémy. Studie také ukázala, že k terorismu jsou kritičtí také ti, kteří nezanedbávají svůj společenský život, stýkají se s rodinou a přáteli. Vůbec nejvíce teroristické činy odsuzují muslimští přistěhovalci z Bangladéše, píše server The Independent.
Vedoucí studie Kamaldeep Bhui si myslí, že postoj této skupiny respondentů pramení z několika faktorů. Nejdůležitější je nasnadě: „čerství“ přistěhovalci nemají tendence k radikalizaci kvůli tomu, že mají starosti se základním přežitím, zajištěním zaměstnání a příbytku. „Ať už se tito lidé narodili kdekoli, pravděpodobně sem (do Británie) přicestovali i kvůli tomu, aby si zajistili bezpečnost a vzdělání,“ vysvětluje další důvody Bhui.
Spokojenost, deprese a unáhlené závěry
Faktor spokojenosti s každodenním životem pak ve statistice hrál podle očekávání také velkou roli. Paradoxně však zcela opačnou, než autoři studie očekávali. Zajištění lidé z rodin, které do Británie přišli před několika generacemi, mají mnohem větší tendenci inklinovat k extremistickým ideologiím. Odpadají jim totiž starosti běžného života.
O to více se pak podle vědců mohou soustředit na problémy svých druhů z regionů, kde působí radikální islamisté. Naopak ti, kteří vyjádřili nespokojenost s prostředím, ve kterém žijí, bojí se útoků ze strany svého okolí a byli svědky násilí, jsou podle průzkumu k radikalizaci mnohem odolnější.
Bojovníci džihádu se vracejí z výletu. Britové řeší, co mají za lubem |
Nezanedbatelnou roli v případné podpoře radikálních skupin hraje také duševní stav. Respondenti, kteří trpí lehkou formou depresí a cítí se sociálně izolovaní, vykazovali vůbec největší náklonnost k teroristickým organizacím ze všech dotazovaných.
„Vztah mezi radikalizací a duševními problémy je komplexní. Nyní však můžeme říct, že deprese spolu se slabými sociálními vazbami a izolací může hrát roli v náchylnosti k extremismu,“ uvedl Bhui. Autoři studie podle něj doufají, že jejich zjištění budou užitečná při rozpoznávaní rizikových skupin mladistvých, u kterých hrozí největší riziko připojení k extremistickým skupinám.
„Trávíme spousty času a vynakládáme velké množství peněz na protiteroristická opatření, nevěnujeme však žádnou pozornost prevenci radikalizace ještě předtím, než se přihlásí o slovo. Musíme změnit náš přístup a přestat čekat na to, až se terorismus projeví,“ myslí si vedoucí studie.
Před unáhlenými závěry však varuje Erin Marie Saltmanová z protiteroristického think-tanku Quilliam. „Určitě nechceme, aby nějaká nařízení cílila na menšinové skupinky ohraničené věkem, to by mohlo být nebezpečné. Není možné, abychom přišli za 19letým muslimským přistěhovalcem ze třetí generace a řekli mu, že je ‚náchylný k radikalizaci’,“ míní Saltmanová. Upozorňuje, že v minulosti se k teroristickým organizacím připojily například ženy, když se staly manželkami džihádistů. Zapomínat by se nemělo ani na „bělochy, kteří nemají muslimskou minulost“, a i přesto se připojili k extremistům.
Vzorový džihádista z Německa je chudý a trpí
Za pravdu Saltmanové dává pohled na „vzorového“ džihádistu z Německa. Německá zpravodajská služba takového extremistu sestavila po důkladné analýze životopisů 378 islamistů, kteří od roku 2012 opustili Německo a vydali se do Sýrie.
Rakušané řeší osud svých džihádistek, v Sýrii si vzaly čečenské bojovníky |
Z výsledků analýzy je zřejmé, že průměrným džihádistou je muž. Každý třetí pak patří do věkové skupiny mezi 21 až 25 lety. Nejmladšímu ze zkoumané skupiny bylo patnáct let, nejstaršímu 64, napsala 16. září MF DNES. Průměrný německý džihádista je také bez práce nebo pobírá minimální mzdu. Jako nezaměstnaných bylo nahlášeno 20 procent, 32 pracovalo, ale na nejnižších, špatně placených pozicích. Nepřekvapivě pak také musí být muslim. 240 sledovaných džihádistů se už jako muslimové narodili, 54 konvertovalo v pozdějším věku.
Takřka všichni pak mají společnou jednu věc: napojení na salafistické hnutí. To se v posledních letech v Německu silně rozrůstalo a už od počátku budilo kontroverze. Hnutí, které se orientuje na konzervativní počátky islámu, má podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) v zemi na šest tisíc členů. Upozornili na sebe v říjnu roku 2011, kdy v kampani s názvem Čti zřizovali v ulicích německých měst stánky a zdarma rozdávali Korán.
