Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krym vyhlásil nezávislost, Putin ji posvětil. Připojení k Rusku se blíží

  7:40aktualizováno  19:34
Pro připojení Krymského poloostrova k Rusku se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. Krymský parlament dopoledne vyhlásil nezávislý stát s názvem Krymská republika a požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Nezávislost Krymu pak v pondělí večer uznal i Vladimir Putin.

Putin tak podle agentury RIA Novosti tak učinil podpisem příslušného dekretu. Uznání nezávislosti je považováno za první krok k budoucímu připojení separatistického poloostrova k Ruské federaci.

Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstupuje v platnost dnem podpisu, čili v pondělí.

V Krymské autonomní republice hlasovalo pro připojení poloostrova v Černém moři k Rusku v nedělním referendu 96,8 procenta voličů, zatímco pro setrvání ve svazku s Ukrajinou pouze 2,5 procenta hlasujících. Zbylé odevzdané hlasy byly neplatné, informoval server Kommersant.ru.

Krize na Ukrajině

Sevastopol je samostatnou správní jednotkou, a hlasy se tam proto sčítaly odděleně. Podle definitivních výsledků podpořilo připojení k Rusku v této autonomní oblasti na 95,6 procent hlasujících. K volebním urnám tam přišlo bezmála 90 procent oprávněných voličů. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na informace tamní volební komise.

Poslanci krymského parlamentu v reakci na výsledky nedělního referenda formálně posvětili anexi poloostrova, když odhlasovali schválení oficiální žádosti o přistoupení Krymu k Ruské federaci. Pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 zákonodárců. Obdobnou rezoluci přijala i sevastopolská radnice. O osudu města, kde sídlí ruská i ukrajinská černomořská flotila, a jež dosud formálně nebylo součástí krymské autonomie, ale bylo řízeno přímo z Kyjeva, bude nyní jednat nově zmocněný starosta.

Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, rezoluce přijatá parlamentem prohlašuje za "státní majetek Krymské republiky". Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas. V dubnu pak Krym plánuje přijmout rubl jakožto oficiální měnu, prohlásil vicepremiér autonomní krymské republiky Rustam Temirgalijev podle Interfaxu.

Začíná nám nový život, věří Rusové na Krymu

Do Moskvy v pondělí bezprostředně po schválení dekretu o nezávislosti odletěla delegace krymského parlamentu a vlády, která má s poslanci ruské Státní dumy projednat další kroky. Členy krymské delegace jsou šéf parlamentu Vladimir Konstantinov a premiér Sergej Aksjonov.

Krymský parlament také zmocnil místní vládu, aby v Moskvě požádala o naléhavou finanční pomoc. "Podpora je nezbytná v objemu potřebném pro hladké fungování krymského rozpočtového systému," uvádí se v rezoluci parlamentu.

V úterý by pak měla ruská Státní duma schválit prohlášení na podporu krymského referenda. Týž den promluví k poslancům obou komor prezident Putin.

Volební účast v nedělním referendu dosáhla podle šéfa regionální volební komise skoro k 83 procentům, výsledek je tak v souladu s očekáváním. Lidé měli možnost hlasovat od nedělní osmé hodiny ranní do osmi večer. Leckde ani na uzavření místností nečekali a už v průběhu dne přichystali oslavy. Náměstí v regionálním hlavním městě Simferopolu bylo v neděli večer zaplněné lidmi, kteří nad hlavami mávali stovkami ruských vlajek.

Veselí a oslavy v ulicích krymských měst pokračovaly i v noci. Tamní úřady vyhlásily na pondělí volný den.

V ulicích Simferopolu nyní panuje po bouřlivých oslavách klid. "Místní Rusové mají dojem, že pro ně začíná nový život. Odpůrci odtržení čekají, co bude dál, jestli úřady propustí zadržené novináře a aktivisty," hlásí z Krymu naše reportérka Adéla Dražanová.

Západ referendum na Krymu neuznává

Převážně ruskojazyční voliči se rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Referendum však uznává kromě samotného Krymu pouze Moskva. Ukrajinská vláda, ale i západní mocnosti už předem oznámily, že výsledek referenda neuznají, protože jeho konání je "nelegální a nelegitimní". České ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení konání referenda odsoudilo s tím, že "bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek".

Fotogalerie

Ministři zahraničí EU v reakci na referendum v pondělí schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Na svém twitteru to uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, schválení potvrdili i další diplomaté. Další opatření EU prý budou následovat.

Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Sankce by měly začít platit už v pondělí poté, co jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.

Své sankce v pondělí odpoledne SEČ oznámily také Spojené státy. Týkají se 11 ruských a ukrajinských politiků. Jsou mezi nimi ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov a ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Obama se rozhodl zmrazit jim aktiva v USA a zakázat jim cestovat do Spojených států. Těchto jedenáct politiků je podle něj odpovědných za ruskou intervenci na Krymu.

Sankce mají prý zasáhnout v ruské vládě lidi, kteří jsou odpovědní za zhoršování situace na Ukrajině. Vedle Rogozina to jsou mezi jinými poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov a Sergej Glazjev a zástupci předsedy ruské Dumy Leonid Sluckij a Jelena Mizulinová (vše o uvalených sankcích se dočtete zde).

Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že referendum se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem a bez jakéhokoli nátlaku. Rusko bude podle něj respektovat jeho výsledek. Poslední průzkum veřejného mínění, který zveřejnila agentura Interfax, uvádí, že s připojením Krymu k Rusku souhlasí na 90 procent Rusů.

Ruská Duma chce Krym připojit co nejdříve

Na referendum na Krymu hned v pondělí dopoledne reagoval také místopředseda dolní komory komory ruského parlamentu Sergej Něverov. Podle něj Státní duma schválí legislativu umožňující připojení Krymu k Ruské federaci co nejdříve, uvedla agentura Interfax.

Představitelé Státní dumy tvrdí, že Krym se může stát členem Ruské federace na základě zákona o přijímání nových subjektů, který byl schválen v roce 2001. Žádost o připojení Krymu k Rusku nejdřív poputuje na stůl k prezidentu Vladimiru Putinovi.

Po prezidentově podpisu se budou přijetím nového člena federace zabývat obě komory ruského parlamentu, které připraví příslušnou smlouvu. Její součástí bude přechodné období, v němž krymská správa přizpůsobí hospodářské, finanční a právní uspořádání ruským poměrům.

Po schválení smlouvy oběma stranami její text posoudí ruský ústavní soud. Poslední slovo pak budou mít znovu poslanci horní a dolní komory, kteří připojení definitivně schválí.

I přes jasné výsledky referenda úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov prohlásil, že Kyjev je připraven s Moskvou jednat o krymské krizi, s ruskou anexí autonomního poloostrova však nebude nikdy souhlasit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Tusk na tiskové konferenci v Bruselu (29. března 2017).
Evropská unie prodlouží sankce vůči Rusku, rozhodl summit EU

Evropská unie prodlouží hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi. Rozhodnutí vrcholné schůzky oznámil na Twitteru předseda Evropské rady...  celý článek

Francouzská fitness bloggerka Rebecca Burgerová na archivním snímku
Fitness modelku zabila lahev na šlehačku. Explodovala jí v ruce

Milovala cestování, fitness a propagovala zdravý životní styl. Takovou ji znaly desetitisíce lidí, kteří ji sledovali na sociálních sítích. Tento týden její...  celý článek

Podívejte se, jak vypadá americko-mexická hranice a kdo ji střeží
Mexická zeď bude ze solárních panelů. Můj nápad, pochlubil se Trump

Americký prezident Donald Trump se drží jednoho ze svých hlavních předvolebních slibů, že postaví velkou zeď na hranicích mezi USA a Mexikem. Plán má mnoho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.