Stejně jako Hamas je postava Chálida Mišala paradoxní, píše časopis Time. Hamas je označován jako teroristická organizace, nicméně na druhou stranu zabezpečuje celé řadě Palestinců sociální služby. Mišal je lídr Hamasu a dozíral nad několika sebevražednými atentáty, přesto byl ochoten připustit existenci Izraele vedle samostatného palestinského státu.
„Hamas akceptuje ustavení palestinského státu v hranicích z 1. června 1967. Toto přijetí zahrnuje zajištění statusu Jeruzaléma, odstranění osad a právo na návrat,“ uvedl v roce 1999 v rozhovoru pro iDNES.cz. Doplnil, že je to Izrael, který neuzná vznik dvou států (celý rozhovor si můžete přečíst zde).
Gaza: válečná zóna, na niž si dělal zálusk už Napoleon či Britové |
V posledních letech však je jeho rétorika tvrdší. Na oslavách pětadvacátého výročí vzniku Hamasu v roce 2012 prohlašoval, že nikdy neuzná Izrael. „Palestina je naše od řeky (Jordán) až k moři a od jihu k severu. Nikdy se nevzdáme ani pídě země.“
Chceme ukončení utrpení palestinského lidu
Exilový vůdce Hamasu se vyjádřil i k současnému konfliktu s Izraelem, který vypukl 8. července. V rozhovoru s The Telegraph řekl, že Hamas nechce jen klid zbraní, ale i zajištění práv Palestinců. Hamas bude podle Mišala nadále vypalovat rakety z Pásma Gazy, protože tím dokazuje své odhodlání bojovat proti „okupantovi“.
Hamas vs. IzraelIZRAEL: Když se ozve kvílení sirén POLITOLOG: Izraelské údery jen zvyšují popularitu Hamasu ŤUKÁNÍ RAKETOU: Jak Izrael upozorňuje na chystaný nálet EXPERT: Izrael se chová jako spratek M-302: Nové rakety Hamasu létají až za Tel Aviv EXODUS: Z Gazy prchají tisíce lidí VRAŽDA: Izraelci našli těla mladíků, kteří zmizeli v Palestině |
„Nebudeme souhlasit s dohodou, která bude prodlužovat utrpení našich lidí,“ upřesnil. O příměří, které navrhl Egypt v minulém týdnu a Izrael ho přijal před začátkem pozemní ofenzivy, se Hamas podle Mišala dozvěděl z médií. Požadavky palestinské organizace jdou dále za příměří uzavřené v roce 2012 v Káhiře (o současných podmínkách Hamasu se dočtete zde).
Vůdce Hamasu odmítá nařčení Izraele, že používají civilisty jako lidské štíty. Před počátkem pozemní operace Mišal uvedl, že důvěřuje ozbrojeném křídlu Hamasu brigádám Kassám a dalším frakcím odporu, jejichž odpovědnost je případný boj v Pásmu Gazy.
Mišal naznačil, že poslední pokus o dosažení míru v izraelsko-palestinském konfliktu ministra zahraničí USA Johna Kerryho byl odsouzen k neúspěchu. „Je normální, že násilí se vrací, to se děje desítky let a bude to pokračovat, dokud nedosáhneme konce této okupace,“ řekl.
Přesto si uvědomuje, že Izrael je silnější než Palestinci. Dle něj je to v boji o nezávislost běžné. „Každý utlačovaný člověk bojuje a snaží získat nezávislost s omezenými zdroji, tak se bojovalo v Jižní Africe a ve francouzské revoluci. Palestinci vědí, že Izrael je silnější než oni, ale Palestinci jsou rozhodnuti osvobodit svou zem.“
Mišal tvrdí, že Palestina je poslední oblastí na světě, která je okupovaná. „My, Palestinci, jsme obětí nejhorší okupace v historii,“ řekl v rozhovoru s al-Monitor.
Od roku 2007 Pásmo Gazy ovládá Hamas, zatímco vládu nad Západním břehem Jordánu drží Fatah. Letos v dubnu se palestinské organizace dohodly na společné vládě (více o jejich dohodě zde). V neděli měl o současné situaci jednat prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás s Mišalem v Kataru.
Od jedenácti let žije vůdce Hamasu v exilu
Sám Mišal se stal v jedenácti letech uprchlíkem po izraelské okupaci Západního břehu v roce 1967. Jeho otec, jako mnoho dalších Palestinců, cestoval za prací do Kuvajtu a celá rodina ho následovala po šestidenní válce.
Ve škole se mladý Mišal zapojil do palestinského a islamistického aktivismu. V roce 1971 vstoupil do Muslimského bratrstva. Na univerzitě založil studentskou organizaci Seznam islámských práv.
Chálid MišalNarodil se v roce 1956 ve vesnici Silvad, poblíž Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Je ženatý a má sedm dětí. Vystudoval fyziku na Kuvajtské univerzitě. Po promoci ji řadu let vyučoval. |
V roce 1987 palestinští lídři Muslimského bratrstva založili v Gaze Islámské hnutí odporu, Hamas, v reakci na masové povstání proti izraelské okupaci. Mišal se zapojil do Hamasu v roce 1991.
V roce 1990 byl Kuvajt napaden Irákem. Mnoho Palestinců uprchlo do Jordánska, stejně tak podle BBC Mišal. V dalších letech vedl kancelář Hamasu v jordánském hlavním městě Ammánu. Získával finance od zahraničních dárců pro Hamas a navazoval zahraniční vztahy s Íránem a Sýrií.
Peníze od dárců sloužily Hamasu mimo jiné na financování sociálních programů na palestinském území. Izraelci tvrdí, že finance jsou používány na sebevražedné bomby a další útoky na Izraelce.
Nepovedený pokus Mosadu o zabití Mišala
„Jedno z největších fiasek v historii speciálních akcí Izraele“, tak popisuje The Telegraph nepovedený pokus o zabití Mišala v roce 1997. Vláda tehdejšího (a i nynějšího) premiéra Benjamina Netanjahua popsala Mišala jako prominentního člena Hamasu odpovědného za zabití nevinných izraelských civilistů. Netanjahu tak ospravedlňoval riziko operace v sousedním Jordánsku, se kterým měl Izrael normální diplomatické vztahy.
Pět agentů izraelské tajné služby Mosadu přijelo do Jordánska s falešnými kanadskými pasy vydávajíc se za turisty. Chálidovi Mišalovi vpíchli injekcí jed do levého ucha, některé zdroje uvádějí, že do krku. Do 48 hodin měl být mrtev. Palestinský vůdce byl rychle hospitalizován v nemocnici.
„Agenti při operaci použili chemickou látku, která blokuje nevědomá centra dýchání. Já jsem asi deset hodin po otravě ztratil vědomí a byl jsem schopen dýchat pouze za pomoci ventilátoru,“ přibližoval pokus o své zabití v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jeho život doslova zachránil jordánský král Husajn, který pobouřen útokem požadoval od izraelské vlády protijed. Mezitím dva agenti byli zadrženi a další tři se skrývali na izraelském velvyslanectví.
Izraelští agenti byli vyměněni do Izraele za propuštění duchovního lídra Hamasu šejka Ahmada Jasína a dalších palestinských a jordánských vězňů. O sedm let později izraelští agenti šejka Jasína zabili (více o tom zde).
Ke konci 90. letech nástupce krále Husajna jeho syn král Abdulláh nechal uzavřít kancelář Hamasu. Mišal, který byl na krátko uvězněn, byl v srpnu 1999 s dalšími třemi členy Hamasu vykázán z Jordánska. Chvíli žil v Kataru a od roku 2001 v Sýrii, kde měl Hamas svou politickou kancelář.
V roce 2004 se stal vůdcem Hamasu, kdy vystřídal zabitého šejcha Jasína. Nakonec opustil i Sýrii, kde začala občanská válka. Od roku 2012 žije v Egyptě a Kataru. V prosinci stejného roku exilový vůdce Hamasu navštívil po desítkách let Pásmo Gazy, aby se zapojil do oslav pětadvacátého výročí založení Hamasu. V loňském roce ho rada Hamasu znovu zvolila do svého čela na setkání v Káhiře, napsala al-Džazíra.
