Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2017 (v %) | foto: iDNES.cz

Propad ČSSD potvrdil další průzkum, ANO se přiblížilo sněmovní většině

  • 2136
Vládní krize nejvíce dopadla na ČSSD, potvrzuje už třetí průzkum v řadě. V červnu by straně dle volebního modelu agentury STEM dalo hlas 11,4 procenta voličů a propadla by se tak až za druhé komunisty s ziskem 12,7 procenta hlasů. První je ANO, které by získalo celkem 92 mandátů ve dvousetčlenné Sněmovně. Potřebné pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny by podle STEM v červnu dosáhlo šest stran.

STEM v simulovaném výsledku červnových voleb přisuzuje hnutí ANO Andreje Babiše zisk 32,8 procenta hlasů. Přepočteno na mandáty by tak získalo 92 křesel, ke sněmovní většině mu stačí jen devět míst v parlamentu. Mohlo by tak snadno najít partnera pro pohodlnou sněmovní většinu.

Stranické preference

Stranické preference agentury STEM vycházející z červnového průzkumu

Hnutí ANO kraluje i stranickým preferencím, které ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb. ANO by dle červnového šetření mělo 25 procent hlasů, KSČM 11 a ČSSD 9 procent.

„Dopad krize je i s měsíčním odstupem pro ČSSD a ANO dost dramatický. ANO posílilo a získává svůj vůbec nejlepší výsledek. ČSSD naopak oslabila a vykazuje výsledek dosud nejhorší. V současném období a po personálních změnách v ČSSD bude docházet k přesunům hlasů. Na levici zatím posílili komunisté a dostali se za ANO na druhé místo. Na pravici získává spíše ODS než TOP 09,“ shrnula STEM v tiskové zprávě výsledek posledního šetření.

Do sněmovních lavic by dle průzkumu, který STEM provedl formou osobního dotazování s využitím kvótního výběru ve dnech 5. až 15. června 2017 na vzorku 950 respondentů, zasedla krom již zmíněných stran také ODS a TOP 09. Blízko pětiprocentní hranici je pak SPD Tomia Okamury (4,4 %).

Kde je koalice KDU-ČSL a STAN?

STEM však vůbec nebere v potaz, že KDU-ČSL do sněmovních voleb půjde v koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), oba politické subjekty zkoumá samostatně. STAN by se například podle zkoumání do Sněmovny vůbec nedostalo (má 0,9 procenta). Kdyby se hlasy obou subjektů sečetly, jako koalice stran by potřebných 10 procent hlasů lidovci a starostové ani zdaleka nezískali - KDU-ČSL má 7,4 procenta, STAN zmíněných 0,9 procenta.

Průzkum je tím navrch ovlivněn, jelikož KDU-ČSL samostatně nekandiduje a je tedy otázkou, zda by se do Sněmovny skutečně dostalo šest stran, jak STEM uvádí. Kdyby se počet úspěšných stran snížil, přepočet na mandáty by dál přiblížil ANO sněmovní většině.

„Do červnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana,“ připouštějí autoři průzkumu. „KDU-ČSL stojí před úkolem objasnit veřejnosti obecnou politickou vizi a konkrétní cíle koalice se Starosty. Ve výzkumu se na preference ptáme otevřenou otázkou a odkaz na koalici Lidovců se Starosty zatím respondenti neudávají. Sílu koalice tak nelze odhadnout,“ dodávají.

STAN naopak 0,4 % dotázaných stále spojuje s TOP 09, tyto hlasy mezi obě strany průzkum rozdělil rovným dílem a označil je za STAN+ a TOP 09+.

Potvrzení propadu ČSSD

Aktuální šetření STEM nicméně potvrzuje propad ČSSD po květnové vládní krizi. Je už třetí v řadě, který jí přisuzuje zisk jen kolem deseti procent hlasů. Například nedávný průzkum agentury TNS Kantar přisoudil hnutí ANO zisk 31,5 procenta hlasů. ČSSD se v něm propadla až na čtvrté místo za ODS a KSČM, byť v rámci statistické chyby. Do Sněmovny by se dostaly také TOP 09, koalice lidovců se STAN a rovněž Okamurova SPD (více čtěte zde).

Klesající preference se promítly i do nejvyšších pater strany. Kvůli současné situaci opustil post předsedy strany Bohuslav Sobotka, který ji tím předal do rukou prvního místopředsedy a ministra vnitra Milana Chovance. Volební lídr strany a kandidát na příštího premiéra se stal naopak šéf české diplomacie a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek (více o odstoupení Sobotky zde).

Nový volební lídr ČSSD označil Sobotkův krok odejít z čela strany za projev vysoké politické kultury. „Musím se zastat Bohuslava Sobotky. Vždyť to sakra není politik, který si přišel nahrabat,“ prohlásil Zaorálek v pondělním diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. „Poprvé jsme měli předsedu, který si s námi v čele strany sedl a řekl - Kluci, dělám to sedm let a jsem utahaný. Už nevím, jak to zvednout. Došly mi nápady a energie,“ popsal dále Zaorálek.

Nový volební lídr ČSSD v pondělním Rozstřelu (celý záznam pořadu):


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video